Můj první a zřejmě i poslední drabble, ale musela jsem to zkusit. Všimne si někdo toho, že odcházíte, když jste pro ně pouze samozřejmost?
14.03.2011 (10:00) • • Povídky » Drabble • komentováno 3× • zobrazeno 870×
Nikdy to už nebude takové. Nic už není, minulost odvál čas a budoucnost je nejistá. Jsem já sama. Já a mé zubožené tělo, které nikomu už neřekne nic o tom, kdo jsem byla, kdo jsem chtěla být, kdo jsem toužila být, kým jsem nikdy nebyla.
Nejsem to já. Je to jen tělo, které se skryté duši nevyrovnalo. Tělo co si s duší vůbec nerozumělo.
Cítím jenom bolest a strach. Zachvacuje dokonce i nejzazší kouty mé mysli. Mé duše.
Bolí mě i duše.
Nikdo nade mnou ani nevzdechne.
Sbohem děti moje, vaše matka po níž chodíte odchází…
Odcházím, já... republika Česká.
Autor: , v rubrice: Povídky » Drabble
Diskuse pro článek Nikdo nebude truchlit:
patrioti vymřeli a individualisty to taky čeká nakonec zbyde jen ta zem a možná krysař
já vim příště si ty kecy odpustim ale tohle je sakra pravda
Páni... A já si celou dobu myslela, že mluvíš o člověku a ty mluvíš o naší matičce zemi. A nejhorší na tom je, že máš pravdu... Málo komu dochází, co se děje s naší zemí. Na tvůj první Drabble bych řekla že je to doopravdy dokonalé, vynikající metafora. Hodně se mi to líbí a věřím tomu, že se k ní jednou vrátím a přečtu si ji, abych si připoměla že už v roce 2011 byl člověk, který to viděl stejě jako já:)
dost dobré Musím říct, že na první drabble je to dost dobré, a na konci mě překvapila ta republika Česká.
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!