OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Jen a jen pro tebe - 11. kapitola



Jen a jen pro tebe - 11. kapitolaLoki a Sigyn se tajně vydávají hledat věštbu na Midgard. SHIELD má ale oči všude...

Využívám zde i postavy ze seriálu Agents of SHIELD. Kdo viděl, má výhodu. :D. Pro ty, kteří neviděli, zdůrazňuji, že zde byl agent Coulson za tajemných podmínek opět oživen... A pro upřesnění, používám jen ty aspekty seriálu, které se mi hodí... Kouzlo fanfikce. :D


„Pane, mám tady zvláštní signál," ohlásil od přístrojové desky Fitz, mladý člen skupiny vědců, kteří operovali na tomto speciálním plavidle SHIELDu. Agent Coulson se přemístil za Fitzova záda a naklonil se k monitoru.

„Můžete to upřesnit?" zeptal se a nakrčil čelo.

„Není pozemský. Trochu připomíná asgardskou signaturu, ale nejsem si jist."

„Dokážete ho lokalizovat?"

„Vteřinku." Fitz se nahrbil a zadal do počítače několik příkazů. To už se na můstku objevila i Fitzova kolegyně vědkyně Simmonsová, mladá ulítlá ženština, a Ward, vysloužilý úspěšný agent. „Londýn, pane. Konkrétně zde," prohlásil a ukázal na mapu. „Kousek u břehu Temže."

„Podívám se, jestli v tom místě máme kamery," navrhla Simmonsová a posadila se k vedlejšímu počítači. „Něco mám, zkouším to zaostřit... Ach, proboha."

„Parchant," vydechl Ward. Coulson ztuhl. Matně si zavzpomínal na posledních pár chvil před svou vlastní smrtí...

„Vyšleme tam tým, prozatím je sledujte... A pokuste se kontaktovat Thora," vydal rozkazy, když se vzpamatoval a odkráčel z můstku pryč. Tohle musel rozdýchat někde v soukromí...

***

„Na nápadnější místo to nešlo?" štěkla Sigyn šeptem po svém manželovi, když se skrývali v jedné z bočních uliček hlavního města Velké Británie.

„Můžeme být rádi, že jsme vcelku. Cestovat mezi světy bez Bifrostu není nejjednodušší," oplatil Loki její tón a napřímil se. Pozvedl ruce a oba dva je pokryla zelená záře magie. Když světlo zmizelo, vypadali oba trochu více jako Midgarďané.

„Trochu mě ten tvůj smysl pro módu děsí," okomentovala bohyně své oblečení. Černé úzké kalhoty, bílá košile, béžový kabát a... „Co ty boty?" dodala, když si všimla jasně zelených tenisek. 

„Mně se líbí," pokrčil Loki rameny a se zájmem si svou ženu prohlížel. On sám byl oblečen podobně, tmavé kalhoty, bílé triko a černá bunda.

„Měl sis je obout sám," zamrmlala Sigyn a uhladila svou košili.

„Co teď?" zeptal se bůh lsti a rozhlédl se.

„Já nevím," zatvářila se zoufale jeho žena a on myslel, že ji v tu chvíli přerazí. Než však stihl něco ošklivého říci, opět promluvila. „Zkusíme se projít, spoléhám na to, že něco ucítím." On si povzdychl, nabídl jí rámě a společně se vydali do rušné části města.

„Už si ani nepamatuji, kdy jsme se naposledy jen tak procházeli," promluvil po chvíli.

„Jen tak, jistě," usmála se a pozorovala chodník pod sebou. Spoléhala na to, že ji Loki nenechá do ničeho narazit. Zkoušela se soustředit na svou magii a třeba uslyší volání oné kouzelné schránky.

„Všichni na nás zírají," konstatoval bůh a Sigyn zvedla hlavu. Skutečně. Mnoho lidí se za nimi otáčelo. Ani midgardské oblečení nemohlo skrýt jejich „božskou auru". Opomeneme-li tento fakt, bylo zde několik dalších aspektů - Lokiho výška či Sigyniny dlouhé stříbrné vlasy. Bohyně si to uvědomovala a nervózně s nimi pohodila.

„Také jsi mi mohl vybrat lepší účes," osočila ho. Kromě oblečení Loki změnil i její vlasy. Byly teď rozpuštěné, pouze kolem hlavy měla upletený cop, který částečně působil jako koruna.

„Mám rád tvé vlasy volné. Proč tu krásu skrývat?" prohlásil a zálibně si ji prohlížel. Tohle myslel vážně, rád jí ty kadeře vískal a tahal za ně do zbláznění. I bohové mají své choutky. Sigyn s povzdechem zavrtěla hlavou a začala se opět soustředit na svůj úkol. 

Šli již docela dlouho a ona stále nemohla nic vycítit. I přes to se snažila dál. Nechávala cestu zcela v Lokiho režii, takže byla mírně zmatená, když se najednou ocitli v další tmavé uličce. Pozvedla hlavu a rozhlížela se.

„Co se děje?" zeptala se rychle.

„Jen tiše," prohlásil klidně. „Tohle bude zajímavé." Hlavou pokývl za její záda a ona se otočila. Spatřila několik osob v černém oblečení se zbraněmi. Když hlavu zvedla, uviděla, že několik dalších na ně míří ze střechy odstřelovacími puškami. Pohlédla zpět na Lokiho a jeho kamenný výraz.

„Tys to věděl!" osočila ho. „Věděl jsi, že nás sledují!"

„Možná," pokývl.

„Proč jsi mi nic neřekl!" vyhrkla a pěstí ho udeřila do hrudi. S ním to však ani nepohnulo.

„Nechtěl jsem tě rušit," pokrčil klidně rameny.

„Hade," zasyčela. To už stála skupina agentů těsně u nich. Vedla je žena tak ve středních letech s šikmýma očima a rovnými černými vlasy.

„Melinda May, SHIELD," představila se. V její tváři Sigyn nespatřila jediný záchvěv emocí. Klidně by mohla soupeřit s Lokim... „Co děláte na Zemi?"

„Zvláště má-li on být zavřený někde v cele na Asgardu," přidal se ramenatý agent stojící hned za ní.

„Mlčte, Warde," okřikla ho May. „Ale máte pravdu." Loki a Sigyn si vyměnili jeden letmý pohled. Taková tichá domluva.

„Něco hledáme," vysvětlila bohyně nezaujatě.

„Co?" nedala se agentka odbýt.

„To není vaše starost," prohlásil Loki a propaloval ženu pohledem.

„Je vám, předpokládám, jasné, že vás nemůžeme nechat jen tak jít." May mluvila klidně a sebevědomě.

„Tady to ani jinak nejde," odfrkla si Sigyn. Agentka kývla na své poskoky a ti se k nim vrhli s pouty. Loki se chtěl bránit, ale jeho žena mu svým pohledem dala najevo, že nebudou dělat potíže. Nechápal, co má za lubem, ale poslechl. Nedopustil si však kousavou poznámku, když je poutali.

„Stále ještě nepochopili, že tyhle náramky nikoho z Asgardu neudrží?" Cítil, jak se mu tahle pouta zaryla do kůže přímo pod jeho osobní okovy od Odina. Nevesele se nad tím ušklíbl a nechal se odvést pryč...

***

Vzali je na jakési plavidlo. Bylo dost podobné tomu, kde Lokiho věznili prvně, jen o dost menší. Zavřeli je do malé cely, jejíž zdi pokrýval neobvyklý šedivý kov.

Loki seděl na lehátku, které bylo připevněno ke zdi. Hlavu měl zakloněnou a oči pevně zavřené. Sigyn nejistě přecházela sem a tam a tiše si prozpěvovala. Dělávala to často, a když Loki neměl náladu, vytáčelo ho to do nebeských výšin.

„Nechceš s tím přestat?" navrhl jí bůh s potlačovaným vztekem. „Znervózňuješ mě."

„Mě zase znervózňuje tvůj klid," prohlásila uštěpačně jeho manželka, div nevyplázla jazyk.

„Zajímalo by mě, co si tímhle vším slibují." Loki konečně otevřel oči a rozhodil rukama.

„Nemáš tady zrovna dobrou pověst. Nedivím se, že tě zavřeli."

„Jaká je nespravedlnost, že tě vždycky stáhnu s sebou," ušklíbl se a poklepal prsty na volné místo vedle sebe. Sigyn si tedy přisedla, stále se však nervózně kousala do rtu.

„Jak dlouho nás tady už drží?" zeptala se po chvíli.

„Netuším," odpověděl Loki, který opět zavřel oči.

„A jak dlouho myslíš, že nás ještě držet budou?"

„Netuším," zopakoval svou odpověď. „Kdyby tady nebyly kamery, a že tady rozhodně někde jsou, měl bych pár nápadů, jak si ty dlouhé chvíle zpříjemnit."

„Jsi otřesný!" ošila se Sigyn a nevěřícně kroutila hlavou. „Čemu se vlastně po těch letech vůbec divím?"

„Taky si říkám." Konečně otevřel oči, natáhl se a políbil ji na rty. Nezapomněl si přitom namotat jeden z dlouhých stříbrných pramenů na prst.

***
V cele skutečně kamery byly a jejich přenos právě na můstku sledovali Coulson, Fitz i Simmonsová. Mladí vědci byli z bohů přímo uneseni.

„Je to neuvěřitelné vidět je takhle zblízka," promluvila Simmonsová nadšeně.

„Není moc o co stát," zamručel Coulson a sledoval Sigyn, jak si přisedá k Lokimu.

„Je nádherná, že? Myslím ona," zašeptal Fitz, opírající se o stůl, na kterém stál monitor.

„To ano, a taky vdaná," zpražila ho Simmonsová zrovna ve chvíli, kdy se Loki naklonil ke své ženě, aby ji políbil, při čemž se mladá vědkyně začervenala.

Na můstek vstoupil Ward a ihned hlásil: „Kontaktovali jsme Thora, měníme kurs na setkání."

***

Uběhlo několik hodin a dveře cely se konečně otevřely. Vstoupil ten ramenatý agent, Ward, a s ním několik silně ozbrojených mužů.

„Půjdete teď s námi," řekl a naznačil jim, aby se postavili. Loki a Sigyn si vyměnili otrávený pohled, ale nakonec vstali.

„Skutečně?" prohlásil Loki pochybovačně, když vytáhli ta hloupá midgardská pouta. Vojáci na to nějak nereagovali, tak mu nezbylo nic jiného, než se pokorně nechat spoutat. Sigyn si opět začala tiše prozpěvovat.

„Co to znamená?" zeptal se ostražitě Ward.

„Zpívat si je trestné?" zamrkala nevinně mladá bohyně. Agent si ji nedůvěřivě měřil pohledem. To zírání přeťal až Loki svým jedovatým výrokem.

„Tak má jen radost ze života, idiote." Ward se nejdříve nadechl, aby mu něco trefného odvětil, nakonec to však vzdal a nechal je vyvést z cely ven.

***
V místnosti, do které měl Ward přivést Lokiho a Sigyn, již stáli nastoupeni všichni povolaní, tedy Coulson, May, dva mladí trhlí vědci a jeden bůh hromu.

Oba vězni se tvářili nezaujatě, jako by se jich tohle divadlo absolutně netýkalo, a to i přes to, že bylo celé o nich.

„Vypadáte docela dobře, na mrtvolu," promluvil Loki se smrtelným klidem ke Coulsonovi a jemně se ušklíbl. Agent se zatvářil překvapeně, netušil, co by měl říci. Jeho dilema přerušil až Thor svým brunátným hlasem.

„Co tady děláš, bratře? Myslel jsem, že máš zákaz Asgard opustit."

„Možná," přikývl nerozhodně Loki.

„Thore, nemusíme to hned běžet žalovat Odinovi. Loki je tady kvůli mně. Já jsem ho sem dotáhla," spustila rychle Sigyn a tvářila se více než zoufale. Když už ho jednou z té propadené kobky dostala, nemusel by se tam nutně vracet. Thor byl nerozhodný.

„Proč tady jste?" zeptal se.

„Něco hledáme," odpověděla mu mlhavě bohyně. „Thore, nikdy jsem tě o nic nežádala," dodala ještě a v očích jí zajiskřilo.

„Zvážím to," pokývl nakonec bůh hromu a nejistě si svou švagrovou prohlížel. Vyvolávala v něm různorodé pocity.

„Takže co teď?" promluvil Coulson, který doteď trpělivě přihlížel.

„Nechte je jít," vyzval je Thor.

„To myslíte vážně?" vyhrkl Ward vztekle. „Vždyť přece..." nestačil svou myšlenku dokončit, protože mu do řeči skočil Coulson.

„Stačilo, Warde." Agent ztuhl, zatvářil se bojovně, ale nakonec se uvolnil. Loki se na to jen posměšně ušklíbl.

„Pane, co kdybychom je trochu využili?" navrhla Simmonsová do ticha. Všichni bohové v místnosti zpozorněli. „Máme přece ten mimozemský artefakt. Mohli by nám poradit."

„Skvělý nápad," přikyvoval soustavně Fitz...

***
Celé osazenstvo místnosti se tedy, ať už dobrovolně, nebo z donucení, přemístilo do laboratoře. Fitz se Simmonsovou vytáhli obrovský úložný box s heslem a postavili na stůl. Fitz ho odemkl, Simmonsová bednu otevřela a všem se tak naskytl pohled na zvláštně zakroucenou kovovou hůl pokrytou klikatými runami.

„Tak," začal Fitz směrem k božskému páru a promnul si ruce, „můžete nám o tom něco říct?" Loki a Sigyn si vyměnili krátký pohled. Jejich záda ozářila mlhavá zelená záře, ozvalo se tiché cvaknutí a pouta, která držela jejich paže spoutané za zády, spadla na podlahu. Agenti zpozorněli, zatímco bohové si spokojeně mnuli ztuhlá zápěstí. Loki nezapomněl věnovat Wardovi vítězný pohled. Poté přistoupil i se Sigyn blíže k artefaktu. Bůh lsti nad něj vztáhl ruku, v momentě s ní však ucukl zpět, protože až nezdravě rychle začala modrat. Sigyn ke svému muži rychle vzhlédla.

„Jötunheim," zašeptala a on přikývl.

„Bratře?" oslovil ho Thor opatrně. Loki bratra však úspěšně ignoroval.

„Co to bylo?" vyjekla Simmonsová v tom zmatku a bůh po ní střelil vražedným pohledem, až se mladé ženě skoro podlomila kolena.

„Pochází to ze světa ledových obrů, Jötunheimu," vysvětlila Sigyn, když viděla, že se její muž nemá k odpovědi. „Lokiho rodného světa," dodala tiše a jmenovaný se znechuceně ošil. Poté se natáhla a vzala hůl do rukou, aby nějak zahnala nepříjemnou situaci.

„To písmo, umíte to přečíst?" zeptal se Fitz. Z jeho hlasu přímo sršelo až dětské nadšení.

„Já ne," řekla omluvně a výmluvně se přitom podívala na Lokiho.

„K čertu, dej to sem," zavrčel bůh a vzal si od ní ten zpropadený artefakt. Jakmile se kovu dotkl, konečky jeho prstů začaly modrat, postupně i zbytek jeho těla. Na kůži se objevovaly tmavě ornamenty a jeho oči se brzy zalily červení. Všichni v laboratoři ztuhli, tedy až na Sigyn, která tuto jeho podobu znala. On sám si to ani neuvědomoval, ale někdy to neovládal. Když byl příliš naštvaný, nebo naopak vzrušený, jeho pokožkou sem tam proběhl jakýsi modrý záblesk. A to ji vždycky fascinovalo...

Thor jen překvapeně zíral. Nikdy neviděl tuto bratrovu podobu pořádně a teď měl neopakovatelnou příležitost si ho prohlédnout zblízka. Musel přiznat, že mu z toho doslova mrazilo v zádech.

Loki si obezřetně prohlížel runy po obvodu hole již příliš dlouho.

„Tak?" Coulson, stejně jako zbytek, byl velice zvědavý.

„Stojí zde: Ledovým obrům bude vládnout ten, kdo nechá navždy ledem pokrytou zem, tam ve světě Jötunheim," přečetl Loki runy nahlas.

„Jak poetické," zamručel Ward.

„Je to žezlo jednoho z ledových králů," vysvětlil bůh ignorujíce agentovu poznámku.

„A to je vše? Žádná skrytá moc, magie, nic?" Simmonsová, stejně jako zbytek týmu, vypadala náhle velice zklamaně.

„Jistě, co jste čekali?" štěkl Loki a hůl, možná až moc prudce, hodil zpět na podstavec. „Ledoví obři nevládnou silnou magií, která by stála za vložení do nějakého předmětu." 

„Ale vám to docela jde," nedala se Simmonsová odbýt.

„Má krev není tak úplně „čistá"," zpražil ji Loki opět pohledem, před kterým žena rychle ucukla. Cítil, jak se z jeho těla ledová modř vytrácí, ne však dost rychle. Sigyn ho nenápadně chytila za ruku, snad aby pomohla jeho tělu se rychleji zahřát, a pevně mu ji stiskla. Vděčně stisk opětoval a doufal, že tahle potupná chvíle tímto končí.


Další mega dlouhá kapitola (málokdy napíšu něco přes 2000 slov). :D

Doufám, že se vám povídka líbí. Napište mi do komentářů, ráda budu znát váš názor. :P

Žijte dlouho a blaze!  


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen a jen pro tebe - 11. kapitola:

2. Eilan přispěvatel
22.07.2017 [12:19]

EilanNěco je holt vždy zcela zjevné. Emoticon

1. AndysekAndysek přispěvatel
21.07.2017 [21:02]

AndysekAndysekSupr supr, pekne se to rizjizdi..krabicka nic, ale nove zezlo. Dava se tusit, ze bude kral. A i jsem se zasmala. Pekne! Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!