Pocit samoty dokáže být přenádherným zdrojem inspirace, stejně tak je mistrným dodavatelem bolesti.
14.10.2017 (09:00) • Emme • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 1831×
Stín mého osamění tančí s tvým,
den co den utrpení skýtá.
S náručí granátem syrovým
bestie něžnosti pod kůži vryta.
Konec začátku rozkladu kostí,
zářících měsíčním odstínem noci,
plíží se, podél je krvavé houští,
bestie požírá zbytky lidské moci.
Stín mého osamění tančí s tvým,
sten červů ožraných mršin,
co pod sluncem mění se v dým
a retem krvavým sají z výšin.
Kde složit kosti, odložit soudnost,
kam schovat existenci nesmyslnou?
Bodat a rýt, už bije půlnoc
hrozivým zvonem na neviděnou.
Stín mého osamění tančí s tvým,
pohledem posledním probodnout
hnilobný zbytek se srdcem zlým,
řezat tvé nožky touhou nezkrotnou.
Stín mého osamění s tvým tančí
v tom okamžiku, kdy tvůj život končí.
Není to prokleté. Snad se vám to líbí.
Autor: Emme (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Tanec stínů:
Barbarosa - mockrát děkuji. 
Uctivá poklona. Tahle báseň má génia. Je to skvostné dílo. 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!