OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Jako domeček z karet - 13. kapitola



Jako domeček z karet - 13. kapitola

Povídka se umístila na třetím místě o Nej povídku měsíce března/marca. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!



Maddie je se svými kamarádkami v baru, kde potkává svého bývalého přítele a pocítí menší rýpnutí žárlivosti, a přestože moc nepije, tak si nějakou tu skleničku dá. A jak to asi tak může dopadnout?

Maddie

13. kapitola

Holly se Sarah mě zavedly do velkého baru na 5. Avenue plného tmavých barev a blikajících světel, ze kterých mě začaly bolet oči i hlava. Všude pobíhaly servírky s flitry na tričku a kraťoučkými sukněmi, které jim sahaly kousek pod zadek.

Na parketě tančili lidé – zamilované páry, samotáři, kteří byli takříkajíc „na lovu“, a i mladí lidé okolo dvacítky, kteří se přišli radši pobavit, než aby seděli doma a učili se matematiku nebo jiný předmět.

Když jsem se seznámila blíže se Sarah, musela jsem uznat, že můj první dojem nezklamal. Opravdu to byla velmi pozitivní osoba, která zářila při každém svém úsměvu, který jí z tváře mizel jen málokdy. Občas mi přišlo, že by mohla být příbuzná Holly, jak jí byla v povaze strašně podobná. Navzájem se doplňovaly a byly neustále na stejné vlně.

Daly jsme si několik drinků, které nám zvedly náladu, ale já stejně nešla tančit. Neměla jsem na to náladu. Zato Holly a Sarah tančily skoro pořád.

Ledabyle jsem seděla u baru a pila jednu skleničku za druhou, dokud se mi nezačala motat hlava a těžknout nohy. Byla jsem tu autem, ale opět si budu muset zavolat taxi, protože jsem neodolala alkoholu. Říkala jsem si, že nebudu pít, protože alkohol mi nikdy nic neříkal, ale moje pochmurná nálada potřebovala zlepšit, a k tomu jsem potřebovala alkohol.

Vystřídalo se u mě několik mužů, ale žádný z nich mi nedokázal zvednout náladu, spíš mě svou přítomností ještě víc otrávili. Zbavit se jich byl nadlidský úkol, ale když jsem měla těch pár skleniček v sobě, už to šlo samo.

Raději bych teď trávila čas s Danielem, který mě překvapivě pozval na skleničku nebo večeři. Měla jsem přijmout a jít dneska, ne to odkládat na zítřek. Ty dvě by se stejně beze mě obešly, navíc nejsem až tak dobrá společnice.

Zpět k Danielovi. Vážně mě jeho pozvání překvapilo. Zvláště, když jsem viděla jeho byt plný jeho ženy, navíc jak o ní mluvil, a prostě všechno mi nějak říkalo, že není připravený si vyjít s nějakou ženou. No, zdá se, že jsem se mýlila, a teď se nemůžu dočkat zítřka.

Nejdřív jsem vůbec netušila, co na to říct. Měla jsem chuť odmítnout, protože sama mám ve svém životě naprostý zmatek ze zlomeného srdce od Sama, který mě opustil kvůli sekretářce svého otce. Možná jsem při příjezdu Holly tvrdila, že jsem na něj už zapomněla, ale nebyla to zas až taková pravda.

Nemyslela jsem na něj každý den, ale občas mi ho něco připomene, a já se probírám v melancholických myšlenkách, jaké by to mezi námi mohlo být, kdyby nepoznal tu blondýnu. Je ale pravda, že za poslední dobu, co jsem potkala Daniela, myslím jen na něj, a to dokonce i ve spánku, kdy mi vstupuje do snů. Už si přijdu jak nemocná, když ho všude vidím. Je tohle jen přitažlivost, anebo posedlost člověkem?

„Co tu sedíš jak boží umučení?“ přispěchala ke mně celá rozzářená Holly.

„Nesedím. Kde máš Sarah?“ Otočila se za sebe a pak zase na mě.

„Šla na záchod. Hned se vrátí. Tak co ti je?“

„Nic, jen mě to tu nebaví,“ přiznávám, protože to stejně četla z mého pohledu.

„Můžeme odejít jinam, jestli chceš.“

Zakroutím hlavou. „Ne, zůstaneme už tady. Stejně už za chvilku pojedeme domů.“

Holly si sedla vedle mě a chvíli si mě prohlížela. „Víš, že tahle dámská jízda je hlavně kvůli tobě? Trošku se snaž, bav se, určitě už ses dlouho nebavila, jak tě znám. Pojď si s námi zatančit a uvidíš, že ti bude hned lépe.“

„Dobře, půjdu, ale pak půjdeme už domů, ano?“

„Samozřejmě.“

Nešly jsme. Zůstaly jsme tam ještě další hodinu a já se začala bavit. Skoro jsem si prošlapala svoje oblíbené černé lodičky se zlatou patou, které jsme si brala jen na výjimečné akce. Tahle ale výjimečná nebyla, přemluvila mě Holly, abych si je vzala, protože v nich mám pěkné nohy.

„Tak jak dopadla dnešní terapie u Daniela?“ ptala se mě Sarah, se kterou jsem teď seděla u baru a pila piñacoladu.  Sarah měl odvést její manžel, kterému měla ještě zavolat, ale zřejmě nás odveze všechny.

„Dobrý. Mollie je inteligentní holčička. Je kopií svojí matky.“

„To je, ale povahu má po Danielovi,“ usmála se tím svým velkým úsměvem plném pozitivní nálady. „Až je oba poznáš blíže, tak to sama uvidíš.“

Za zády se nám ozval Hollyin hlas. „Probíráte chlapy? Tak to se přidám.“

Pochopitelně slyšela jen mužské jméno, a tak její představivost jela na plné obrátky.

„Ne, probíráme, jak proběhla terapie u mého bratra,“ vysvětlovala Sarah, která dopila svoji skleničku a položila ji prázdnou na bar. „Dneska tam Maddie byla, když jsem vyzvedla Mollie ze školky.“

Holly měla opět ten svůj výraz myši, co narazila na sýr. „Tvůj brácha, tak to je fakt kus chlapa, že, Maddie?“ otočila se na mě, ale já neukázala žádnou reakci na její otázku. Chápala jsem, proč na mě tak kouká, a rozhodně jsem neměla v plánu jí dávat nějaké naděje. „Kdybych nebyla vdaná, asi bych do něj šla,“ doplnila.

„Nejsi jeho typ,“ říkám trošku odměřeně, protože představa, že by on někam vyrazil s Holly, i když je to má nejlepší kamarádka, ve mně vyvolávala menší žárlivost. Taková blbost! „Myslím, že bys neměla šanci.“

„Maddie má pravdu.“ Tentokrát se ozvala Sarah a já k ní pocítila obrovské sympatie. „On má rád spíš ženy, jako je Maddie. Taková křehounká květinka, která potřebuje chránit, to on má rád, protože se může vcítit do role ochránce. Tak to bylo i se Suzanne.“

Znala svého bratra dost dobře a mě zřejmě taky. Nikdy jsem se nepovažovala za křehkou květinku, po většinu času jsem se starala sama o sebe, ale po ráně, kterou mi uštědřil Sam, se všechno změnilo. Ukázal mi, že i ta nejsilnější osoba může padnout tvrdě a bolestivě na kolena.

„Jak to bylo se Suzanne?“ zajímalo mě víc, než by mělo.

„Suzanne neměla nikdy vlastní rodinu. Její matka ji odložila hned po porodu do popelnice, kdyby ji nenašel jeden z bezdomovců, nejspíš by byla mrtvá.“ Pocítila jsem k Suzanne lítost. Sama vím, jaké to je, když vás rodina odloží, ale myslím, že ona na tom byla daleko hůře. Já jsem aspoň našla svou novou rodinu v New Yorku, ale ona zřejmě byla v dětském domově až do osmnácti. Sarah pokračovala: „Potkali se při jednom z požáru, který Daniel hasil. Trvalo dlouhou dobu, než se konečně oba rozhoupali, protože Suzanne byla dost zakřiknutá osoba a bála se navázat kontakt s cizími lidmi, protože jí hodně lidí ublížilo.“

„Chudinka malá,“ řekla Holly, která se na to ještě napila. „Celý život měla takový trápení a nakonec, když už byla naprosto šťastná, všechno zničila jedna nehoda.“

Život není spravedlivý, je krutý a nemilosrdný. Vzpomněla jsem si na pár slov, která jsem četla v jednom časopisu, a musela jsem tomu článku dát za pravdu. „Pozval mě na schůzku.“

„Rande?“ Holly se celá nadšená začala zubit štěstím, až jí vytryskly slzy a také si jemňounce zatleskala. „No není to paráda? Tak na to se musíme napít!“

Objednala Jacka Danielse, kterého jsme vypily naráz.

„Neříkejme tomu hned rande. Je to jen schůzka, kde se navzájem poznáme. Sám mě chtěl poznat blíže, protože se budu stýkat s jeho dcerou.“

To není ten pravý důvod, proč tě pozval, Maddie, a ty to víš. Líbíš se mu a já se ani nedivím.“ Znovu si pro sebe radostí zatleskala. „To je tak romantické. Jak z nějakého filmu, kde vás svedla dohromady tragédie.“

Mně to zas až tak romantické nepřišlo. Potom se ozvala Sarah, která byla nejspíš v šoku z toho, co ode mě slyšela.

„Tohle bych nečekala. On po smrti Suzanne s nikým na schůzky nechodil, vyhýbal se jim a užíral se v samotě.“ Sarah byla vážná a já věděla proč. Chtěla svého bratra chránit od další bolesti, ale já neměla v žádném případě v plánu mu ublížit. Vlastně ani nevím, co mám v plánu. Vím jen to, že se nechci opět bolestivě zamilovat, ale občas to prostě ovlivnit nejde. A on je rozhodně člověk, do kterého by se mohla zamilovat každá žena, včetně mě. Tohle jsou ale myšlenky daleko dopředu, vždyť ho vůbec neznám a jeho pozvání nemusí hned něco znamenat, no ne?

„Maddie, slib mi, že mu neublížíš. Můj bratr si toho už prožil dost,“ chytla mě za ruku a pohlédla mi prosebně do očí. „Jsi úžasná žena plná citu, taková, jaká byla i Suzanne, a on takovou potřebuje, aby se z toho dostal.“

Jako Suzanne, při těchto slovech jsem pocítila úzkost. Tohle už slyším po dnešku několikrát a popravdě mě to začíná unavovat. Copak nechápou, že já jsem úplně jiná? Nechci dělat nějakého náhradníka za jeho ženu. Chci být sama sebou a oni by mě neměli srovnávat s nikým jiným.

„Neboj, Sarah, to se nestane. Je to jen jedna schůzka, která nemusí hned něco znamenat. Prostě si vyjdeme jako přátelé.“

Přikývla, ale ani jedna z nás nevěřila, že si vyjdeme jako přátelé. „Jsem ráda, že se konečně odvážil myslet i na budoucnost a někam tě pozval, a taky jsem ráda, že jsi to právě ty.“

Tahle slova mě zahřála u srdce.

Naše návštěva baru se protáhla až do tří do rána. To už jsem stěží stála únavou na nohou a moje kamarádky na tom nebyly o moc lépe. Cestou z baru jsem zahlédla ve dveřích muže. Vysoký blonďák s modrýma očima. Byl mi povědomý, a když jsem uslyšela jeho hlas, rozbušilo se mi srdce. Co ten tady děla?

Řekla jsem Holly a Sarah, že za nimi za chvíli přijdu, že si jen odskočím, a ony mi řekly, že na mě počkají před barem.

Pomalu jsem sledovala toho dobře stavěného muže a nemohla jsem uvěřit, že by to mohl být Sam Logan. Co tady dělá? ptám se sama sebe už po druhé. Naposledy jsem ho viděla v Manie před pár měsíci. Šel na procházku s tou svojí blonďatou slečinkou, měl tu drzost mě pozdravit a ještě se mnou prohodit pár slov. Dokonce nás představil!

Bylo to pár týdnů po našem rozchodu. Nikdy v životě jsme necítila takový vztek a chuť někomu ublížit. Chvíli jsem ho bedlivě pozorovala. Změnil se!

Jeho chlapecký výraz se změnil na výraz plný arogance a mužnosti. Nechal si narůst jemné strniště, ale vůbec mu to neslušelo, zvlášť když se usmál tím svým falešným úsměvem plným pohrdání ostatními.

Tak do tohoto muže jsi byla zamilovaná, Maddie? ozvalo se mi v hlavě. Ano, do tohoto falešného muže jsem byla kdysi zamilovaná. To je ale minulost. Nevím, co mě vedlo k tomu, abych ho šla pozdravit. Nejspíš mě k tomu přinutila zvědavost.

„Á Maddie! Kde se tu bereš?“ Stoupl si a vlepil mi na přivítanou pusu na tvář, načež jsem se otřásla odporem.

„Udělaly jsme si s Holly dámskou jízdu. Spíš bych se měla ptát já tebe, co tu děláš.“

„Rozlučka se svobodou,“ řekl a odporně se usmál. Můžete mi říct, proč jsem ho šla vůbec pozdravit? Měla jsem raději odejít a nechat ho být, teď si akorát přivodím nepříjemné pocity v žaludku.

„Ty se budeš ženit?“

„Ano, s Rebekou. Zvláštní, co?“

Na sucho jsem polkla. Takže se mnou se oženit nechtěl, ale s tou blonckou jo? Vždyť mi pořád tvrdil, že se nemusíme brát, že je to stejně jen hloupý papír, a já nakonec začala také tvrdit, že je to zbytečné. Teď mi všechno došlo. Dokázal se mnou pěkně manipulovat a zřejmě umí manipulovat i s Rebecou. Otevřela se mi v srdci stará prasklina a měla jsem pocit, že mi brzy praskne hrudník, jaká to byla bolest. „Tak to gratuluji.“

Neznělo to upřímně.

„Myslím, že bychom tu slavnou událost měli zapít.“

„Výtečný nápad.“ Další falešný úsměv. Když jsme si šli pro pití, vzal mě okolo pasu, ale ruku měl o něco níž, než by měl. Rychle jsem se odtáhla. Objednala jsem dalšího velkého panáka Jacka Danielse a pak ještě jednoho.

„Tak ať vám to klape.“ Samozřejmě jsem si myslela opět opak. Nechtěla jsem, aby jim to klapalo, protože mi oba tolik ublížili, protože bych to měla být já, kdo by měl být teď tak šťastný. Žárlím na ně, i když je všechno jedna velká minulost. „Proč ses najednou rozhodl, že se budeš ženit?“

Pokývl rameny. „Zbouchnul jsem ji, tak mi to přišlo jako dobrý nápad.“

Dítě? Vždyť ani to nechtěl. Ano, stejně tak jako já, která nebyla na rodinný život připravená, ale svůj názor bych časem změnila.

Objednala jsem si další skleničku. „No, tak to gratuluji dvojnásob.“ Zlatá tekutina mi proudila krkem a já se aspoň na chvilku uklidnila. Bylo mi jedno, že se bude ženit a bude mít dítě, ale nebylo mi jedno, že je šťastný, když mi tolik ublížil. Vůbec si to nezasloužil. To já ano. Měla bych být snoubenkou a čekat dítě, nebo ne? Teď bych měla prožívat jeho štěstí. Copak toho chci opravdu moc?

„Dík, a jak se daří tobě?“

„Naprosto skvěle!“ Přemáhám smích. „No nic, už jsem tě pozdravila a musím jít. Měj se.“

„Taky se měj.“ Prohlédl si mé štíhlé tělo napasované v černých krátkých šatech. „Mimochodem, moc ti to sluší.“

„Dík.“ A zmizela jsem daleko od něho. Řekla jsem Holly a Sarah, že si dojdu do auta jen pro mobil, který jsem si tam nechala, ale popravdě jsem chtěla být na chvilku sama. Cítila jsem obrovskou žárlivost na muže, který mi tolik ublížil, i když jsem ho už dávno nemilovala, a taky jsem cítila lítost nad svým promarněným životem s ním.

Kdybych ho nepotkala, možná bych teď měla vlastní dokonalý život se svým manželem a dítětem. Až teď jsem si uvědomila, že netoužím po ničem jiném, než po manželovi s dítětem, a to jsem před pár dny tvrdila něco jiného. Zvláštní, jak rychle dokážu měnit svůj názor.

Sedla jsme si do auta a hleděla před sebe. Přemýšlela jsem, když vtom na mě promluvil mužský hlas plný vzteku.

„No to se mi snad zdá! Snad nechcete řídit v takovém stavu?“

Každopádně jsem měla si hodně velký problém.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jako domeček z karet - 13. kapitola:

8. PrincessCaroline přispěvatel
13.04.2014 [13:45]

PrincessCarolineKedy bude ďalší diel? Emoticon

7. MaggieLove přispěvatel
02.04.2014 [19:34]

MaggieLoveMaria dekuji :)

6.
Smazat | Upravit | 01.04.2014 [19:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. MaggieLove přispěvatel
01.04.2014 [17:48]

MaggieLoveHolky, děkuji vám za komenty Emoticon Moc mě potěšili.
Souhlasím s vámi, že je Sam pořádný vůl. Jsem ráda, že se mi ho podařilo, tak vykreslit Emoticon
A kdo je u auta? No to už je vám jasné Emoticon
Mimi tobě ještě děkuji za gratulaci Emoticon

4. mima33 admin
01.04.2014 [17:20]

mima33Sam mi pripadá ako poriadny idiot Emoticon a tá chvíľka mi stačila na to, aby som sa uistila, že by som ho nikdy nemohla mať rada.
Maddie má očividne problém Emoticon žeby pri aute bol Daniel? Dúfam, že hej. Milujem časti, kde sú tí dvaja spolu Emoticon
Skvelé Emoticon A gratulujem k umiestneniu. Zaslúžila si si ho Emoticon

3.
Smazat | Upravit | 01.04.2014 [16:37]

Nádherný Emoticon Emoticon Emoticon Sam opravdu vypadá jako naprostej kretén Emoticon Emoticon Emoticon Doufám, že se Maddie nedostane v blízké době do potíží Emoticon Emoticon Emoticon Každopádně se moc těším na další kapitolou a hlavně na t jak se to bude vyvíjet dál Emoticon Emoticon Emoticon

2.
Smazat | Upravit | 01.04.2014 [16:07]

No to som zvedavá čo teraz príde Emoticon

1. Simones
01.04.2014 [14:39]

ten Sam musel být vůl Emoticon konečně se Daniel rozhoupal, jsem na to zvědavá, ale něco mi říká, že se uvidí ještě dřív než měli Emoticon že by se srazili zrovna u auta? Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!