Aj keď trošku oneskorene, malé zamyslenie sa nad Dušičkami.
05.11.2013 (18:00) • Dano • Povídky » Drabble • komentováno 1× • zobrazeno 841×
Ako malá som neznášala Dušičky. Nudilo ma ustavičné chodenie po cintorínoch, vystávanie nad hrobmi. Nikoho s tých ľudí som nepoznala, a keď naši stáli a spomínali, nemala som načo spomínať. Každý rok som si želala, aby som niekoho z tých ľudí poznala, aby som vedela, akí boli. Dnes je to iné. Neznášam Dušičky z úplne iného dôvodu. Vec sa má tak, že tento rok som zapaľovala sviečky osobám, ktoré som poznala a mala rada. Chcela by som vrátiť čas a pri vystávaní nad hrobmi opäť len stáť ako socha. Nemať v hlave zrazu tak veľa spomienok a v očiach slzy...
Autor: Dano, v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Spomíname...:
Páni, je to hezky napsaný 
. Nevím, co k tomu ještě říct. Asi to, že jsem na Dušičky měla letos stejný problém, tak mě ten text hodně zasáhl. Děkuji že jsem to mohla číst.
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!