OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Shine of Darkness 3. Dovolená



Shine of Darkness 3. Dovolená Mavis si užívá první dny dovolené. Bezstarostně tráví čas lelkováním, aniž by tušila, že se brzy setká s mužem, jehož znala jen z příběhů, které jí vyprávěl otec. Osudové setkání ale neproběhne hladce, jak by si Hádes přál...

Mavis Stavrosová se narodila v Athénách 18. června 1988. Její rodiče, Marie Abbotová a Filippos Stavros, se seznámili rok před Maviným narozením v Národním archeologickém muzeu v Athénách, kde Marie pracovala jako stážistka.

Z milostného vzplanutí vzniklo těhotenství a z těhotenství spěšná svatba. Manželství vydrželo pouhé tři roky, protože konzervativní Marie se nesrovnala s Filippovou prací, které se nemínil vzdát.

V listopadu 1991 se Marie společně s dcerkou Mavis vrátila do rodného Londýna, kde začala přednášet historii na Cambridge.

Celá léta se pak pokoušela zapomenout na Filippa, který bez ustání zasahoval do jejího života.

 

Vánoce 2009

„Ne, Mavis!“ zahučela Marie, když připravovala čaj. „Pro ženu to není vhodný obor!“

Filippos se podíval na dceru, která se mu s přibývajícím věkem stále víc podobala.

„Myslím, že bys ji měla nechat, aby se rozhodla sama,“ upozornil Filippos Marii vlídným tónem.

„Ty do toho nemáš co mluvit!“ obořila se na bývalého manžela. „Já si nepřeju, aby šla v tvých stopách!“

„Jsem její otec! Mám právo říct svůj názor,“ rozkřikl se.

„Otec?! Jak ses projevoval jako otec? Myslíš ty dvě návštěvy do roka? Nebo těch pár dopisů, cos poslal?“

„Já se rozvádět nechtěl!“

Mavis do této chvíle sledovala v tichosti hádku, která připomínala tenisové utkání. Za ty roky už věděla, jakým směrem se bude rozepře ubírat a jak skončí. Tentokrát ale bylo k řešení něco mnohem důležitějšího než důvod, proč se rozpadlo manželství.

„A já nechtěla trnout hrůzou, že se nevrátíš večer z práce! Nebo že náš dům vyletí do povětří!“ pokračovala matka, která si utírala slzy.

Bylo pravdou, že Filippos se do Anglie vypravil pouze dvakrát ročně, ale s Mavis byl v mnohem užším kontaktu, než Marie tušila. A také bylo pravdou, že skutečným důvodem rozvodu byla Filippova práce. Jako náčelník policejního oddělení pro boj s organizovaným zločinem byl pohyblivým terčem prakticky každý den.

„Můžete toho nechat?“ vložila se do hádky Mavis.

Oba rodiče zmlkli.

„Jsem nejlepší v ročníku,“ pokračovala Mavis. „A už jsem se rozhodla pro patologii. Stačí jen udělat zkoušky, abych mohla dělat na soudním.“

„Chceš zahodit léta studia a šťourat se v mrtvolách?!“ zajíkala se matka, které se začaly do očí tlačit další slzy. Ne slzy smutku nebo dojetí, byly to vyděračské slzy, které používá každá matka, když chce potomka zahnat do kouta.

„Je to záslužná práce,“ bránila se Mavis.

„Náš doktor půjde brzy do důchodu,“ snažil se Filippos podpořit Maviny argumenty. „Mohl bych Mavis zařídit místo a -“

„Já věděla, že je to z tvojí hlavy, Filippe!“ obořila se Marie na bývalého manžela, po kterém následně mrštila utěrku.

 

Současnost

Marie se po pěti letech jakžtakž smířila s rozhodnutím dcery.

Ovšem neobešlo se to bez komplikací…

Mavis musela několikrát do týdne podstupovat telefonáty nebo videohovory přes Skype. Marie chtěla znát každičký detail dceřina života. Tedy krom okamžiků, které se odehrávaly na pitevně.

Když Mavis přišla domů, okamžitě zapnula počítač. Obvykle to nedělala, ale vzhledem k množství zmeškaných hovorů a hysterických esemesek od matky neměla na výběr.

Po náročném dni se těšila domů jen na dvě věci: sprchu a kávu.

Když vykročila do kuchyně, aby ukojila svůj kofeinový absťák, už jí v kapse zvonil mobil.

Aniž by se podívala na displej, přijala hovor se slovy: „Ahoj, mami, právě jsem přišla z práce.“

„Ano, drahoušku, já vím. Ale dnes ráno jsi mi nebrala telefon. Byla jsem z toho nervózní. Maminka se o tebe bojí,“ ozval se Mariin hlas z reproduktoru.

„U soudu ti nemůžu brát telefon,“ opáčila Mavis a přitom protáčela panenky.

Kdy si konečně uvědomíš, že už nejsem mále dítě?! pomyslela si.

„A jak to dopadlo?“ zeptala se matka zvědavě.

„Usvědčen. A na základě mého posudku! Začínám tu mít docela jméno, mami. Měla bys na mě být hrdá.“

„Byla bych šťastnější, kdybys tehdy přijala místo plastického chirurga,“ utrousila matka.

Mavis přecházela po kuchyni a snažila se volnou rukou připravit si kávu. A to poslední, co po náročném dni chtěla rozebírat, bylo její pracovní zaměření.

„Neřekla bych, že by mě uspokojovalo zvětšovat někomu prsa a zmenšovat nos.“

„A hrabat se v hnusu tě uspokojuje?!“ zvolala Marie.

„Ty se chceš hádat, viď?“ zeptala se s úšklebkem Mavis.

„Ne, nechci, drahoušku,“ odpověděla matka po pravdě.

„Ok. Tak mi řekni, jak se máš? A co Mike?“ nadhodila.

Voda v konvici se dovařila a Mavis se podařilo zalít kávu. Poté se s hrnkem v ruce vrátila do obýváku, zasedla k počítači a přihlásila se k uživatelskému účtu.

„Mike je skvělý partner a byl by velmi rád, kdybys dovolenou strávila u nás. Případně bychom mohli přiletět do Athén.“

V Mavis hrklo: Matka u mě doma?! A s Mikem, nesnesitelným učitelem matematiky, navrch?! Tak to ani omylem!

„Jak víš, že mám dovolenou?!“ zeptala se zvědavě Mavis a natáhla se pro šálek. „Mimochodem, už jsem online,“ dodala jakoby mimochodem.

Mavis zavěsila, zaklela a vytočila Filippovo číslo. Otec zvedl telefon téměř okamžitě.

„Tati, tys řekl mámě, že mám dovolenou?!“ zavrčela do sluchátka.

„Ahoj, Mavis, taky tě rád slyším,“ utrousil pobaveně otec a pokračoval, „Ano, řekl. Byla zoufalá. Má pocit, že jsem ji okradl o její milovanou holčičku.“

„Super, budu jí muset lhát,“ řekla rozčileně a zavěsila.

To poslední, co Mavis chtěla, bylo trávit dovolenou s matkou a Mikem, který je vlezle přátelský.

Dnes večer si musím jít pročistit hlavu. Půjdu bruslit, zamyslela se těsně předtím, než přijala video hovor od matky.

 

*

 

Hádes překontroloval snad posté svůj oděv.

Byl spokojen s odrazem v zrcadle – majestátnost, urozenost, hrdost. Ušklíbl se a poté ze stolku zdvihl přilbici s vytepávanými mufloními rohy.

„Charóne,“ zabručel a otočil se na nervózního převozníka, který si opět otáčel s ukazováčkem jak s vrutem. „Je vše připraveno?“ zeptal se, přestože znal odpověď.

Převozník přikývl.

Hádes pomalými kroky předstoupil před Charóna a pokusil se o přívětivý úsměv, když pokládal zaměstnanci další otázku: „Tak proč ta nervozita, příteli?“

Charón trhnul ramenem a sklonil hlavu.

„Žádný strach. Nová královna si tě oblíbí stejně jako já,“ uklidňoval převozníka, „Řeknu jí, že ta obloha byl tvůj nápad.“

Charón zavrtěl hlavou.

„Nedělej ukvapené závěry,“ pronesl Hádes a nasadil přilbici. V tu chvíli vládce zahalilo kouzlo neviditelnosti.

„Pojďme! K bráně je dlouhá cesta…“ zavelel.

 

*

 

První den dovolené strávila především přípravou na zasloužené volno.

Bylo na čase přečíst knihy, na které se už rok úspěšně prášilo. Shlédnout filmy, srovnat fotky a hlavně si udělat čas na pořádný spánek.

Dny ubíhaly příjemně pomalu. Plnými doušky si užívala klidu a pohody, a to především proto, že matčiny výhružky ohledně návštěvy se nestaly realitou.

Odpoledne prožila na ledě a po dvou hodinách bruslení byla příjemně unavená. Naplňoval ji úžasný pocit volnosti a bezstarostnosti.

Domů se vrátila až v podvečer, který si zpříjemnila Lolitou od Nabokova. Těsně po desáté hodině ji přemohl hluboký spánek – usnula s knihou na břiše.

Svíčka na stole dohořela a z knotu začal stoupat dým.

 

*

 

Hádes vešel do setmělého bytu. Zamířil přímo do obývacího pokoje a v prvním okamžiku pocítil mírné zklamání. Čekal, že Mavis poprvé zastihne bdělou.

Proč lidé pořád spí? proběhlo mu hlavou.

Poklekl u gauče a opatrně sebral knihu, která se jí mezitím svezla do klína.

„Sladce sníš a ani netušíš, jak blízko ti jsem,“ pronesl tiše a tajně doufal, že ji probudí.

Nestalo se tak. Jen se ohnala pravačkou, jako kdyby jí u ucha bzučel komár.

Hádes povytáhl obočí. Představoval si první setkání všelijak, ale takhle rozhodně ne.

Sáhl po dívčiných temně rudých vlasech, které visely přes okraj gauče. Jak je namotával okolo ukazováčku, řekl: „Řekni mé jméno, poupátko…“

Mavis se k Hádovi otočila zády a něco nesrozumitelného zamumlala.

Hádes stáhl obočí a pomyslel si: Copak spí takhle tvrdě vždycky?

Místnost na okamžik ozářilo jasné světlo a poté se ozvalo hlasité zahřmění.

Bůh zpozorněl a vzhlédl k oknu.

Nebe bylo zatažené a z těžkých mraků bylo snadno poznatelné, že nesou silnou bouři. 

Blesk doprovázený mohutným zahřměním sjel přímo na terasu před oknem. Jasné světlo zmizelo stejně rychle, jako se objevilo a zanechalo po sobě temnou siluetu Dia.

Hádes věděl, že teď není čas ztrácet čas, a řekl trochu hlasitěji: „Mavis, řekni mé jméno! Řekni Hádes, poupátko. Vím, že mě slyšíš…“

 

*

 

Zeus prošel skrz zavřené okno a v ten okamžik Hádes věděl, že musí jednat.

Strhl přilbici z hlavy a zjevil se.

„Jak milé překvapení, Die,“ utrousil Hádes.

„Bratře-“

„Už mne víckrát tak neoslovuj!“ zavrčel Hádes.

Zeus se pokusil zachovat klid a řekl: „Nemůžu ti dovolit odvést smrtelnici.“

„Nemáš šanci. Nejsi pro mě soupeř! To jsi snad už poznal,“ pronesl sebejistě Hádes a ušklíbl se na mladšího bratra.

Zeus se opřel o své žezlo a se smutným výrazem se zeptal: „Chceš zatratit svou rodinu?“

Starší z bohů se tiše zasmál a pravil: „Vy jste mě zavrhli první. Já se jen přizpůsobil.“

„Copak si pamatuješ jen křivdu?!“ hlesl Zeus a pevně sevřel žezlo v prstech.

„Pamatuju si, že ty jsi byl jediný, koho matka uchránila před otcem! Vzpomínám si na tvůj stín, ve kterém jsem vždy stál jak na Olympu, tak mezi smrtelníky. Nikdy jsem nebyl součástí rodiny, Die. Ostatní bohové žijí na Olympu, koupou se v záři lásky, kterou jim dávají smrtelníci… Já jediný jsem uvržen v nemilost temnoty Podsvětí, nevítán bohy a obáván lidmi,“ pronesl vztekle Hádes, aniž by si uvědomil, jak nahlas mluví.

Ozval se vyděšený ženský výkřik, který strhl Diovu pozornost ke gauči.

Hádes využil momentu překvapení a s pomocí svého magického dvojzubce prohodil Dia skrz francouzské okno.

 

*

 

Mavis netušila, kde sebrala sílu odstrčit cizince, prosmýknout se kolem něho a vyběhnout z bytu.

Srdce jí tlouklo jako o závod, když utíkala do podzemních garáží, kde se zády opřela o první železobetonový panel a snažila se popadnout dech.

I tady, několik metrů v podzemí, zřetelně slyšela mohutné hřmění.

Mavis

Leknutím poskočila na místě, když zaslechla své jméno. Mužský hlas jí byl důvěrně známý. Ale nedokázala říct, komu patří, nebo odkud přichází.

Mavis, vím, že mě slyšíš.

Sáhla do kapsy džínsů pro mobil. Displej ukázal nulový signál.

Zoufale zaklela: „Krucinál!“ 

Mavis, řekni mé jméno, ozval se znovu hlas a tentokrát naléhavěji. Mavis se rozhlédla okolo, ale nikdo poblíž nebyl.

