OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Vlčí město kapitola 11



Vlčí město  kapitola 11Rozhovor se Stilesem a odjezd z Beacon Hills

EDIT: Článok neprešiel korekciou!

 

Další den ráno jsem usoudila, že zůstanu ještě doma.  Půl dne jsem hledala v knihách nějaké informace, které by mi mohli pomoci. Bez úspěchu. Vzpomněla jsem si na jednoho známého, který by mi mohl pomoc, navíc o něm byla zmínka v deníku a rozhodla se ho, co nejdříve navštívit. Napsala jsem si papírek s informacemi z deníku. Stálo tam – James Sammers. 57220541. Shawnee 657. Co ten s tím mohl mít společného.

 

 Hned po škole mi zavolal Stiles. Prvních pár hovorů jsem ignorovala, ale po patnáctém jsem usoudila, že to asi bude něco vážného. Nasedla jsem proto do auta a zastavila u Stilinských. Otevřel mi šerif, který mě hned poslal do pokoje svého syna a sám odjel. Bez klepání jsem vtrhla do pokoje Stilese, ale to byla chyba. Okolo mého krku se obmotala Derekova a mě pomalu docházel kyslík.

„Freyo!“ vykřikl nadšeně a usmál se na mě.

„Vsadím se, že jsi stále mezi hledanými, že,“ řekla jsem směrem k Derekovi a usadila se na Stilesovu postel jen, co mě pustil.

„Fajn, co chcete?“ zeptala jsem se.

 

„Včera jsme šli po vůdci a dovedl nás k našemu učiteli na chemii. Derekovi přišla zpráva, kde se to má stát. Myslel jsem, jestli si to nenapsala ty,“ řekl klidným hlasem.

„Děláš si srandu?“ zeptala jsem a mile se na něj usmála.

„Ne,“ řekl a čekal na mou odpověď.

 

„Stiles, dva dny hledám něco, jak se zbavit problému, který tu je. Snažím se vás zmást ze stopy, pokud to nevíš, protože se akorát pletete a ty si myslíš, že ti budu dávat echo, kde je?“ zeptala jsem se. Oba se na mě dívali překvapeně.

„Ty mu pomáháš?“ zeptal se a zlostí zavrčel. Napřáhl se a já čekala ránu, ale Stiles mě opět překvapil.

„Ne, ona pomáhá někomu jinému,“ řekl Stiles a držel Dereka za ruku.

„Díky, Stilesi. Jsem strašně ráda, že jsem tě předtím nezabila a vzala tě radši k nám domů. Rozhodně to nebylo plýtvání časem,“ řekla jsem ze srandy.

„Ty jsi mě chtěla zabít,“ řekl Stiles vylekaně. Jen jsem se omluvně usmála.

„Vždycky musíš mít plán B,“ řekla jsem. Zaposlouchala jsem se a slyšela kroky.

„Už půjdu, Stilesi. Na pár dní odjíždím z města. Vracím se, až ve středu, tak mě nehledej. Mimochodem Dereku, víš krev na tvém tričku, se lidem nebude líbit,“ řekla jsem a vyskočila oknem ven. Dopadla jsem zrovna, když Danny, náš spolužák vešel do Stilesova domu. Zamávala jsem Derekovi, který se nakláněl z okna, a nasedla do svého auta. Myslím, že se Peter přestal skrývat. Zastavila jsem před nemocnicí, navlékla si rukavice a spěchala najít Petera. Zastavila jsem se v jeho pokoji. Nikde jsem ho neviděla, ale někde tu byl.

 

„Jsem tu v míru. Nechci ti ublížit,“ řekla jsem a čekala, co se bude dít. Vyšel z koupelny.

„Zdravím, vlčice,“ řekl a laškovně mrkl.

„Přestaň, jdu s tebou smlouvat,“ řekla jsem a usadila se na židli pro návštěvy. 

„Udrž moje tajemství a neudělám z tebe lovnou zvěř,“ řekla jsem mu. Usmál se.

„Kde je to tvoje tajemství za tajemství,“ řekl a čekal, co odpovím.

 

„Štěňata vědí, kde jsi a brzy budou vědět, kdo jsi,“ řekla jsem a vytáhla z kapsy oměj. Peter zavrčel a ustoupil.

„Nikdo z lidí mě nemůže zabít a Derek se Scottem po mně stejně půjdou,“ řekl jen a oblékl si kožený kabát.

„To možná ano, ale s čím se smíříš spíš se štěňaty nebo se štěňaty a lovci,“ řekla jsem jen a naklonila hlavu na stranu.

„Dobře, dostala si mě. Vezmu si tvoje tajemství do hrobu. Přísahám, a když slib poruším, ať v mém srdci přistane stříbrná kulka,“ řekne a položí svou ruku na své srdce.

„Pamatuj na svůj slib, protože jestli ho porušíš, já sama tě zabiju,“ řekla jsem a odešla z nemocnice. Nasedla jsem do svého auta a všimla si Stilesova Jeepu. Nevšímala jsem si toho a vyrazila do městečka Shawnee. Zastavila jsem na okraji lesa. Ve Shawnee byla vlkodlačí smečka. Alfa na tomto území byl všeznalec ohledně vlkodlaků a lovců. On jediný mi mohl pomoc. Zastavila jsem na vysokém srázu, kde bylo vidět na celé město a část lesa. Zhluboka jsem se nadechla a zavyla. Usadila jsem se na okraji a čekala. Za chvílí jsem slyšela, dopadat tlapy vlkodlaka na bahnitou zem. Otočila jsem se k lesu a dívala se na svého přítele.

 

„Ráda tě vidím, Jamesi,“ řekla jsem a otočila se, tak abych viděla na město.

„Přišla jsem si pro něco, co mi patří,“ řekla jsem a zadívala do jeho hnědých očí, ve kterých byla vidět úleva. Ještě nějakou dobu jsme tam seděli, ale nakonec jsme se vydali k němu domů. Vstoupila jsem dovnitř. James dovedl do sklepa, kde stála obrovská skříň. Pomocí číselného klíče jsem ji otevřela a dívala se asi na 100 knih. Okolo ramen se mi obtočili dívčí ruce a já se nechala objímat. Nemohl to být nikdo jiný než Jessica, kterou jsem považovala za svou sestru. Byla to malá blondýnka, která se vyhnula vlkodlačímu problému a žila normální lidský život. 

 

Bylo jí jenom patnáct let, ale už vypadala jako dospělá holka. U Jamese a Jess jsem zůstala, dokud všechny knihy nebyly v autě. Nakonec jsem se rozloučila a chystala se odjet.  Nasedla jsem do auta a nastartovala. Z domu rychle vyběhl James a podal mi nějaké papíry. Nechápavě jsem se na něj dívala.

„Potřebuju, abys to podepsala. Jedině tobě můžu věřit,“ řekl mi udýchaně. Pomalu jsem si četla listy, kterými jsem měla plnou moc ohledně Jamesova domu a měla jsem odpovědnost za Jess.

 

„Co to je?“ zeptala jsem se a mávala mu před nosem dokumenty.

„Doba je zlá, když bych tu nebyl, odešla by do dětského domova a to já nechci. Jsi pro ni velice důležitá,“ řekl mi James. Váhavě jsem se dívala na dokumenty. Povzdechla jsem si a chvíli ještě přemýšlela, ale nakonec jsem je podepsala.

„Hodně štěstí, příteli,“ řekla jsem a odjela ze Shawnee. Po vyčerpávající cestě jsem nakonec, dojela jsem k našemu domu a zastavila se na příjezdové cestě. Myslím si, že v Beacon Hills bude ještě spousta problémů.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí město kapitola 11:

2. Kika
29.07.2013 [10:45]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. TeresaK přispěvatel
28.07.2013 [19:09]

TeresaK Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!