OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Vlčí město kapitola 18

08.08.2013 (11:00) • piromaan23 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 6× • zobrazeno 1741×

Další nudný školní den. Dnes učitel Finstock připravil zábavnou hodinu. Měli jsme za úkol zdolat horolezeckou stěnu. Já jsem šla šplhat se Scottem, který teda rozhodně nemohl vyhrát. První nahoru jsem vylezla já a dole jsem byla taky první. Stiles se našemu dovádění jen smál. Moc jsem dění okolo sebe nesledovala, dokud na řadu nepřišla Erica. Dívala jsem se, jak pomalu lese. Začínala přerývavě dýchat. Nakonec ji učitel slanil a odjistil. Všichni se jí smáli. Erica se slzami v očích utekla z tělocvičny. Dívala jsem se za ní. Je to hezké děvče. Došla jsem k učiteli a poprosila ho, jestli bych mohla odejít.

Nepovolil mi to. Tak jsem si sedla ke zdi a čekala, až ta nudná hodina skončí a já se budu moci podívat za Ericou. Nakonec jsem se dočkala a mohla jsem vyrazit. Převlékla jsem se a chtěla jít, ale něco mě v tom zastavilo. Rozeběhla jsem se do tělocvičny. U dveří jsem se srazila se Scottem. Vběhli jsme do tělocvičny zrovna, když Erica padala ze stěny. Scott ji chytl a položil na zem. Erica měla záchvat.

„Erico, slyšíš mě? Erico, mluv se mnou, ano?“ říkala jsem tiše a dívala se na ni. Byla mimo. Vzala jsme si telefon a zavolala záchranku. Se Scottem jsme byli u Ericy, dokud nepřijala sanitka, pak už to bylo v jejich rukách. Eričin záchvat nikoho moc nezajímal. Vše probíhalo jako normální školní den. Byli to všichni sobci. Šla jsem do své skříňky, když jsem uslyšela, jak Jackson křičí na Lydie, že je to její vina, že všechno zničila. Potom Jackson naštvaně odešel a já se dívala na vyděšenou Lydii, která se opírala o zeď.

Lydie tam ještě chvíli stála a pak utekla na záchod. Smutně jsem se za ní dívala, ale teď jí nebylo pomoci. Šla jsem si tedy vlastní cestou. Doma jsem se zase zahrabala do knih a hledala něco potřebného. Ráno dalšího dne mě nikdo nedokázal dostat z postele. Byla jsem ochotná do té školy jet i s postelí. Bohužel. Jess mi překazila mé plány a uštědřila mi ledovou sprchu. Její přeměna se ustálila a ona konečně mohla jít do školy. Nechápala jsem, co se jí na tom libí. Nakonec jsem se teda se zíváním vyvalila z postele.

Až do oběda. Stiles mi přinesl pořádně silné kafíčko, které mě dokonale probralo, a pozval mě na bruslení, které jsem s díky odmítla. Jess si k nám přisedla a já ji seznámila s klukama. Sdělila jsem jim také, že je Jess nový člen naší smečky. Spokojeně jsme obědvali, dokud se neotevřely dveře jídelny a dovnitř vstoupila Erica. První slovo, co mi přišlo na mysl, bylo vlkodlak. Erica se hodně změnila a ze šedé myšky tu byla královna školy. Já, Jess, Stiles a Scott jsme sledovali Ericu, jak se natahuje pro jablko a vychází ze školy. Vyběhli jsme za ní a zastavili se před školou. Erica nastupovala do Derekova auta. Derek se obrátil od Ericy a usmál se na nás zářivým úsměvem. Zhluboka jsem dýchala a ruce se mi začaly chvět. Zuřila jsem. Teď si to chlapeček teda pohnojil.

Chtěla jsem tu mrchu rozsápat na malilinkaté kousíčky a jemu rozbít ten ocelový úsměv. Odfrkla jsem si a naštvaně se rozešla do školy. Scott měl mít ještě brigádu u Deatona a pak se mělo jít bruslit. Stiles mi řekl, že kdybych si to rozmyslela, můžu přijít. Já jim tam ale nechtěla dělat křena. Radši jsem se tedy doma cpala studenou zmrzlinou a koukala se na Titanic. Byla jsem tak naštvaná, že jsem snědla tři kbelíčky zmrzliny a odmítala odvést Jess do školy.

