Upíří deníky - Zavržení - 13. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Damon a Teresa navštíví Isobel.
Co jim prozradí o Katherine?
Prosím o váš názor na tuto kapitolu!
Děkuji!
Terry...

26.12.2012 (07:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 5× • zobrazeno 1507×

13. kapitola – Isobel

„Dobré ranko, Šípková Růženko,“ řekl mi sladce do ucha Damon.

„Co děláš v mojí posteli, ráno? Jenna by mohla každou chvilku přijít,“ řekla jsem rozespale.

„Jenna přijít nemůže, jelikož jsi u mě v pokoji, a vstávej, protože jedeme za tvou mámou. A ještě jedna taková drobnůstka… No, zjistil jsem, že je tvá máma upír,“ řekl jasně.

„Vážně? Aha, myslela jsem si, že bude normální,“ povzdechla jsem si.

„To není to nejhorší...“

„Co je horší? Damone?“ zeptala jsem se ostře.

„Přeměnil jsem ji já,“ řekl do prázdna.

„Děláš si legraci?“ řekla jsem rozzuřeně.

„Ani ne, jinak bych se netřásl,“ prohodil.

„Jak... Proč...“

„Asi před rokem mě našla a chtěla, abych ji přeměnil v upíra,“ řekl s očima upřenýma na mě.

„Co?“ Snažila jsem se být klidná, ale asi mi to moc nešlo. Nevěděla jsem, co mám dělat. Vím, že Damon to udělal jenom proto, že ho o to požádala, ale i tak jsem to nemohla jen tak překousnout. Nakonec jsem došla k takovému závěru.

„Je to její život, může si dělat, co chce...“ řekla jsem odhodlaně.

Pohlédl mi do očí.

„Dám ti pár rad. Až budeš mít takové zprávy, buď té lásky a servíruj mi je postupně, protože jsem jenom člověk. Další, zatím to neříkej Eleně, má už na tebe teď trochu, řekněme, ne dobrý názor, a to, že jsi udělal z naší mámy upíra, moc nepřidá. Takže jí to řekneme později, až si tě zamiluje tak jako já...“

„I potom mě miluješ?“ zeptal se se štěněcíma očima.

„Jsem na tebe jenom nasraná, takže mě teď moc nepokoušej,“ řekla jsem se vážně.

„Dobře, pokoušet tě nebudu!“ řekl jasně.

„Říkal jsi, že se za ní pojedeme podívat. Jede i Elena?“

„Ne, ještě o tom neví, Stefan jí to řekne až odpoledne.“ Zastrčil mi uvolněný pramen vlasů za ucho.

„To je dobře.“ Povzdechla jsem si. „Jak se vůbec jmenuje?“ napadlo mě.

„Isobel,“ řekl rychle.

„Isobel,“ zopakovala jsem. „Zná Katherine?“ zeptala jsem se náhle.

„Podle mě ano, přece jenom je to váš předek, který žije teď... Chtěl jsem se ještě k něčemu přiznat. Než jsem z ní udělal upíra, no, tak jsem s ní možná něco měl. Ale nevěděl jsem, že je Katherinina příbuzná. A nemohl jsem ani vědět, že teď budu s její dcerou! A řekl jsem to jenom proto, že o tom určitě bude mluvit, jinak bych si to nechal pro sebe.“ Nadechl se, že bude pokračovat.

„Říkala jsem ti, že mě nemáš pokoušet, a ty mi řekneš, že ses vyspal s mou matkou?“ zuřila jsem.

„Já, nechtěl jsem, aby ses to dozvěděla od ní,“ řekl prostě.

„Damone, mlč. Prosím, mlč. Na to nemám náladu, pojedeme teď za Isobel a potom si spolu promluvíme!“ řekla jsem jasně.

***

„Tak tady by měla být.“ Zastavil před honosnou vilou. „Samozřejmě to není její, jenom si to půjčila, jak je jejím zvykem,“ řekl jasně.

„Paráda,“ vydechla jsem.

Vystoupili jsme, Damon samozřejmě nezazvonil, rovnou otevřel dveře, ale k jeho smůle nemohl vejít.

„Svině, ona ty lidi ovlivnila, aby ji pustili.“

„Měla je zabít?“ řekla jsem jedovatě. A vešla jsem dovnitř.

„Počkej.“ Chytil mě za ruku. Vyškubla jsem se mu, začala jsem procházet dům.

„Jak ses sem dostala? Nejsi pozvaná!“ řekl hlas za mnou. Otočila jsem se, stála tam žena s dlouhými černými vlasy. Oči měla oříškově hnědé. Dala jsem si dvě a dvě dohromady... Byla to Isobel!

„Katherine, chyběla jsi mi,“ řekla a vrhla se mi kolem krku.

„To tě zklamu, nejsem Katherine,“ řekla jsem něžně. Odtáhla se. Prohlédla si mě od hlavy až k patě.

„Jsem Teresa a asi tvoje dcera,“ řekla jsem potichu. Její tvář se změnila, zjemnila.

„Aha,“ vydechla. „Nejste dvě?“ zeptala se nevině.

„Ano,“ řekla jsem rychle.

„Jak jsi věděla, kde mě najít?“ zeptala se se zájmem.

„Damon mi pomohl,“ přiznala jsem.

„Salvatore? To snad není možné, ten kluk si nedá pokoj,“ řekla vážně a posadila se do křesla. „Hádám, že čeká za dveřmi… Marry, pusť ho dál,“ křikla. Podívala jsem se za sebe, tam už procházela žena, byla velice dobře oblečená. Zřejmě paní tohoto domu, ale teď ovlivněná paní domu.

Damon vplul do obýváku.

„Když jsem tě chytil za ruku, tak to neznamená, že máš pokračovat v chůzi,“ řekl naštvaně. Ani si nevšiml, že ho Isobel skenuje pohledem.

„Jste tak sladcí, ale stále je to moje dcera, takže od ní dej ruce pryč,“ řekla ostře.

Damon se jenom uchechtl a svalil se na sedačku vedle ní. Rychle mi naznačil, ať si sednu taky. Sedla jsem si, ale ne vedle něho. Isobel se zřejmě bavila, jelikož jí na tváři hrál úsměv. Damonovi se jen jemně zvedly oba koutky.

„Kdo je můj otec?“ zeptala jsem se rychle.

„Bohužel, to ti neřeknu. Jenom ti prozradím, že ho znáš dobře,“ řekla s jistotou. Pohlédla jsem na Damona.

„No na mě nekoukej, já děti mít nemůžu,“ usmál se.

„Ještě že tak,“ šeptla jsem.

„Každopádně, zajímá mě, kde máš sestru,“ řekla najednou.

„Doma, zatím o tobě neví...“

„To není moc chytré nechávat ji samotnou, když se tam poflakuje Katherine.“ Zavrtěla hlavou a začala se smát.

„Není sama a buď té lásky a prozraď mi, jak to, že víš tolik o Katherine. Ona není moc dobrá společnost,“ prohodil Damon.

„Na to jsi přišel brzy, tvrdila, že tě má stále omotaného kole prstu, a ty zatím... Jak to slušně říct. Našel sis náhradu, která je jí tak podobná, že by mohla být její dvojče,“ zamračila se.

„Není žádná náhrada, ale tobě to nemusím vysvětlovat!“ řekl naštvaně.

„Ale ne! Nevěřím, že by se mohl Damon Salvatore doopravdy zamilovat, jak... komické!“ řekla vážně.

„Myslím, že teď nebudeme rozebírat tuto věc, jenom vyklop všechno, co víš o Katherine. Proč se vrátila do města, proč jsi chtěla být upírem... Prostě všechny ty ne tak důležité věci,“ usmál se.

„Damone, na mou dceru to asi platí. To tvoje rádoby ovlivňování bez jakékoliv použité síly. Ale na mě ne,“ řekla jemně.

„Řekni mi, kdo je můj otec,“ zkusila jsem to znovu.

„Ne, neřeknu. Není to důležité. Ale být tebou, tak si chráním záda. Katherine tě chce zabít,“ řekla prostě.

„Proč mě chce zabít?“ zeptala jsem se rádoby nenuceně.

„Nechce, aby někdo dostal to, co chce,“ řekla v hádance.

„To nám vážně pomohlo,“ řekl ironicky Damon.

„Kdysi byla obětována v jednom rituálu...“