Albínka 3. Nathaniina invaze: 18. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Kate si povídá s Briamem.

29.01.2013 (10:00) • KatBriam • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 683×

Probudila jsem se dřív, než ostatní. Zůstala jsem ležet a dívala se na obrovskou vodní plochu, která se rozkládala v údolí pod námi. Nebylo vidět její konec, ale viděla jsem řeku, která protékala Údolím a vlévala se do jezera. Slyšela jsem hyeny. Plížily se kolem ve vysoké trávě, zvědavě větřily, ale neodvážily se blíž.

Položila jsem Briamovi ruku na bok, roztáhla jsem prsty a nechala ruku tak. Nevzbudil se.

Povzdechla jsem si a přitáhla ruku zpět k tělu. Přeměnila jsem se, setřásla ze sebe oblečení a vydala se na průzkum okolí. Nad jezerem se začalo smrákat, což znamenalo, že bude brzy čas letět dál.

Protáhla jsem se pod keřem, za kterým jsme všichni spali, a vydala se honit hyeny. Poté, co jsem tři zahnala na útěk, jsem zjistila, že tahle zábava nebyl zrovna nejlepší nápad. Hyeny se spojili ve smečku a hnali mě před sebou, dokud jsem nebyla skoro u keřů. Pak mě nechali být a odešly pryč.

Ujistila jsem se, že ostatní pořád spí a vydala se na druhou stranu – k jezeru.

Už jsem si zvykla, že ve třetí dimenzi potkávám dávno vyhynulé druhy. Ale tento šavlozubý tygr byl vážně kus. Pil z jezera a bedlivě sledoval okolí. Jakmile mě spatřil, rychle vstal a otočil se čelem ke mně. Byl velký jako dospělý muž, hlavu měl ve výšce dvou metrů. Pomalu jsem se k němu plížila, dokud varovně nezavrčel. Ztuhla jsem jako myš, která spatří kočku.

Tygr udělal krok ke mně a já si lehla na břicho do písku. Stačily mu tři skoky a stál vedle mě. Nadzvedl pracku, aby do mě bouchl tlapou s drápy. Vymrštila jsem se a použila veškerou svou sílu na to, abych ho srazila na zem. Přitiskla jsem mu čelisti ke krku a ucítila na jazyku krev. Věděla jsem, že tygr nebude mít žádné následky – bylo to jen povrchové zranění. Tímto jsem mu jen ukázala, kdo je tu větší šelma. Nechala jsem kočku, aby se mi vysmekla, a když znovu zaútočila, zopakovala jsem svůj útok. Teprve pak tygr ustoupil a dal se na útěk.

Mé vítězství mi zlepšilo náladu a já vesele odhopkala k jezeru a napila se.

Vzbudil se Briam – poznala jsem to podle toho, že mi krev zaplavila adrenalinem. Leknul se, když mě vedle sebe nenašel. V mysli jsem mu poslala obrázek jezera a otočila se čelem ke křoví. Vstal, prohlédnul si mě, aby se ujistil, že mi nic není, protáhnul se a vydal se za mnou.

Dobré ráno, pozdravila jsem ho.

Spíš dobrý večer, ne? Posadil se vedle mě a já se o něj opřela. Pootočil hlavu a položil mi čenich na temeno.

Za chvíli budeme muset vyrazit. Najedli jste se včera dost? Povzdychla jsem si a zavřela oči.

Ano, jsme připravení na dlouhou cestu. Nebudeme muset stavět až k hranicím na severu.

Tam by na nás měl čekat Selig se svou jednotkou. Aspoň jsem v to doufala. Možná letěli napřed.

Odhaduji to tak na dva dny, možná den a půl letu bez přestávky.

Pak bychom mohli dorazit dřív, než královnina armáda.

Obávám se, že poslala i padlé s draky, aby se postavili do čela její armády. Pokud Nathani ví, že máš korunu a stala ses vůdkyní všech povstalců, půjde ti nemilosrdně po krku. Příliš se bojí proroctví. Budeš její zhouba. Mohla bys vyvést elfy z doby temna a navrátit je zpět k víře ve Velkou kočku.

Mojí prioritou jsou albíni. Co se stane s elfy, pokud vyhrajeme, už není moje věc. Pokud vyjde můj plán, pak se novou královnou elfů stane Darla. Ve Velkou kočku věří a je jí oddaná. A splnila bych tak přání bohyně.

Chvíli jsme byli oba zticha a dívali se do noci, která zahalila krajinu temným povlakem. Briam se neklidně zavrtěl.

Katie, pokud se oddáš Danielovi… Nevím, jestli to zvládnu. Draci jsou majetničtí, pokud jde o jejich partnery. A Daniel by nebyl jen druh – byl by to pravý druh. Měli byste pouto.

V tom je nějaký rozdíl? Podivila jsem se.

Ano, tvoje babička je napůl domácí kočka. Ty jsou přelétavé, mají partnerů za život desítky. Ale vlci si hledají druhy na celý život a po jejich smrti buďto zahynou nebo žijí do konce života osamoceně. Proto by se mezi tebou a Danielem vytvořilo pouto, i kdyby nebyl taky ten, kdo si hledá partnera na celý život jako ty. Byla bys k němu ale připoutaná jen ty a on by tě na čas přijal, dokud by nenašel jinou, která by se k němu hodila víc. Nejspíš by ses zachovala stejně jako on tenkrát v údolí a vyzvala ho na souboj. Takhle jste na sebe fixovaní oba, a pokud vznikne oboustranné pouto, už nebudeš jen moje, ale i jeho.

Není jisté, že se Daniel obrátí na naši stranu. Když to neudělá, zavrhnu ho.

A nebude ti vadit, že už nikdy nebudeš moct mít jiného muže? Vlčice ti to nedovolí.

Mám Ofi. Bude mi stačit ona a má sestra. Dokud budu mít tebe a je, budu šťastná.

Zvedl hlavu a zlehka mě kousnul do čenichu. Plísnil mě, ale nevěděla jsem proč.

Až se k nám Daniel přidá – a já vím, že přidá, budu s ním bojovat o každý okamžik s tebou.

Nesnesla bych, kdybyste si ublížili. Miluji tě, Briame. Jeho ne.

Ale jednou budeš. Já to vím – znám tě. Skoro jste se spolu vyspali a já tomu nemohl zabránit, protože jsi to chtěla. Až se k nám připojí, vytvoří se mezi vámi nezlomné pouto a ty už nebudeš jen má, opakoval.

Milovat není to stejné co chtít, namítla jsem.

Správně. Není. Dokud ho nebudeš milovat, jsi jen má, v jeho hlase zněla samolibá radost.

Vykouzlila jsem vlčí úsměv, vstala a protáhla se. Pojď, jdeme vzbudit ostatní! Vyběhla jsem k táboru rychlostí, za jakou by se nestyděl žádný sporťák 21. století.

Autor: KatBriam (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování