Destiny of Loki - 3. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Pokračování je tu. Tentokrát z Lokiho pohledu. Zjistíme, jak reaguje na to, že už není v prázdnu.

29.08.2014 (11:00) • avanaka • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 1424×

Pohled Lokiho:

Otevřel jsem oči, když mě zasáhlo ostré světlo, takže jsem je hned zase zavřel. Navíc jsem kolem sebe slyšel hlasité zvuky. Vzpomněl jsem si, jak jsem padal z prázdna. Můj pocit štěstí, že jsem odtamtud pryč, zmizel tak rychle, jako přišel, protože ty zvuky mi začaly trhat uši. Bolestí jsem zkřivil obličej, ale to pomoct nemohlo.

Vtom jsem uslyšel hlas: „Je vám něco?“

Škubl jsem sebou. Neslyšel jsem lidský hlas tak dlouho, až jsem zapomněl, jak je sladký, ale i tak byl příliš hlasitý. Byl jsem bez zvuků tak dlouho, až pro mě byl bolestivý skoro každý.

Bylo mi ale jasné, že ať je to kdokoliv, tak mě může zbavit toho šíleného pípání. Pokusil jsem se promluvit, ale nešlo to. Nemluvil jsem příliš dlouho.

„Zopakujte mi to,“ řekla ta žena.

Naštěstí jsem pořád rozeznal mužský a ženský hlas a ona teď mluvila tišeji, což bylo pro mé uši snesitelnější.

Pak jsem se pokusil promluvit ještě jednou: „H-h-lu-k.“

Nemohl jsem poznat svůj hlas, přeci jenom už jsem zapomněl, jak zní.

Najednou to pípání přestalo. Byl to příjemný klid. Obzvlášť když jsem se konečně mohl soustředit i na další věci. Jako třeba na to, jak je úžasné zase ležet na posteli, ale byl to strašně tvrdý materiál. Na úplně všechno jsem si odvykl, takže vše příjemné, co mi scházelo v prázdnu, se měnilo v nepříjemné věci.

Zvuky byly příliš hlasité, světlo moc ostré, dýchat jsem kvůli smradu skoro nemohl a z postele mě bolelo celé tělo.

Zkusil jsem znovu otevřít oči, ale tentokrát jen trošku, abych si zase nepůsobil bolest. Už to bylo lepší. Namísto světla tu bylo spíše šero, což bylo daleko příjemnější.

Stejně ve mně hlodala jedna otázka: „K-kde-.“

Dál jsem se nedostal, protože jsem se rozkašlal. Aspoň ne moc hlasitě a ta žena pochopila, na co se chci zeptat.

„V Novém Mexiku,“ řekla mi, ale já vůbec nechápal, co to je, nejspíš pochopila, takže dodala: „Na Zemi.“

To mě probralo k úplnému vědomí, protože mi došlo, že sotva cítím svou magii, takže jsem otevřený Heimdallovým očím. Byl jsem z toho vystrašený, protože to znamenalo, že o tom budou vědět i Odin a Thor.

Nevěděl jsem, jestli už je Bifrost opravený, ale to nic neznamenalo. Pokud by se ke mně dostali, nejspíš by mé utrpení začalo znovu.

Thor nenávidí Jotuny a teď už nejspíš ví, co jsem zač, navíc jsem se ho pokusil zabít a pro Odina nic neznamenám, takže bych buď skončil navždy ve vězení, nebo na popravišti.

Ale já už nechtěl trpět, už mi bylo jedno, co si o mně myslí, jen jsem chtěl v klidu žít. Klidně bych už prosil na kolenou, ale to by nic neznamenalo. Ne po tom, co jsem spáchal.

V prázdnu jsem měl dost času nad tím přemýšlet, dost času uvědomit si, co jsem udělal. Ta doba byla jedna z mála, kdy jsem dřív jednal, než přemýšlel. Byl jsem tak plný vzteku na Thora, že jsem nemyslel, a na to jsem teď měl doplatit.

Pokusil jsem se posadit, protože tady jsem zůstat nechtěl, ale nezvládl jsem to. Byl jsem strašně vyčerpaný.

„Měl byste odpočívat,“ radila mi ta žena a dotkla se mě.

Strašně jsem se lekl, protože její dlaň jako by pálila. Bylo mi jasné, že se mi to jen zdá kvůli tomu, že jsem teplo a dotek jiné bytosti necítil už dlouho.

Omluvila se mi a po pár minutách se mě zeptala: „Jak se jmenujete?“

Ta otázka mě nepřekvapila, stejně by se dříve nebo později zeptala, ale nevěděl jsem, jestli jí říct pravdu, protože podle toho, že mi řekla, v jakém jsem světě, nejspíš věděla, že nejsem člověk, ale nějak jsem se odtud dostat musel, tak jsem se rozhodl říct jí pravdu.

Chvíli mi trvalo, než jsem znovu dokázal promluvit, ale nakonec jsem jí to řekl: „Loki.“

Vím, že tohle asi nikdo z vás nečeká, ale po takové době, co byl úplně sám, je Loki jednoduše zlomený. Bezpochyby ho tam ještě dám s tou jeho obvyklou ironií, ale první díly se bude vyrovnávat se svým traumatem. Pokud někdo doufá v Loki/Jane, tak vás musím zklamat už dopředu, protože o to tam nepůjde.

Následující díl »

Autor: avanaka (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Destiny of Loki - 3. kapitola:

7. .:,

05.09.2014 [20:22]

Já doufala, že z jeho pohledu bude další dění, ne to samé co z Janeinho. Ale co naplat, zaobejdu se i s tímhle. Emoticon
Inak musím povedať, že sa mi to páčilo. Nefungovalo to ako ďalší kúsok deja, ale ako náhľad do Lokiho osobnosti ktorá nebola vystavená Thanosovi, len čiernej diere. A v tomto smere to bolo veľmi dobré. To ako je na pachy, svetlo, zvuky a hmotu precitlivelý a ako má problémy rozprávať je naozaj dobre vymyslené, hádam len ten opis by sa dal vylepšiť. Ešte lepší bol však jeho náhľad na predchádzajúce udalosti, to ako to ľutuje a zároveň to tipické tragické Lokiovské presvedčenie, že je odvrhnutý. Emoticon

6. limcyan

29.08.2014 [18:48]

Skvělá povídka Emoticon jo a jsem rada ze tam nepůjde o Loki/Jane protože už mě ty trojúhelníky začínají dost štvát

5. Ivet

29.08.2014 [13:55]

Jsem zvědavá na další vývoj, tohle byla pro mě rekapitulace, ale styl psaní je hezký, už se nicméně těším na nové informace Emoticon

4. Diana přispěvatel

29.08.2014 [13:03]

Emoticon Super kapitola i když nebyla o ničem co bychom se už nedozvěděli v předchozí kapitole. Líbila se mi. Jsem zvědavá kam to bude směřovat když ne k páru Jane/Loki.

Smazat | Upravit | 29.08.2014 [9:20]

Tahle kapitolka byla malinko slabší. Emoticon Nedozvěděli jsme se v ní nic nového. Vlastně je to jen přepis té předchozí kapitoly plus několik nových vět. Kdybys k tomu přepisu připojila trochu pokračování, bylo by to lepší. Popravdě, divím se, že tahle kapitola budí takový úspěch. Mě strašně zklamala. Jo, mám tu povídku ráda, ale v příští kapitole to hoď na lepší úroveň, prosím. Emoticon
A.