OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Destiny of Loki - 11. kapitola

11.10.2014 (19:00) • avanaka • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 2× • zobrazeno 1263×

Musím dopředu varovat, že jsem se nechala trochu unést a tahle kapitolka je spíš filozofického rázu, ale stejně doufám, že se bude líbit.

Loki následoval Odina do místnosti. Byly tam dvě pohovky, dvě křesla, krb, ve kterém začalo hořet, když vstoupili, a celkově to působilo příjemnou atmosférou.

Odin se posadil na jednu pohovku a pokynul Lokimu, aby si sedl naproti němu.

„Thor mi před rokem řekl, že sis se mnou chtěl někdy zahrát šachy,“ řekl Odin a ze vzduchu vyčaroval celou šachovnici i s figurkami připravenými ke hře, „tak myslím, že teď máme čas oba dva.“

Lokiho to opravdu zaskočilo. Doopravdy si kdysi chtěl s otcem zahrát, ale vždy když za ním přišel, tak neměl čas a teď mu najednou hru nabízí. Šachy byly odjakživa Lokiho oblíbená hra. Především proto, že ho v ní nikdo nikdy neporazil a Loki hru většinou ukončil velice rychle, takže si ani pořádně nezahrál. To byl jeden z důvodů, proč si chtěl s Odinem zahrát. Věděl, že nejspíš prohraje. Ten druhý byl, že jednoduše chtěl, aby si jeho otec všiml, že Loki taky v něčem vyniká.

Odin táhl první. Po pár tazích, zrovna když se Loki chystal táhnout, se ho otec zeptal: „Nikdy jsi mi neřekl, že tě šikanovali.“

Loki se zastavil uprostřed pohybu.

„Myslel jsem, že si chceš zahrát, ne probírat tohle.“

Loki věděl, že v tom muselo něco být. Návrh ke hře, rozhodně to nemohlo být jen proto, že by Odin chtěl trávit čas se svým synem.

Něco z Lokiho myšlenek se mu muselo ukázat ve tváři, protože Odin řekl: „Chci si s tebou opravdu zahrát, synu, a doufal jsem, že když už jsem ti ukázal za tyhle dva týdny, že mi na tobě opravdu záleží, že se mnou třeba začneš mluvit.“

Loki odehrál tah a zamračil se.

„Copak já s tebou někdy nemluvil? Ty jsi jen většinou neměl čas, tak jsem tě později přestal obtěžovat.“

„Nejspíš máš pravdu,“ uznal Odin, „tak pokud chceš mluvit, tak mluv. Ale pokud nechceš, nemusíš. Můžeme klidně jen hrát.“

Hra se pro oba stávala čím dál tím těžší a Loki si uvědomoval, že takhle si opravdu ještě nezahrál. Hráli už asi hodinu, když Loki promluvil: „Posmívaly by se.“

Odin najednou zvedl hlavu od hry.

„Cože?“

„Ostatní děti. Kdybych na ně žaloval, posmívaly by se ještě víc. Nikomu jsem o tom neřekl. Místo toho, jsem se naučil pár kouzel a vrátil jim to. Oni pak roznesli po Asgardu, že jsem zlý a vlastně od té doby mě Asgarďané začali nesnášet. Předtím si mě jen nevšímali a ignorovali mě, ale já pak zjistil, že je lehčí nést jejich nenávist než lhostejnost, tak jsem ty jejich příběhy o tom, jak jsem ďábelský, jen podporoval, protože jsem si tím, získal jejich pozornost,“ řekl Loki to, co chtěl říct už opravdu dlouho.

Pak už jen složil hlavu do dlaní, když ucítil ruku na rameni a podíval se na svého otce.

„Nikdy jsem nechtěl, aby sis něčím takovým musel projít. Vím, že jsi chtěl i uznání Asgarďanů, když ses pokusil zničit Jotunheim, ale i Asgarďané někdy volí špatně. Bohužel, většina z nás si víc váží svalů než-li mozku a ty jsi neuvěřitelně chytrý. Měl bys vědět, že uznání dostaneme především tehdy, kdy ho vůbec nečekáme, ale pravý hrdina se nestará o uznání, nepomáhá ostatním proto, aby si ho ostatní vážili, ale proto, že ví, že pomáhat je správné. Jednou sám přijdeš na to, že mít moc s sebou přináší víc bolesti než uspokojení.“

„Já hlavně chtěl, abys na mě byl hrdý,“ zamumlal mladý bůh.

„To já přece jsem a vždy jsem byl,“ řekl mu Odin.

„Tak proč jsi vždy chválil jen Thora? Proč měl být vždy králem jen Thor?“ zeptal se Loki s hořkostí v hlase.

Nebyl už sice na Thora naštvaný ani na něj nežárlil. To všechno už přešlo. Byl naštvaný na ostatní, na ty, co s ním jednali jako se zvířetem.

„Asgarďané Thora milují a váží si ho. Doufal jsem, že bys mu stál po boku, až by se stal králem, radil bys mu, podporoval ho. Ne jako někdo nižšího postavení, ale jako jeho bratr, protože i kdyby měl zradit celý Asgard, rodina by vždy měla stát při sobě. Kdybych udělal králem tebe, byl bys sice moudřejší, ale podle toho, co vím, se žene katastrofa na celých devět světů a Asgard potřebuje krále, za kterým by šel na smrt. Kdyby si tě víc vážili, nebo kdyby se nic dít nemělo, byl bys úžasný král, ale Thor má bohužel větší vliv.“

„Chápu,“ přikývl bůh lží.

„A teď je na čase dokončit náš rozhovor, co jsme začali před dvěma lety v trezoru.“

Autor: avanaka (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Destiny of Loki - 11. kapitola: