OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Agentura na společníky - 15. kapitola



Agentura na společníky - 15. kapitolaDraco uvažuje a svádí vnitřní boj, stejně jako Hermiona. Snad se oba rozhodnou správně...

Přeji příjemné čtení!

Co se to stalo? 

Pohled Draca Malfoye

Dorazil jsem domů od Grangerové a všude byla tma. Usoudil jsem, že Hesper ještě není doma. Zašel jsem do pokoje a lehnul si na postel. Dal jsem si ruce pod hlavu, upřel oči na strop a začal spojovat střípky vlastních vzpomínek a Hermionina vyprávění.

Včera odpoledne jsem se připravoval na ples. Vzal jsem si tmavý oblek a oblíbenou světlou košili, protože jsem chtěl, aby mi to slušelo. Proč? Šel jsem na ples s Grangerovou, ne…? Přesně v šest jsem se pomocí krbu dostal do kanceláře Hesper a Grangerové. Hesper to moc slušelo, i když určitě hodnou chvíli nadávala, že jí to nesluší a že je to celé špatně. A Grangerové to taky slušelo, aspoň myslím. Hloupost! zakřičel na mě jeden vnitřní hlásek. Společně jsme vyrazili do reprezentativní haly ministerstva. Grangerová hned na začátku odtáhla Hesper na toalety. Jak se vzdalovaly a já je sledoval, sjel jsem bezděčně na pozadí Grangerové. No, rozhodně už to nebyla ta holka z Bradavic. Měl by sis dát studenou sprchu a led na hlavu, ozval se znovu ten hlásek. Když se vrátily, Hesper odtáhla mě pro pití. Tam mě přemlouvala, abych Grangerové pomohl naštvat Weasleyho, což se mi povedlo. Pak se tam objevil David a já mu dal po tlamě, protože… protože… protože urazil Hesper. Pak jsme se poprali a já skončil pořezaný od skleniček. Grangerová mě vzala k sobě domů a ošetřila. Pro zakladatele, proč?

Podrobně jsem si prošel včerejší odpoledne a musel jsem uznat, že nepořádek v mé hlavě se rozrůstal, a s ním i otázky, na které jsem si občas nedokázal odpovědět. Že jsem se líbal s Grangerovou, abych naštval Weasleyho, to jsem pochopil. Že jsem se popral s Davidem, protože urazil Hesper, to jsem taky pochopil. Že mě Grangerová vzala k sobě, ošetřila mě a ještě se o mě postarala, to jsem nepochopil.

„Pro Merlina! Vždyť jsme se vždycky nenáviděli!“ prohlásil jsem nahlas.

Prudce jsem se vyšvihl do sedu a položil si hlavu do dlaní, protože stále protestovala proti prudkým pohybům. Jak jsem nad tím vším přemýšlel, uvědomil jsem si, že jsem se nezachoval zrovna správně. Hermiona mě ošetřila a já jsem prakticky nezdvořile utekl, abych s ní nemusel být v jedné místnosti. Vždycky jsem byl slušně vychováván, ale v tu chvíli jsem s ní v jedné místnosti být prostě nechtěl. Jo, a proto teď uvažuješ, jak se s ní vidět dříve než v Bradavicích, že? prohlásil jiný hlásek v mé hlavě a bohužel měl pravdu. Došlo mi, že její přítomnost mi není zase tak nepříjemná, jak by měla být. Vzpomněl jsem si na ten moment, kdy mi rukou vjela do vlasů, aby se podívala na ranku na hlavě…

Okamžitě jsem se přenesl do doby, kdy jsem byl dítě. Utíkal jsem a uklouzl na mramorové podlaze Manoru. Ošklivě jsem si odřel koleno. Matka poručila Dobbymu, aby mi jej ošetřil, ale stejně tam celou dobu byla se mnou a hladila mě ve vlasech. Ten dotek jsem od té doby zažil jen párkrát, ale vždycky to bylo jen od ní, od nikoho dalšího. Tohle bylo poprvé, kdy mi někdo zajel rukou do vlasů, a nebyla to moje matka…

Z bolestných vzpomínek jsem se vrátil do reality. Jedna moje malá část na mě křičela, abych se konečně probral a přiznal si, že mi začíná chybět ona i její milý dotek. Ale ta druhá část to popírala. A argumentovala tak dobrými argumenty, jako jsou její a můj původ, naše společná minulost a tak podobně. Sváděl jsem vnitřní boj, který musela vyhrát jedna strana, a já netušil, která by to měla být…

&&&

Pohled Hermiony Grangerové

V pondělí se mi povedlo po hodně dlouhé době zaspat. Když jsem přišla, Hesper už byla v kanceláři a měla za sebou svůj ranní rituál – hrnek s čajem i týrání kaktusu. Jakmile jsem ze sebe setřásla prach z letaxu, zvedla hlavu a upřela na mě pátravý pohled.

„Nekoukej na mě takhle. Tak se mi podařilo jednou zaspat, no,“ bránila jsem se a urychleně se svlékla z cestovního pláště.

„Já nic neříkám. Jen jsem se divila, když jsem tu byla první. Myslela jsem, jestli sis nevzala dovolenou nebo jestli nejsi nemocná,“ vysvětlovala Hesper už s normálním výrazem. Potom, jako by si na něco vzpomněla, na mě ukázala vztyčený ukazováček jako gesto, že mám chvíli na něco počkat. Zalovila v kabelce a vyndala z ní malou obálku, kterou mi následně podala. S překvapeným výrazem jsem si ji vzala a podívala se na písmo na vrchní straně. Bylo to elegantní písmo s úhledným skonem, Dracovo písmo. Nechápavě jsem se podívala na Hesper. Ta zvedla ruce v obranném gestu.

„Přísahám, že tentokrát s tím nemám nic společného. Draco mě jen poprosil, abych ti to předala. Nevím, co ti chce. Skoro celý víkend jsem nebyla doma,“ ohradila se Hesper a lehce u toho zrudla. Normálně bych to přešla bez povšimnutí, ale když ona tak hezky zčervenala.

„A kde jsi tedy byla?“ zeptala jsem se zvědavě a posadila se za stůl. Dracův dopis jsem položila viditelně před sebe, abych na něj náhodou nezapomněla. Hesper zčervenala ještě víc, takže se jí obličej téměř ztratil v červených vlasech.

„No… Znáš Trevora z účtárny? Je vysoký, má světle hnědé vlasy a hlavně je mladý. Tak on mi pomohl s Davidem a pak mě pozval na skleničku a… vždyť to znáš,“ zakončila zasněně a mně bylo okamžitě všechno jasné.

„Koukám, že nezahálíš,“ prohodila jsem mile a usmála se na ni. Trevora z účtárny jsem znala, protože si ode mě občas půjčoval knížky a zval mě za to vždy na kafe. Byl to milý chlap, ale nikdy mezi námi nic nebylo.

„Když on byl tak milý a je to úplný opak Davida. Strávila jsem u něj skoro celý víkend a nic jsme spolu neměli. Tohle by David nikdy nepřežil,“ poznamenala nakonec a zasněně se usmála. Byla zamilovaná až po uši.

„Tak co jste tedy celý víkend dělali?“ neodpustila jsem si jedno malé škádlivé rýpnutí.

„Ale Mio!“ vykřikla a rozesmála se. „Co myslíš? Povídali jsme si. Nikdy jsem toho tolik nenamluvila a hlavně nikdy jsem se u toho tak nepobavila,“ dodala klidněji.

„Tak to jsem ráda. No, jelikož jsem přišla pozdě, tak bych se měla pustit do práce,“ vrátila jsem nás obě do reality. Hesper se nad mojí poznámkou zamračila a zavrtěla hlavou, ale věděla, že mám pravdu.

Popadla jsem desky s poznámkami, co mám všechno přinést z archivu, nenápadně k nim přiložila Dracův dopis a zmizela z kanceláře. Došla jsem do archivu, zavřela za sebou dveře, rozsvítila světlo a desky položila na nejbližší volné místo. Musela jsem uznat, že jsem byla zvědavá, co mi Draco píše, i když jsem si nedokázala racionálně vysvětlit, proč mi píše. Kdybych si nepřipadala trapně, otevřela bych ho před Hesper, ale rozhodla jsem se počkat sem. Avšak ani o minutu déle. V podstatě jsem se nepoznávala. Draco Malfoy mi napíše dopis a já se chovám jako poblázněná puberťačka. Nechápala jsem to, ale ani tohle mě nedokázalo zastavit. Spěšně jsem roztrhla obálku a vyndala z ní malý pergamen.

Hermiono,

chtěl bych se ti omluvit za to, jak jsem neomaleně odešel a pořádně ti ani nepoděkoval. Upřímně se tedy omlouvám. Mrzí mě to. Snad jako dostatečnou omluvu a zároveň poděkování přijmeš pozvání na večeři. Prosím, buď zítra v sedm u Hesper.

D. M.

Dopis jsem si přečetla jednou a přečetla jsem si ho i podruhé. No, tak ten se musel do té hlavy praštit pořádně, pomyslela jsem si, protože tohle nebylo normální. Draco mi nikdy neříká jménem a neomlouvá se. U minulého dopisu jsem to pochopila, k tomu ho donutila Hesper, ale k tomuhle ho nikdo nedonutil. A ještě ke všemu ta večeře… V hlavě mi začala vířit spousta myšlenek. Jedny byly pro, druhé proti, a já nevěděla, které z nich bych měla poslechnout.

„Když to pozvání odmítnu, bude to vypadat nezdvořile. A já byla vždycky vychovávaná ke zdvořilosti. Když jej přijmu, zachovám se velkoryse. Měla bych být velkorysá? Nevím. Ale kdyby se mi udělalo třeba špatně nebo bych byla nemocná, tak bych na tu večeři nemusela. Jenže v tu chvíli se budu chovat jako Malfoy, a já si slíbila, že se nikdy nezachovám jako Malfoy,“ uvažovala jsem nahlas. Vždycky mi to pomáhalo, ale dneska to mělo spíš opačný efekt. Měla jsem pocit, že jsem se dostala do začarovaného kruhu, ze kterého není cesta ven. Ale ano, jedna cesta by tu byla, poznamenal hlásek v mojí hlavě. Jistě, když přijmu to pozvání, všechno se vyřeší, ale chtěla jsem jej přijmout? Cožpak se ani trochu netěšíš na večeři a… Draca? pronesl ten hlásek znovu a já se rozhodla jej nemilosrdně ignorovat.

Asi po hodině jsem se vrátila do kanceláře a málem u toho zbourala stojan na pláště, jak jsem byla zamyšlená nad tím dopisem. Rozhlédla jsem se po místnosti, jestli Hesper náhodou není pryč, ale bohužel seděla u svého stolu.

„Tak co ti píše?“ zeptala se a ani nezvedla hlavu od papírů. V duchu jsem zaúpěla a nadávala si, že jsem asi nebyla tak nenápadná, jak jsem chtěla.

„Děkuje mi za ošetření,“ odpověděla jsem polopravdu, protože to další jsem tu rozvádět nechtěla.

„Aha. No, když už jsme u toho. Co jsi s ním provedla?“ zeptala se a teprve v tu chvíli zvedla hlavu od papírů, aby do mě mohla zabodnout svůj pověstný zkoumavý pohled.

„Jak to myslíš?“ zeptala jsem se opatrně, ale v duchu jsem tušila přesně, co tím myslí.

„Od toho večera je divnej. Vyptával se mě, jak dlouho se známe, jak dobré jsem kamarádky a tak podobně. Snažil se být strašně nenápadný, ale moc mu to nevyšlo. A víš, co bylo nejdivnější? Ptal se mě, jestli nejsi alergická na nějaké jídlo. Řekla jsem, že nevím, ale že se poptám. A u toho málem vyskočil do stropu, abych to nedělala,“ zakončila s výrazem, který ukazoval její naprosté zmatení.

„Aha. Snad jen na mandle bych měla být alergická,“ vysoukala jsem ze sebe zmateně a musela se hodně přemáhat, abych nezačala křičet. On to s tou večeří myslí vážně!

„Dobře. Tak já mu to vyřídím,“ odpověděla zvesela Hesper. A zase se věnovala svojí práci.

„No, to budeš hodná,“ prohodila jsem zaskočeně a posadila se na židli. Podívala jsem se na hromadu papírů před sebou a usoudila, že dnešní den nebude stát za nic, protože stejně budu uvažovat o zítřku…


Děkuji všem za komentáře, které jsem mohla najít u minulé kapitoly. Moc mě potěšily. Doufám, že se vám líbila i tato kapitola a necháte mi tu nějaké komentáře, od kterých se zase budu moci odpíchnout. Jinak bych vás chtěla upozornit, že tento týden mám hodně nabitý program, takže další, 16. kapitola přibude nejspíš až o víkendu, protože nevím, jak budu stíhat psát.

Vaše Ali =) 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Agentura na společníky - 15. kapitola:

16. Alkaine
21.05.2015 [23:16]

Tak si říkám, ze jdu v devet na večeri. Je hele, ono je čtvrt na dvanáct. Tak me to chytlo.

15. Renča
01.03.2014 [10:56]

Teda, z Draca začíná být sympaťák!! Emoticon Tahle kapitola se ti moc moc povedla, jdu s nadšením na další! Emoticon

14. Ali přispěvatel
21.02.2014 [21:04]

AliHelčo, moc, moc se ti omlouvám, že jsem nereagovala na tvůj komentář. Zapomněla jsem, že jsou na dvou stranách a brala jsem to tedy od toho druhého. Emoticon O Ronovi jsem zatím nijak neuvažovala. Možná by mohl napsat Harrymu, jestli o tom věděl, ale Herm určitě psát nebude. Možná se ale něco stane na plese. Uvidíme, tohle jsem ještě nepromýšlela. Emoticon A další kapča bude přidána zítra. Vysvětílm pod čarou proč. A jen tak mimochodem, jejich společná konverzace (jakože jenom jejich) bude asi až v 18. kapitole. Nějak jsem to natáhla. Emoticon

13. Helča
21.02.2014 [20:50]

Ali a co můj komentář? Bude něcio s Ronem nebo zatím ne? Mně se líbí, že je tady za blba :-D

12. Ali přispěvatel
21.02.2014 [20:47]

AliDěkuji všem za komentáře a omlouvám se, že na ně reaguji až tak pozdě, ale tenhle týden jsem měla dostatečně nabitý ve škole. Emoticon

ninik, děkuji za pochvalu. Jsem ráda, že se ti kapitolka líbila. Emoticon Další přidám zítra. Vážně jsem neměla moc času na psaní tento týden Emoticon

Meo, jsem vážně moc ráda, že ses u kapitoly pobavila. Docela jsem se s ní na jednu stranu trápila, ale je vidět, že jsem to zamaskovala dobře. Emoticon Já bych řekla, že Hesper něco tuší, ale tak to se uvidí, že? Emoticon

susan1726, zítra ji přidám, tak se už dočkáš. Emoticon

Diablo, náznaky jsou, to je pravda. Teď ještě aby dobře dopadly. No, a večeře? Co já vím, co se tam stane? Emoticon Emoticon Neboj, zítra přidám další kapitolu a hned se dočkáš. Emoticon

Niki, jsem moc ráda, že se ti povídka líbí. A jsem ráda, že se těšíš na další kapču. Zítra přidám. Emoticon

Camillo, ano bude večeře a tam se nejspíš stane spousta věcí. A možná přesvědčíme dva zabedněnce, aby se zamysleli, ale to nejspíš předbíhám. Emoticon A ples? No, tak na ten si ještě budeme muset počkat a nejspíš i na věci, které se stanou na něm. Emoticon Další přidám zítra. Emoticon

Pavla777, děkuji za pochvalu. Vynasnažím se nezklamat tvoje očekávání. Zítra se už dočkáš a já přidám další kapitolu. Emoticon

Erin, pochopila jsem naprosto přesně, co jsi tím chtěla říci. Emoticon No, uvidíme, co jim dojde a nedojde. Ale třeba vážně nebudou tak zabednění, jak vypadají. Emoticon

MariaCCullen, víš, co se mi líbí? Jak si všichni myslí, že největší problém bude s Dracem, ale co když bude Herm taky paličatá a "zabedněná"? Možná bude mnohem větší problém přesvědčit ji, než kohokoli jiného. Emoticon Emoticon

Kristennie, děkuji za pochvalu. Další kapitola bude zítra. Emoticon

11. Kristennie přispěvatel
20.02.2014 [17:17]

KristennieÚžasné, úžasné, ÚŽASNÉ! Nemůžu se dočkat další kapitoly. Emoticon

10.
Smazat | Upravit | 20.02.2014 [14:16]

Už se nemůžu dočkat až to Dracovi dojde. Úžasná kapitola, ale to vždy. Emoticon Další kapitola až o víkendu? Emoticon No nic já si počkám. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. Erin
20.02.2014 [9:13]

kouzelné...moc se těším na večeři, třeba se konečně trochu víc poznají a zjistí, že ve skutečnosti nejsou úplně takový jací si o tom druhém mysleli, že je (sorry dost komplikovaná věta, snad pochopíš co tím chtěl básník říct)....paráda fakt se moc těším na další Emoticon Emoticon Emoticon

8. Pavla777 přispěvatel
19.02.2014 [23:06]

Pavla777Konečně Emoticon tahle kapitolka za to čekání stála a ta příští bude taky. Už se strašně těším Emoticon Jinak tahle kapitolka mě dost pobavila. Mile jsi mě překvapila, budu čekat na další, ale nebudu naléhat Emoticon když další tedy vydáš o víkendu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.02.2014 [22:41]

Tak to se povedlo! Emoticon EmoticonJen tak dále vy dva....bude večeře...JUPÍ!!! Emoticon To zas bude sranda. Doufám, že se konečně (aspoň trochu) prolomí ledy. Emoticon Bradavický ples bude každopádně megabomba! Jen otázka, jestli v tom dobrým (nebo v tom špatným) slova smyslu. Emoticon Těším se na další. Snad do víkendu vydržím. Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!