Najednou prostor podzemních garáží naplnil zvuk skřípění napínajícího se kovu. Následovalo ostré puknutí a ze silné trubky, která byla sotva tři metry od Mavis, začala proudit voda.

Dívka vykřikla, když ledový proud zasáhl její tělo a strhl ji k zemi.

Když se pokusila vstát, první, co uviděla, byly silné nohy v sandálech. Prudce vzhlédla do tváře muže, který svíral v ruce trojzubec.

„Utopení není hezká smrt, ale nedáváš nám jinou možnost,“ utrousil Poseidon a namířil trojzubcem na potrubí, které uvolnilo další silný proud ledové vody.

Mavis se brodila po kolena ve vodě, jak se snažila dostat k únikovému východu. Když se konečně dostala k širokým dveřím a zacloumala jimi, zjistila, že je nedokáže otevřít.

Zoufale volala o pomoc a přitom tajně doufala, že tohle je jen noční můra, ze které se za chvilku probudí.

„Je to zbytečné,“ promluvil znovu Poseidon. „Nikdo tě neuslyší. A hladina klesne, až naposledy vydechneš.“

Mavis, uklidni se! Jsem blízko. Musíš jen říct mé jméno! Hlas naléhal hlasitěji a bylo čím dál těžší přemýšlet logicky… Když je tak blízko, proč jí nepomůže?

Pevně zavřela oči a vykřikla: „Co po mně chcete?!“ Nevěděla, jestli se ptá hlasu znějícího v hlavě nebo Poseidona.

„Tvou smrt,“ odpověděl prostě bůh. „Chce-li z tebe učinit můj bratr obyvatele své říše, pak mu to umožním.“

Mavis se nechtěla vzdát, přestože hladina rychle stoupala a voda dosáhla už jejího pasu. Ale sil rychle ubývalo a další únikový východ byl dobrých třicet metrů od ní.

Zhluboka se nadechla a celá se ponořila do ledové vody.

Poseidon se zasmál a pobaveně pronesl: „Obdivuji tvou tvrdošíjnost! Jiný by už prosil o milost, ale ty…“ 

Bůh se ušklíbl. Musel uznat, že se příjemně bavil dívčinými zoufalými pokusy o záchranu holého života.

Mavis…

Ignorovala hlas a zapřela se do dvoukřídlých dveří; vší silou se je pokusila otevřít. A opět bez úspěchu. Když do nich zesláble několikrát praštila pěstí a šeptem přitom volala o pomoc.

Uslyšela Poseidonův smích.

Mavis, přemýšlej! Mé jméno moc dobře znáš. Ale když ho nevyslovíš, nebudu ti schopen pomoci…

Ten zatracený hlas v její hlavě začínal být otravný.

Copak dává smrt každýmu takový otázky, než ho skosí? pomyslela si a v tu chvíli si začala dávat dvě a dvě dohromady. I když jí rozum bránil připustit si něco tak absurdního, jako je existence Boha, natož pak existenci celého pantheonu, tak už věděla, s kým má tu čest.

Poseidon se ji snažil utopit. Zeus nevypadal jako bůh, který by jí teď pomohl, když před pár minutami prolétl oknem v obýváku. Zbýval poslední z velké trojice…

„Háde!“ vykřikla, když voda stoupla k bradě.

 

*

 

Mavis pozorovala, jak se z odsávacích tunelů vyřítil černý dým, který s mohutnou silou narazil do Poseidona.

Voda začala rychle opadat, jak vládce sedmi moří narazil zády do zdi a svezl se pod klesající hladinu.

Mavis se stále křečovitě držela madla, když se dým shlukl v plamenný sloupec. Z ohně následně vystoupil černě oděný bůh, kterého viděla v obývacím pokoji.

Hádes, po jehož zbroji tančily plamínky, rozhodně vykročil k Poseidonovi. Chytil jej za ramena a mrštil jím napříč garážemi. Poseidon s hlasitým žuchnutím dopadl na zaparkované auto, které v tu chvíli začalo houkat jako pominuté.

„Jsi hlupák, bratře,“ hekl Poseidon těsně po dopadu.

Hádes jeho slovům nevěnoval žádnou pozornost a rychle vykročil k Mavis.

Když stál sotva na dva metry, lehce se na vyděšenou dívku usmál.

„Nemáme mnoho času, Mavis,“ řekl tiše a nabídl jí ruku.

Konečně poznala toho, kdo ji celou dobu volal. Ale nechovala k němu žádnou důvěru – co když to byl jen další trik?

Náhle do garáží vlétlo jasné světlo a v ten okamžik Mavis chytla Hádovu dlaň.

Bůh Mavis pevně přivinul k hrudi, přehodil ji přes ramena svou černou pláštěnku a nařídil: „Zavři oči a pevně se drž!“ 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Shine of Darkness 3. Dovolená :

9. Pulsar přispěvatel
31.10.2014 [20:52]

Pulsar Emoticon Emoticon Jsem ráda, že se Vám to líbí. Hlavně jsem ráda za vaše názory - ani nevíte jak mi tím pomáháte. Obvykle se reflexe ze strany čtenářů nedočkám Emoticon
Pokráčko rozhodně bude - brzy Emoticon

@ Carol122 - tak v tomhle tě určitě zklamu Emoticon

8. Fluffy admin
31.10.2014 [12:32]

FluffyMám pocit, že holky už všechno, co jsem chtěla říct, napsaly. Emoticon Je to vážně skvělé, celá ta akce, kdy se bratři snažili Háda zastavit, byla naprosto úžasná. Hádám, že jakýkoliv šok Mavis zažila teď, bude ještě větší pecka, až se dostane do Říše mrtvých. Emoticon
Moc se těším na pokračování. Emoticon
PS: Její táta se mi líbí, je takovej správnej. Emoticon Obor patologie se zdá být docela dobrý detail vzhledem k tomu, kam ji Hádes právě vzal... Emoticon A naopak její matka... no, jsem zvědavá, co bude dělat, až zjistí - jestli zjistí - že je Mavis pryč. Podle toho, jak je na ni fixovaná, zřejmě na zemském povrchu bouchne atomovka. Emoticon

7. Tyna
30.10.2014 [19:28]

Konečně ty dva spolu Emoticon Úžasná kapitolka,tedy až na to jak se ji pokusili zabít! Emoticon Emoticon To se mi vůbec nelíbilo Emoticon Ale jinak celá kapitolka byla moc fajn Emoticon Mavis mě překvapila hlavně její práce patoložky,ale i chováním. Mavis i Hádes se mi líbí nejvíce spolu Emoticon Emoticon
Díky za kapitolku Emoticon Emoticon Emoticon Ai jsem otravná,tak promin,ale musím se zeptat zase Emoticon Kdy bude pokráčko?? Emoticon

6. jahudka
30.10.2014 [18:49]

děkuji

5. Carol1122 přispěvatel
30.10.2014 [17:59]

Carol1122Jééé, to je tak neskutečně sladký! Emoticon Emoticon
A akční, dodávám Emoticon
Celá kapitolka byla absolutně perfektní. Moc jsem se těšila, jak nám podáš Mavis a líbilo se mi, že je stejná obyčejná holka jako my všechny ostatní Emoticon
A s Hádem budou super dvojka Emoticon Emoticon
Těším se moc na další, protože tuším, že si konečně spolu hezky popovídají Emoticon Emoticon
Bomba Emoticon Emoticon Emoticon
P.S. Jak si vlastně představuješ Háda a Mavis jako postavy? Nedala bys nám nějaký obrázek? Emoticon (kdyby byl Hádes Ralph, tak máš u mě vyhráno Emoticon, ale Richard Armitage by taky nebyl k zahození Emoticon Emoticon )

4. FantasyNikol přispěvatel
30.10.2014 [17:06]

FantasyNikolÚžasný, zábavný a napínavý! Emoticon Tohle bude opravdu zajímavá povídka,co?
S Mavis je zábava, jenom bych se dozvěděla víc o její povaze - kromě toho, že je patoložka. Emoticon Překvapilo mě, jak poznala Poseidona a Dia. No, i když... jestli na ně věří, jako že věří v pravém smyslu toho slova, tak se ani nedivím. Navíc pochybuju, že normální člověk by dokázal jen tak zatopit garáž, a ten trojzubec... Vítám tě mozku! Emoticon
Hádes a Mavis. Jů! Bude zajímavé sledovat jejich příběh. A já bych nakopala své sourozence do zadku za to, že mi chtěj zabít mou lásku. Tečka. Emoticon Emoticon Emoticon
Úžasný styl, zápletka a délka kapitoly. Jen tak dál. Emoticon

3.
Smazat | Upravit | 30.10.2014 [16:45]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.10.2014 [9:15]

ninikPáááni!!!! Emoticon Emoticon Úžasná kapitola Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Integra
30.10.2014 [8:33]

Páni,páni a páni! Emoticon tak toto sem slupla jak malinu. Konečně jsme se dočkali hlavní hrdinky a hned takové drama jsi pro ní připravila! I když, je to jen začátek, že? Emoticon Moc pěkné! Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!