OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Miluji tě! 11. kapitola

21.08.2012 (19:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 4× • zobrazeno 1450×

James Morrison feat. Nelly Furtado - Broken Strings

11. kapitola - Vše je jinak!

Pohled Eleny

Jen co jsme vyšli před dům Forbesových, tak k nám někdo přišel. Byla to Rebekah…

„Slyšela jsem, že chcete odjet,“ řekla tajemně.

„A?“ vydal ze sebe Damon.

„Klaus to nedovolil!“ řekla velmi panovačně.

„Co po mně Klaus může chtít, když jsem upír…“ řekla jsem zmateně.

Ona se jen usmála a rychle se přemístila za Damonova záda, bodla do nich kolík.

„Být vámi, tak neodjíždím. Tím si můžete zařídit věčné peklo. A ještě něco, hlídejte si záda.“ S tím zmizela.

Okamžitě jsem si přiklekla k Damonovi a kolík jsem mu vyndala.

„Potřebuji krev,“ řekl velice slabě.

Postavila jsem ho na nohy, a podpírala jsem ho až do auta, klidně bych o i zvedla, ale kdyby se někdo díval z okna, asi by mu to bylo divné.

Naložila jsem ho tedy do auta a sama jsem si sedla za volant.

„Hlavně nenabourej!“ řekl se smíchem.

„Damone,“ přecedila jsem přes zuby.

On je skoro mrtvý, a řekne takovou blbost…

Za pár minut jsme byli v penzionu.

„Damone, počkej tady. Tu krev ti přinesu.“ Ani nestihl nic namítat. Rychle jsem se rozběhla do domu a rovnou do sklepa. Tam jsem otevřela ledničku a vzala jsem rovnou čtyři sáčky s krví. Nezdržela jsem se tam moc dlouho. Rychle jsem běžela do auta.

Damon seděl na sedadle spolujezdce, vypadal, že je mu už líp, ale bylo vidět, že potřebuje velké množství krve.

„Damone, rychle, vypij to,“ řekla jsem. Hned jak jsem mu krev podala, tak se do ní s chutí pustil.

„Už je ti lépe?“ zeptala jsem se, když dopil.

„Mnohem, díky,“ řekl a vystoupil z auta. Šli jsme do penzionu, a během chůze se mne zeptal.

„Co budeme dělat?“

„Já nevím… Sebrat se a zmizet nemůžeme,“ řekla jsem prostě.

„To asi ne…“ přitakal mi.

Sedli jsme si na sedačku v obýváku a vymýšleli jsme další, a další řešení. V závěru jsme zjistili, že jsme na nic nepřišli.

Damon se ke mně naklonil a věnoval mi letmý polibek na rty. Já jsem si ho přitáhla blíž k sobě, když se najednou rozlétly dveře a v nich stála Katherine a Stefan.

„Ahoj hrdličky,“ pozdravil Stefan.

„Co tu chcete?“ zeptal se nevěřícně Damon.

„Bratře, já tu bydlím. A teď tu bydlí i má holka.“ Okem mrkl na Katherine. Damon se ušklíbl nad slovem holka.

„To pořád nevysvětluje, co tu děláte,“ řekla jsem podrážděně.

„Klaus nás posílá, abychom vás hlídali,“ řekla stroze Katherine.

„Abyste neudělali nějakou blbost,“ dodal Stefan.

„Co považuješ za blbost, Stefane?“ zeptala jsem se.

„Útěk, sebevražda…“ začal jmenovat.

Damon se přemístil k Stefanovi a přimáčkl ho na zeď.

„Ale, bratříček se nám vzpírá,“ řekl pobaveně Stefan.

„Uděláš cokoli, kdykoli Eleně, a sám ti proženu srdce kolíkem. Rozumíš?“ zeptal se velice vážně.

Stefan se začal neovladatelně smát.

„Damone, kdy jsi měl potravu, která měla víc jak devatenáct stupňů celsia?“ zeptal se náhle. Na Stefanovi byla vidět, že za okamžik přijde další vlna smíchu. Katherine se tomu nebránila a rovnou se začala smát.

Damon pustil Stefana, který právě chytil Katherine za ruku a vláčel ji do svého pokoje.

Společně s Damonem jsme si sedli zpátky na sedačku a zahleděli jsme se oba do blba.

„Eleno, musíme zmizet. Jinak to nejde,“ řekl tak, že jsem ho mohla slyšet jenom já.

„To není možné, oni jsou nahoře. Uslyší nás,“ řekla jsem tou stejnou frekvencí.

„Ale teď je šance na útěk, jsou nahoře zavření. Bůh ví, co tam dělají. Na nás si vůbec nevzpomenou,“ řekl rychle.

„Fajn, fajn. Jdeme,“ rychle jsem přistoupila na jeho plán.

Chytil mě za ruku a rychle jsme chtěli utéct dveřmi. Damon je otevřel a v nich stál Klaus.

„Zdravím,“ řekl nezdravě medově.

„Ty jsi s Damonem, takže hádám, že jsi Elena.“ Čekal, až odpovím, tak jsem na jeho slova kývla.

Klaus vešel dovnitř a usadil se. Já ani Damon jsme zatím nic neřekli.

„Co máte v plánu?“ zeptal se jakoby nic.

„Plánovali jsme cirkus,“ řekl ironicky Damon.

„Vidím, že ti sarkasmus nechybí, Damone.“ Damon se jen na jeho slova ušklíbl.

„Klausi, co to má znamenat? Proč nemůžeme odjet?“ zeptala jsem se tvrdě.

Klaus se jen usmál a řekl.

„Věc se má tak, drahoušku, ty a Katherine jste teď můj poklad. Slyšel jsem od jedné čarodějky, že když spojíte své síly. Budete nejsilnější, silnější než já. A to si myslím, že stojí za to, ne?“ zeptal se s úsměvem.

„Jak myslíš, že spojíme síly?“ zeptala jsem se.

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě! 11. kapitola: