Někdy... někdy stačí jen slaboulinký dotek, abyste něco rozbili.
22.01.2017 (09:00) • Nerissa • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 1661×
Podívala jsem se do zrcadla
na svůj odraz a v očích se
mi povalovaly jen střepy
něčeho, co bývala radost.
Přiložila jsem si prsty na
krkavici a chvilku počkala,
než to známé bušení
dokáže, že ještě žiju.
Možná zlomené srdce stále
pumpovalo krev, ale do mé rozbité
duše pomalu vtékala temnota.
A pak mi došlo,
že duše je křehčí
než srdce.
Autor: Nerissa (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Křehkost:
Děkuju! 
Síce na tvoje pomery dosť krátka, ale stále nádherná. V podstate ide o veľmi smutné verše, ale mne sa páčia. Majú krásnu myšlienku, ako vždy.
No, veď vieš, že ja sa v poézii veľmi nevyznám a neviem ju oceniť tak, ako skutoční milovníci či samotní básnici... Ale aj napriek tomu hovorím, že tvoje básne sú krásne. Pretože sa vieš úžasné pohrať so slovíčkami. 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!