OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Víra nikdy neumírá! 1. kapitola

31.08.2010 (17:00) • lucka002 • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 697×

Pohled Ashley:

Lehce natupírovat vlasy, přelakovat, natřít rty leskem a můžu vyrazit. V extra krátké sukýnce a sexy topu z bílé látky, která je na zádech svázaná pouze stříbrnými řetízky, jsem vypadala dokonale. Klukům se líbím a přivádí mě to na lepší myšlenky.

Už je to rok, co umřela maminka a já jdu dál. Měla jsem problémy, ale přešla jsem to a dostala jsem se až sem. Jsem sedmnáctiletá blondýnka s modrýma, uhrančivýma očima. Co víc si přát? Krátké zazvonění, které se rozlehlo naším prázdným domem, mi oznámilo, že moje kamarádka už je tady. Ještě jednou jsem zkoukla svůj odraz v zrcadle a musela jsem se pochválit! Poslední dobou jsem vypadala lépe, než kdy jindy.

Odezněly moje utkvělé představy o existenci nadpřirozena. Už jako malá jsem cítila, že se kolem mě někdo pohybuje, že mě pozoruje, ale teď vím, že je to hloupost. Už přes rok jsem nic takového nezažila, vlastně jsem chuť nadpřirozena naposledy ucítila před rokem, když umřela maminka a já jsem se uplakaná a unavená šla uvolnit do vany. Od té doby mám klid…

Další krátké zazvonění mě probralo z mého zamyšlení a já jsem popadla mini kabelku, ve které jsem měla vše, co jsem potřebovala. Rychle jsem sbíhala schody a dole jsem si obula nádherné boty na podpatku, díky kterým jsem byla vyšší. Ne že bych to potřebovala, ale byla jsem ráda, když jsem měla přes sto sedmdesát centimetrů, které měřím normálně.

„No kde jsi, kočko?“ zeptala se mě nervózně Teressa, která si nenechala říkat jinak, než Tess. Omluvně jsem se na ní usmála a už jsem nastupovala do auta jejího kluka, Michaela, který nás ochotně doprovází na každou párty. Od Tess je to vůči němu trochu nefér, protože on je vážně ochotný a milý, ale ona má takových kluků hned několik… Co to se mnou dneska je? Nikdy mi to nevadilo, tak proč bych se tím měla zrovna dnes zabývat? Vyjížděli jsme z naší ulice a náš rodinný a momentálně prázdný domek, jsme nechávali za zády. Taťka opět nebyl doma, takže jsem mu ani nestihla říct, že večer vyrážím pryč, ale myslím, že si zvykl na mé krátké vzkazy, které jsem vždy přilepila na ledničku. Poslední dobou pracoval dlouho do noci, dnes mají snad dokonce nějakou policejní akci či co…

„Vypadáš úžasně!“ pochválila jsem kamarádku a ona se usmála.

„To vypadá vždycky,“ řekl Michael a zamilovaně se na Tessy podíval, ta mu pohled oplatila a už se věnovala mně a chválení mého nového topu. Nadšeně básnila o nové skupině, která bude dneska hrát na diskotéce. Taky jsem se na ně těšila, protože jsem slyšela několik písniček, které hrají a opravdu se mi líbily.

„Milé dámy, můžete vystupovat,“ oznámil nám Michael, když zaparkoval před vchodem do jednoho z nejlepších discoklubů v okolí. Nacvičenou chůzí jsem prošla dovnitř a laškovně jsem mrkla na vyhazovače, kterým byl nabušenej kluk, jemuž nemohlo být víc, než dvacet pět. Prohrábla jsem si vlasy a už jsme se hrnuli k ostatním členům naší party. Nebylo nás moc, dohromady jen devět, takže jsme obsadili jenom jeden větší stůl. Austin, který je pověřený tím, že nám všem kupuje ten správný drink, na nic nečekal a šel stát frontu u baru.

Hned po prvním přípitku, který byl startovní, jsem popadla Tess a Ninu, která vzala ještě Patricii a odvážně jsme vyšli jako první na taneční parket. Rychlá a rytmická hudba nás donutila, abychom oddaly svá těla rytmu, a my jsme se nijak nebránily. Tancovaly jsme každá zvlášť nebo ve dvojicích, ale byla to celkem odvážná hra. Nemám problémy se stydlivostí, a proto mi nevadí, když jsme středem pozornosti, naopak! Na takových akcích to miluju! Tess to dobře ví, takže se na sebe lepíme a dotýkáme se odvážně těla té druhé. Při tom se nasmějeme, a když už písnička končí, tak netančíme na parketu samy.

„No, tohle byste přítomným pánům dělat neměly, dámy,“ zamrkal na nás šibalsky Filip a Jeremy mu přikyvoval, zatímco Austin nesl další rundu. Chvíli jsme si povídali a seděli, ale po několika panácích jsem začínala cítit lehkou malátnost a musela jsem jít tančit. Nabytá novou energií jsem se vydala na taneční parket, kde jsem se znovu oddávala hudbě. Přišla pomalejší skladba, ale já jsem tančit nepřestala a proto mi nevadilo, když se ke mně přidal nějaký cizí kluk, který mi směle položil ruce na boky. Nebránila jsem se a obtočila jsem mu ruce kolem krku. Vypadal vážně dobře, takže mi vůbec nevadilo, když se sklonil a políbil mě.

Veškerá romantika mi tu sice chyběla, ale o ni nešlo. Nevěřím na lásku, romantiku, věřím na realitu. A realita mi říká, abych žila každou minutou svého života! Oplácela jsem mu jeho vášnivé polibky a cítila jsem, že by chtěl něco víc, než jen pouhý polibek. V kalhotách mu už určitě bylo těsno, protože jsem jeho vzrušení cítila i já. Na chvíli se odtáhl a sáhl do kapsy zadních kalhot.

„Nepůjdeme si hopsnout do trávy?“ zeptal se, když mi v ruce ukázal kondom. Dráždivě jsem ho políbila, naposledy jsem se na něj usmála a s chladnou maskou jsem mu klidně odpověděla.

„Sorry, ale já nehopsám s jen tak někým.“

Zůstal na mě zírat jako na blázna a já jsem vesele odkráčela ke stolu mých přátel, který tonul ve smíchu. Přidala jsem se k nim a nechala jsem se obejmout od Jeremyho, který seděl vedle mě. Lili jsme do sebe jednu skleničku za druhou a já jsem se už jenom smála, neměla jsem sílu na to, abych šla tancovat. Všechno se mi slilo do jedné barvy, ve které byli moji přátelé. Někteří se vypařili, jiní zůstali. Všimla jsem si, že Michael musel odjet, čehož využila Tess a našla si nového obětního beránka, se kterým se teď divoce líbala na parketě. Otočila jsem se na Jeremyho a políbila jsem ho na krk, rukou mě hladil na stehně a mně bylo víc, než příjemně. Začali jsme se líbat, přestala jsem vnímat čas, chvilku jsme popíjeli, chvilku se líbali. Pak najednou začali všechny holky hrozně pištět a hnát se k východu.

„Dělejte! Musíme vypadnout! Pojď, Ashley!“ přikazovala mi Tess, ale já jsem neměla ani tušení, co se vlastně děje. Zvedla jsem se, ale s žuchnutím jsem spadla zase zpátky. Smála jsem se a pak mě někdo vzal do náruče, podle vůně, kterou jsem ucítila, to byl Jeremy. Tuhle krásnou kolínskou používá jen on!

„Dělej! Je tu její táta, kontrola a ona toho dost vypila!“ nadávala Tess a my jsme se hnali k východu. Můj mozek nepobíral to, co vlastně říkala. Kdo je kde?

„Běžte na záchody, schovejte se tam!“ přikázal Jeremy a já jsem se postavila na svoje nohy. Tess mě podepřela a rychle jsme zapadly za dveře kabinky. Sedla jsem si na mísu a šíleně jsem se rozřehtala. Nevím, co mi přišlo směšné, ale musela jsem se smát.

Prolog - Shrnutí - 2. kapitola

Doufám, že se Vám kapitola alespoň trochu líbila. Přivítám každý komentář, včetně smajlíků. :-)

Vaše Lucka002

Autor: lucka002 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Víra nikdy neumírá! 1. kapitola: