OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Hrbáč z Yorku - 6. Mat dámou



Hrbáč z Yorku - 6. Mat dámou

Povídka se umístila na prvním místě o Nej povídku měsíce října/októbra. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!



Florence s Richardem využijí pár hodin soukromí k ujasnění si pravidel, podle nichž budou po dobu nezbytně nutnou fungovat jako pár. Chladnokrevné vyjednávání volně navazující na manželskou smlouvu jen podpoří Richardovu potřebu prohloubit vztah mezi ním a Florence.

Richard sebral jezdcem Floninu věž. V tichosti hráli již třetí partii šachů, protože ani jednomu z nich nebyl dopřán klidný spánek. Po skončení jejich nemravného divadýlka, se žena zmínila, čemu všemu jí učil strýc. Zvláštní, že v Benátkách mohla být dívka vychovávaná jako chlapec a vesměs to nikoho nepohoršovalo. Mnoho odpovědí tak vysvětlilo, proč se Flo tolik vymykala obecně přijímanému modelu chování žen u dvora.

„Co budeme dělat dál?“ protnula ticho a sáhla po poháru vína. „Brzy bude svítat a váš otec i biskup budou chtít důkaz, který nemáme.“

Richard soustředěně hleděl na mramorovou šachovnicovou desku, kde zbývalo posledních pár figurek. Hra se blížila ke konci. Buď remíza, nebo jeho král do třetice padne. Na kratičký okamžik vzhlédl k plavovlásce, než se chopil krále a něžně jej položil přes tři políčka.

„Přineste dýku,“ pronesl a zdálo se, že měl vše do detailu promyšlené.

Neochotně se zvedla a z pod polštáře vytáhla zdobenou zbraň. Pohladila čepel a zamyslela se. A to měla hrbáče za hlupáčka.

„Jak jste věděl, kde je schovaná?“ zeptala se podezíravě a ohlédla přes rameno.

„Můj svatební dar,“ vysvětlil. „Marius pro mě šil dublet. Mezi řečí jsem se zmínil, že uvažuji o nějakém vhodném dárku. Řekl mi, že spíš oceníte zbraň, než šperk.“ Byl potěšen Floniným udiveným výrazem. Hádal, že za dárce považovala někoho úplně jiného. „Pochopitelně jsem měl možnost dýku vidět před obřadem. Rozeznat obyčejnou brož od hlavice mi pak nečinilo velké obtíže.“

„Musel jste za ni utratit celé jmění.“

Usmál se a zavrtěl hlavou. Účet sice skromný nebyl, ale vzhledem k objemu hotovosti, kterou mu rodiče nastřádali, nemusel na manželce šetřit. Alespoň nějakou výhodu mělo mrzáctví…

Zvedl se od stolku a kulhal k Florence, jejíž dlouhá noční košile sahala až na zem. K dokonalosti jí chyběly jen křídla. S obtížemi si před manželkou klekl a nastavil pravou dlaň.

„Řízněte,“ přikázal, aniž by pohledem uhnul.

„Zešílel jste?!“

„Slíbila jste mi žádné otázky,“ poznamenal unaveně. „Potřebujeme krev jako důkaz. Mého zranění si nikdo nevšimne, rukavice vesměs nesundávám.“

Florence zavrtěla hlavou. Čekala hádku a násilí, ne klidné přijetí skutečnosti. A už vůbec ne prosebnou žádost o zranění. Shlížela dolů na hrbáče trpělivě čekajícího, až ostrý hrot protne kůži. Poznámka o bolesti zad rozhodnutí moc neusnadňovala. Cítila vůči němu jistou míru lítosti, i když se pokoušela sentiment zahánět do kouta.

„Zvolme jinou možnost,“ navrhla tiše. Ušklíbl se.

„Pak mi dejte svolení. Vaše ano je druhou a poslední možností,“ utrousil.

Čapla Richardovo zápěstí a přitáhla si pravačku výš, do středu dlaně opřela ostrý hrot a přitlačila. Plantagenet zasyčel, ale neuhnul. Ranka musela být dostatečně hluboká i dlouhá, aby získali dostatek krve. Jakmile pustila hrbáčovu ruku, už mu čepel přikládala ke krku.

„Co to děláte?“ zavrčela, když nadzvedával košili ke kolenům.

„Obávám se, že za pár hodin bude zkoumáno nejen naše prostěradlo,“ vysvětlil nepřímo a čekal, zda žena rezignuje.

Florence došlo, že sama musí být od krve, aby jejich lest okolí spolklo. Stáhla zbraň od Richardova krku a napřímila se. Nechala jej vkrást se ke klínu a temným karmínem označit nejintimnější část jejího těla, včetně stehen. Bylo to ponižující. I když o dost větší ponížení by zažila, kdyby početná komise nakukovala pod sukně.