Po obědě mi volal Scott, že mluvil s Ericou. Dozvěděl se, že Derek přemění ještě jednoho člověka, a možná zjistil, kdo to bude. Po telefonu jsem se pohádala se Scottem a skončilo to tak že za ním už nemám dolízat, že se o sebe dokáže postarat sám a mou pomoc a ochranu už nepotřebuje. Já mu na oplátku ale stejně slíbila, že kdyby si to rozmyslel, že má zavolat moje jméno nebo zavýt a já mu pomůžu.

Díky naší hádce jsem se taky nadobro odhlásila ze školy a rozhodla se zapracovat na své fyzičce. Tři hodiny jsem strávila v posilovně. Nakonec jsem se rozhodla se převléknout a jít se proběhnout do města. Šla jsem okolo zimního stadionu a všimla si Scotta, jak zastavuje na parkovišti a jde dovnitř, následován Derekovou smečkou. Neváhala jsem a šla taky. Zrovna jsem chytla Scottův proslov.

„Copak to nechápete? Nedělá to pro vás. Jenom vás využívá. Posiluje svoji moc. Všechno je to jenom o něm. Chce, abyste si mysleli, že vám dává dar, přitom všechno, co udělal, je, že vás proměnil v bandu hlídacích psů, co přiběhnou na zavolání!“ zakřičel Scott. Chytl Ericu a Isaaca a hodil je k Derekovým nohám. Derekovi právě ruply nervy. Pomalu se blížil ke Scottovi. Udeřil ho do hlavy a svými drápy mu prošpikoval břicho.

Scotte, no tak, řekni to, dělej! Dívala jsem se na Dereka, který pomalu bušil do Scotta. Scott vyplivl krev. Po tváři mi právě stekla první slza beznaděje. Scott se nadechl a zavyl bolestí.

„Freyo, pomoz mi,“ zašeptal Scott. Usmála jsem se a zavyla. Derek se zarazil a s ním zbytek smečky. Vycítila jsem z Boyda, že je také už vlkodlak. Seděla jsem na mantinelu a čekala, až se Derek otočí. Pomalu otočil svou hlavu mým směrem.

„Zajímalo by mě, proč sis zavolal další betu, Scotte. Ani ona proti mně nemá šanci,“ řekl mu mile Derek. Postavila jsem se a dopadla na led.

„Je mi to líto, Dereku. Myslela jsem, že budeš jiný než ostatní alfy, že budeš stejný jako Peter,“ zašeptala jsem a udělala pár dalších kroků k němu.

„Jsi jen neškodná beta,“ řekl s naprostou jistotou. Pomalu jsem cítila po svém těle brnění. Sklonila jsem hlavu a zavřela oči.

„Vážně mě štve, že mě tak moc podceňuješ,“ řekla jsem, zvedla hlavu a podívala jsem se na Dereka svýma rudýma očima.

„Scott je člen mé smečky, a jestli ho zabiješ, tak můžeš čekat jen odplatou,“ řekla jsem šeptem a přiblížila jsem se ke ztuhlému Derekovi. Otřela jsem se o jeho tělo a líbla ho na zatnutou čelist. On to vážně nečekal. Přiblížila jsem se k Boydovi a chytla ho za krk.

„Už to nemá cenu, Scotte,“ řekla jsem a roztrhla jeho tričko. Scott se díval na pokousaného Boyda. Zavrčela jsem a svou ruku zabořila do jeho boku. Odhodila jsem ho k Erice a Isaacovi a šla ke Scottovi, okolo kterého jsme obmotala ruce.

„Jestli chceš být alfa, měl bys ses snažit, protože to, proti čemu stojíš, nezabiješ. Sám, ani se svou hloupou smečkou,“ řekla jsem a rozešla se k východu. Zastavila jsem se a naposledy se otočila.

„Měl bys vědět, že nemáš znalosti alfy, a dokud je nebudeš znát, nikdy nade mnou ani nad Peterem nevyhraješ,“ řekla jsem a šla.

„Peter je mrtvý!“ zařval na mě Derek.

„To si jenom myslíš, zlato!“ houkla jsem na něj.

Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí město kapitola 18: