OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Poslední tanec



Poslední tanecTuto povídku bych ráda věnovala své nejlepší kamarádce, která závodně tancuje. Povídku jsem utvořila přímo na míru společně s její oblíbenou postavou z TVD... Caroline nenávidí svého tanečního partnera, který se vždy na něco vymlouvá, aby nemusel tančit. Tentokrát se však objeví kluk, který ji vyzve k tomu, aby s ním trénovala...

„Ne, mami! Já už s ním tancovat nebudu!" křičela jsem skrz zavřené dveře. „Je to takovej…" zarazila jsem se a raději už dál nic nekřičela. Dívala jsem se zpět do domácí úlohy z matematiky.
 
Brzy se otevřely dveře, ve kterých stála mamka. „Cože je?" zeptala se se založenýma rukama a upřeně se na mě dívala. Instinktivně jsem sklopila pohled. Měla jsem chuť vykřiknout to slovo, měla jsem ho na jazyku, ale raději jsem ho zase spolkla.

„Ale nic, mami," odpověděla jsem a otočila se zpět ke stolu.
 
Dveře se zabouchly a já zašeptala to slovo: „Takovej vůl." V tu chvíli jsem pevně doufala, že mamka nestojí za dveřmi a neposlouchá. Já ho prostě ráda neměla a vsadím se, že on mě také ne.
 
Úkol jsem hotový neměla, ale už byl nejvyšší čas vyrazit na trénink. Nasedla jsem do auta na místo spolujezdce a pohodlně se usadila do sedadla. S povzdychem jsem sledovala náš mizící dům.
 
Na tréninky jsem jezdila ráda, bavilo mě tancovat, ale hlavní problém byl v mém tanečním partnerovi, který se snažil pokaždé na něco vymluvit, aby nemusel tancovat. Čekala jsem, co to bude dnes. Myslím, že už vyčerpal všechnu bolest a nemoci.
 
Cesta mi uběhla velmi rychle, ale kodrcání se přes Brno teda nebyla zábava. Nevím, kolik bylo hodin, ale před námi byla několik metrů, kdoví, jestli ne kilometrů, dlouhá řada, a za námi to vypadalo na stejno. „Dostaneme se tam včas?" zeptala jsem se mamky, která jen pokrčila rameny a dodala:

„Snad ano."

Asi už na mě naštvaná nebyla, ale raději jsem celou cestu až k tréninkové hale nepromluvila ani slůvko.
 
Auto zastavilo a mně chvíli trvalo, než jsem si vytahala věci z kufru a mohla vejít do haly. „Tak ahoj, mami!" zakřičela jsem a zamávala. Buď to bylo slyšet, anebo mi mamka pouze opětovala zamávání, každopádně zamávala.
 
Prošla jsem dveřmi a na konci chodby zabočila do šaten. Ostatní holky, které tu také trénovaly, se smály v malém hloučku v rohu a pokyvem hlavy mě pozdravily. Také jsem je pozdravila. Hodila jsem si tašku na lavičku uprostřed šatny. Vytahala jsem boty, tričko a kalhoty. Všechno jsem to na sebe bleskurychle hodila a přidala se k dívkám, které šly do haly.
 
Se smíchem jsme všechny přišly do tělocvičny a každá z nich se rozběhla ke svému tanečnímu partnerovi, a já pomalým krokem šla k tomu svému. Seděl na lavičce a hrál si na mobilu. „Ahoj, Kime, co tu děláš?" zeptala jsem se a všimla si toho, že je převlečený, ale nešlo mi do hlavy, proč se tedy nerozcvičuje.
 
„Ahoj, Caroline, no, víš, já si zapomněl boty," řekl a věnoval se nadále svému mobilu, jako bych byla vzduch. Cože sis?! pomyslela jsem si vztekle a odfrknula si.

„Aha."
 
Zatím jsem se šla tedy rozcvičit sama. Neměla jsem ponětí, čeho si myslí, že dosáhne, když nebude trénovat. No, maximálně toho, že nebudeme vyhrávat a tudíž ani nepostoupíme výš. Tahle představa mě vyděsila, protože se tu člověk skoro sedře z kůže a potom nevidí žádný výsledky.
 
Do tělocvičny vešel náš trenér a jakmile zbystřil sedícího Kima, ihned šel k němu. Postavila jsem se pár kroků od něj a poslouchala jejich zajímavý rozhovor.
 
„Proč se nerozcvičuješ a místo toho si tady hraješ na mobilu?" zeptal se trenér.
 
Kim odvrátil zrak od své zábavy a podíval se na něj. „Já jsem si zapomněl boty," odpověděl. Ještěže měl tolik sebeúcty, že se nepodíval zpět do mobilu, jako to udělal u mě.
 
„A co si myslíš, že tady budeš dělat? To jsi tedy vůbec chodit nemusel," rozhodil rukama trenér a otočil se. Tlesknul rukama a všichni zpozorněli. Není divu, já také.
 
Vysvětloval nám, co všechno dnes budeme procvičovat. „Dnes si procvičíme rumbu, paso doble, mambu, jive, sambu a cha-chu."
 
Někdo jen tiše zašeptal: „Takže všechny latinsko-americké tance." Nepostřehla jsem, kdo to byl, ale při těchto slovech jsem se musela mírně pousmát.
 
„Nějaký problém?" zeptal se trenér a přeměřil si nás každého pohledem. Poté se otočil na Kima. „A ty alespoň sleduj." Znovu zatleskal a každý se postavil do svého páru, ale já se jen opřela o zeď a podívala jsem se na Kima.
 
„A ty bys to bez bot nezvládnul?" zeptala jsem se. Jen pokrčil rameny a ani se na mě nepodíval. Za tohle by si zasloužil, abych mu šlápla na nohu, nebo co hůř, možná facku abych mu dala.
 
Ve dveřích tělocvičny se objevil Jeremy Gillbert, kterého jsem na našem tréninku ještě nikdy neviděla. Pozorovala jsem ho, jak si to štráduje k trenérovi, když si všimnul mého pohledu, rychle jsem sklopila zrak a dívala se na své boty.
 
Po chvíli jsem vedle svých bot zahlédla ještě jedny. Stál vedle mě a zářivě se usmíval. „Slyšel jsem, že tvůj partner momentálně nemůže trénovat, postačil bych ti prozatím já?"
 
Trošku se mi obarvily tváře, cítila jsem to. „Jistěže ano," usmála jsem se a přijala jeho ruku a nechala se vtáhnout do rytmu rumby. Postupová chůze vpřed a vzad, vějíř, krok stranou a spoustu dalších kroků v jiných pořadích, a tanec uběhnul jako pět krátkých sekund.
 
Bylo už půl jedenácté a já si připadala, že trénink teprve začal. Byla jsem svěží a usměvavá. Ještě jsme si vyslechli společně s Jeremym nějaké doporučení, jelikož tyto dvě poslední hodiny jsme měli individuální trénink, tak trenér sledoval jen nás.
 
Odchod z tělocvičny jsem zakončila otočkou, ke které mě přinutil Jeremy. Vklouzla jsem do šatny a převlékla se do věcí, ve kterých jsem přijela. Jeremy na mě čekal před šatnou, byl opřený o zeď. Prohlédnul si mě od hlavy až k patě a usmál se. „Na dnešním tréninku jsi zářila jako hvězda."
 
„Děkuji, ale neřekla bych, každý se díval jen na tebe," usmála jsem se a opět cítila červeň na tvářích. Pomalu jsme šli chodbou k východovým dveřím.
 
„To si pleteš, dívali se na tebe. A nebuď tak skromná! Přiznej si to: baví tě to a tím pádem ti to jde," usmál se na mě a dal mi ruku kolem ramen. Nechápavě jsem se na něj podívala.
 
Otevřel dveře a jen se zasmál. „Tak zítra na závodech," usmál se a odběhnul. Překypoval optimismem, ale nad jeho slovy jsem se zamyslela až v autě.
 
„Mami? To ty jsi to s Jeremym domluvila?" zeptala jsem se. Jen pokývla hlavou. Štěstím mi srdce poskočilo, ale zase mi přišlo líto, že jsem Kimovi neřekla ani sbohem.
 
Další den jsem vstávala vskutku velmi brzy, a to ve čtyři hodiny ráno. Soutěž byla až v Praze a dostat se tam trvá docela dlouhou dobu, a také to česání. Úhledný a hladký drdol mi maminka udělala za necelou hodinku.
 
V autě jsem si ještě na chvíli zdřímla a tak jsem ani nepostřehla, že do auta nasednul Jeremy. Až v Praze jsem se vyděsila, když mě probudil.
 
Šli jsme se zapsat a dostali jsme číslo 24, takže mi došlo, že se dostaneme na řadu až po přestávce. Sledovali jsme předešlé páry a já začala nervóznět, když jsem viděla jejich hodnocení a výkon.
 
Čas plynul jako voda a již byl ohodnocen pár s číslem 23. Začaly se mi potit ruce, když jsme přišli na řadu my. Mé jméno znělo ve spojení s Jeremym velmi zvláštně a originálně.
 
Všechna světla pohasla a dva reflektory zamířily pouze na nás. Rozezněla se hudba a oba jsme začaly s kroky, které jsme se pro tuto sestavu učili. Jakmile jsme se protančili až do středu tanečního parketu, veškerá nervozita ze mě opadla a naplno jsem si tuto soutěž s přítomností Jeremyho užívala.
 
Z bodování jsem byla velmi potěšena. Brzy přišel na řadu stupínek vítězů. Jako tradičně se vyhlašovalo od třetího místa, které získal pár s číslem 15, dále bylo druhé místo, na kterém se umístil pár s číslem 23. Musím přiznat, že jakmile jsem zaslechla dvacítku, myslela jsem, že jsme to my. „Vždyť jsme neměli tak špatné bodování," špitla jsem smerem k Jeremymu. Docela mě mrzelo, že jsme se neumístili, ale ten zážitek stál za to.
 
Konečně přišlo vyhlášení prvního místa. Založila jsem si ruce na prsou a povzdychla si. Najednou jsem uslyšela naše jména a číslo 24. Ruce mi sklouzly podél boků a nebýt Jeremyho, asi bych stála pořád na místě.
 
Chytil mě za boky a vyzvednul mě na stupínek. Chytili jsme se za ruce a majestátně je vyzvedli nad hlavu. Zeširoka jsem se usmívala, ten pocit stát na prvním místě jsem už skoro neznala.
 
„Že tohle nebyl poslední tanec?" zeptala jsem se tiše a podívala se na něj.
 
„Nebyl," usmál se a naklonil se ke mně a vtisknul mi polibek na rty.
 
Po tváři mi stekla slza, nevěděla jsem, jestli štěstí nebo smutku, ale proč bych v této situaci byla smutná, že?
 
„Budeme tancovat jen spolu?" zeptala jsem se a po vyslovení této věty jsem si připadala jako sobec.
 
„Navždy."


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Poslední tanec:

5. MJ5
18.03.2014 [20:42]

Tak to byla fakt paráda!!! Film jsem sice neviděla, ale nepřálo mi, že bych se v ději nějak ztratila. Potlesk!!! Emoticon

4.
Smazat | Upravit | 18.03.2014 [20:31]

Woow. :) Vážně super povídka! A Jeremy s Caroline... zajímavá představa, jen co je pravda. :D Každopádně krásné.

3. Mustang
18.03.2014 [19:04]

Tak to je povedená povídka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Jeremy je fakt sexouš Emoticon Emoticon Emoticon To se musí nechat! Krásně napsané to bylo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Krásně jsem si početla a zasmála Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Faktofakticky je to boží Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Renaiti přispěvatel
17.03.2014 [15:05]

RenaitiDobře, děkuji. Budu si to pro příště hlídat Emoticon

1. Poisson admin
16.03.2014 [18:06]

PoissonV perexu je třeb alespoň dvěma, třemi slovy nastíněn děj kapitoly (článku). Až si to upravíš, opět zaškrtni ´Článek je hotov´. Děkuji.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!