Mladý York vzhlížel k tváři, která se červenala od okamžiku, kdy se zlehka dotkl míst, ke kterým se již nikdy nedostane. Pod prsty cítil jemné chloupky a teplo. Tak tohle byl ten poklad, o kterém tak básnili jeho bratři. Něžně dlaň přesunul k vnitřní straně stehna a pomalým plynulým pohybem klesal dolů ke kolenu, přičemž za sebou nechával rudou stopu. Noční košile opět klesla k zemi a Richard věděl, že je nutné označit ještě jedno místo. Vylezl na postel a umazal prostěradlo.

Sledovala jeho metodické počínání. Jediné nad čím ale dokázala přemýšlet, bylo množství krve. Nebylo to přeci jen příliš? Lepkavá stopa na kůži rychle zasychala. Jakmile Richard kulhal k malému umyvadlu a ze džbánu do něj nalil vodu, aby umyl ruce, vlezla si pod deku.

„Myslíte, že to vyjde?“ zeptala se nervózně. Za okny se východní nebe již zbarvovalo do šeda.

„Musíme doufat,“ odpověděl a nepravidelnou chůzí se vrátil také do postele. Svlékl kalhoty, které hodil na podlahu vedle bot a s tichým zasténáním ulehl. Záda ho bolela celou noc, bylo těžké zůstat v klidu sedět u partie šachů. „Já si spíš lámu hlavu s tím, co bude dál.“

„Nemůžu být poslušná ženuška,“ opáčila, když pochopila, nač York narážel. „V obchodních stycích, které díky mě Anglie má, nemohu být nikým zastoupena. Navíc, domovem je pro mě stále Itálie. Tady je všechno tak šedé a studené.“

Tak věcné prohlášení nečekal a chvíli mu dalo, než vstřebal obsah slov. Chápal její postoj, ale zároveň doufal, že si sympatie získá kupříkladu nulovým nátlakem. Zjevně se mýlil.

„Tedy naše manželství bude pouze formálním svazkem,“ konstatoval. Svým vysvětlením mu dala jasně najevo, že nemíní zůstat v Anglii natrvalo a už vůbec nehodlá s sebou po Evropě vláčet takovou hříčku přírody jako je on. Pravděpodobně by jejímu renomé moc neprospělo, kdyby obchodníci viděli, za koho se provdala. Stačilo, že musela snášet posměšky na adresu Jindřicha VI., který byl sice vyhlášeným pánbíčkářem, ale v manželství kalhoty nosila Markéta. A to bylo častým zdrojem vtípků na adresu britských velvyslanců i obchodníků.

„Byla bych velmi nerada, kdybyste si od dnešní noci sliboval víc, než jen formálnost,“ pronesla chladně. „Obchod je obchod. Jestliže je naše manželství zárukou klidu a vzestupu Anglie, pak nesmíme dovolit, aby bylo čímkoliv nebo kýmkoliv narušeno. Musíme být oba v tomto směru velmi rozumní.“ Odmlčela se a pak se prudce posadila. V rukou žmoulala cíp deky, než s rozvahou promluvila znovu. Richardův pohled cítila v zátylku. „Chápu, že jako muž máte jisté… potřeby. Žádám vás o diskrétnost a pokud možno, aby nešlo o ženu lehkých mravů. Snesu poznámky o milence z dvorních řad, ale nebudu trpět panské děvky.“

„Schvalujete mi cizoložství?“ otázal se pobaveně. „A hned po svatební noci. Jak velkorysé,“ dodal kousavě.

Ohlédla se přes rameno na muže uvolněně ležícího s rukou pod hlavou, jak mýtický faun lelkující na mechových bocháncích pod posvátným stromem života. V chlapeckém obličeji nebyla jediná vráska, na hříšně tvarovaných rtech hrál arogantní úšklebek. Dotkla se ho snad? Chtěla s ním jednat férově a vzhledem k jejich situaci bylo víc než vhodné otevřeně mluvit o nejcitlivější části manželského soužití.

„Kreatura mého formátu má pouze dvě možnosti. Buď utratí jmění za rozkoš nabízenou děvkami, nebo bude po zbytek života v naději doufat, že jednoho dne budete nejen jeho ženou, ale také milenkou.“

„V tom případě se odsoudíte k celibátu,“ opáčila okamžitě.

„Rád přijímám výzvy,“ ubezpečil Florence, ale drzý tón si neodpustil. 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hrbáč z Yorku - 6. Mat dámou:

2. Pulsar přispěvatel
20.11.2017 [16:50]

PulsarKrál Richard III. se dospělosti dožil a podle všeho docela řádil i s křivýma zádama Emoticon Jinak tahle povídka je založená na Shakespearově divadelní hře Emoticon

1. Rusalicka
18.11.2017 [12:31]

Chudak richard, ten musi byt prohlaseny za svateho s touhle trpelivosti. A prekvapuje me, ze se dozil dospelosti, protoze se ve stredoveku postizeny deti hned zabijely.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!