Destiny of Loki - 14. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Loki je pořád v zajetí a vzpomíná.

13.11.2014 (10:00) • avanaka • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 1534×

Loki zakřičel bolestí. Zrovna mu rozžhavenou tyčí pálili záda. Nevěděl, jak dlouho tam je, ale chtěl pryč. Stýskalo se mu po Asgardu a po rodině. Hlavně chtěl co nejdál od Thanose, ale to bylo nemožné. Pořád ho tu někdo hlídal a on následkem mučení nebyl schopný bojovat.

Chtěli od něj vědět zabezpečení Asgardu a především pokladnice. Thanosovi chitauri sice byli schopni se dostat na kraj paláce, ale rozhodně nemohli bez informací prorazit do nejstřeženějšího místa ve všech devíti světech. Co Thanos ale nevěděl, jak Loki zjistil, bylo to, že Tesseract už není v Asgardu. Což bylo to jediné štěstí, co ještě Ásgarďanům zbývalo.

Když Thanos odešel, tak Loki si oddychl a snažil se usnout, aby se aspoň na chvíli zbavil té bolesti a toho utrpení. Už delší dobu vymýšlel, jak odtud utéct, ale s trvajícím mučením to bylo celkem zbytečné. Přesto se pořád nevzdal naděje, že ho někdo zachrání. Bylo to to jediné, co ho ještě drželo při zdravém rozumu. Byl si jistý, že Thor přijde, protože Thor byl sice blázen, ale aspoň sliby držel. A Loki si vzpomněl na slib, co mu kdysi Thor dal.

Malý černovlasý chlapec se probudil s křikem ze své noční můry. Hned poté mu do pokoje vběhl malý blonďák.

„Co se stalo, bratře?“ ptal se Thor.

Loki se zmohl jen na pláč. Objal kolena a brečel. Thor se posadil k němu a ptal se: „Co se ti zdálo, bratře?“

„V-v-viděl jsem, jak-jak jsi ležel bez hnutí na zemi a j-já stál nad tebou a-“ nedořekl to Loki.

„Neměj strach, bratře. To byl jen sen.“

Pak Thor Lokiho objal a zůstal s ním, dokud se neuklidnil. Poté se ho zeptal: „Mám tu s tebou zůstat?“

„Ano.“

Lehli si vedle sebe, a když Loki pořád nezavíral oči, tak se starší z chlapců ptal: „Proč nespíš?“

„Mám strach.“

„To nemusíš.“

„Proč ne? Co když se mi ten sen bude zdát znovu?“ ptal se Loki.

„Nebude, já tě ochráním, ať už před zlými sny, tak i před kýmkoliv, kdo by chtěl ublížit mému bratrovi, slibuji.“

Na to se Loki usmál a zavřel oči.

Loki se při vzpomínce na to usmál. Byla to doba, kdy si ještě ani jeden z nich nedělal starosti s mocí, bitvami nebo trůnem. Doba, kdy byl Loki, i přes nenávist Ásgarďanů, nejšťastnější.

Teprve teď si uvědomil, že je to stejné jako s Prázdnem, už se možná nikdy nevrátí, už nikdy neuvidí Asgard a svou rodinu.

Najednou se okolo něj zeleně zablýsklo. Pak cítil, jak padá do sněhu.

Jotunheim, prolétlo mu myslí, než omdlel.

Omlouvám se, že to trvalo tak dlouho, ale neměla jsem teď moc času.

Autor: avanaka (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Destiny of Loki - 14. kapitola:

3. Toothless

25.11.2014 [19:24]

Skvělá kapitola, dobrý nápad poslat Lokiho na Jotunheim Emoticon jen doufám že tam nebude mít ještě větší promlémy z otcem na druhou stranu může potkat svou matku těším se na další kapitolu

2. .:,

16.11.2014 [22:18]

Jsem čekala, že se to bude táhnout dýl. Ne, že bych chtěla aby Loki trpěl, ale Thanoské věznění s tak rychlým a "deus ex machina" dozněním vypadá trocha nevyužité. Závěr je to však zajímavý a Jotunheim bude radost číst. Hodně mˇpotěšil i flashback. Byla to naprosto bezchybní a šíleně hřejivá dávka roztomilosti a vřelosti. Hodně štěstí v psaní. Emoticon