OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Lezou mi na mozek a to doslova - 3. kapitola



„Já jdu pravým vchodem! Violo, ty běž zleva a Leoš jde hlavním!" nahlásila jsem a bez čekání na odpověď jsem vyšla. Bude to masakr! Honilo se mi to hlavou. U brány jsem se zastavila a párkrát naprázdno střelila, abych upoutala pozornost. Najednou se z kamenné brány vyhrnulo pět nemrtvých.

„Jsem vážné ráda, že jste všichni přijeli," děkovala jsem a objímala postupně Víta, Bořka, Violu, Žofii a Leoše.

„Je to i v našem zájmu," řekl vážně Bořek.

„To máš pravdu, posaďte se." Pokynula jsem rukou k židlím u stolu. Když se rozsadili, začala jsem.

„Takže, jde o to, že dochází k obrovskému přemnožení zombie všech druhů na velkém území České republiky. Radim odmítá vyzradit tajemství zombie, ovšem je jisté, že do týdne bude v centrále zpráv nejméně tři sta dopisů od lidí, co viděli chodící mrtvoly. Teď nejde o vyzrazení informací - to není nejhorší - jde o to že se množí velice rychle a v několika místech republiky se již objevují četné kříženecké druhy. Například klasického a infikovaného zombie, nebo Woodoo zombie a Punkové zombie. Dohromady tento kříženec dokáže vyvinout nevídanou sílu a já se bojím, že jsem jediná, co to tak vidí," řekla jsem a nervózně se procházela po kanceláři.

„Nevím, jaká je příčina, ale co je jisté je, že zombie jsou nyní silnější, rychlejší a pohybují se v organizovaných skupinách. Nestíhám je absolutně mýtit. Za chvíli tu budou nějací učenci a dostaneme nejlepší zbraně, ovšem je tu otázka: Pomůžete mi?"

„Samozřejmě, že ti pomůžeme... Nakopeme těm mrtvolám prdel!" řekl nadšeně Bořek...

Zastavili jsme na parkovišti u hřbitova v Karviné. Otevřela jsem dveře a vystoupila. Leoš a Viola už vyndavali zbraně z kufru. Bylo těsně přes setměním a hroby se začaly pomalu otevírat. Žofie, Bořek a Vít jeli do Ostravy. Ostrava a Karviná jsou dvě nejzamořenější oblasti.

„Beru si AK-47!" ohlásila jsem.

„Okey, dám ti k tomu ještě nějákej glock a nůž. Já si beru Heckler & Koch MP5 a Violo, ty si vezmi M16!" hlásil Leoš. Za popruhy, přitisknuté k tělu jsem si zastrkala všemožné nože, glocky, granáty a revolvery a do rukou jsem si vzala AK-47.

„M16 bych si být tebou nebrala, není zas tak dobrá... Radši si vezmi Thompsona," řekla jsem Viole.

„Hm... Asi máš pravdu, vezmu Thompsona." Viola si přehodila pás přes rameno. Měla z nás nejtěžší zbraň.

„Já jdu pravým vchodem! Violo, ty běž zleva a Leoš jde hlavním!" nahlásila jsem a bez čekání na odpověď jsem vyšla. Bude to masakr! Honilo se mi to hlavou. U brány jsem se zastavila a párkrát naprázdno střelila, abych upoutala pozornost. Najednou se z kamenné brány vyhrnulo pět nemrtvých.

„První... Druhej... Třetí... Čtvrtej... Pátej!" opakovala jsem v pravidelných intervalech. Těla se rozprskla do všech sran. Vběhla jsem do brány a hned za ní sestřelila dalších osm. Byli to klasičtí zombie, pomalí, neohrabaní, tupí. No problem. Procházela jsem uličky mezi hroby. Občas jsem minula Violu, nebo Leoše, ale jen jsme na sebe kývli a znovu porcházeli. Celý hřbitov a okolí jsme prošli a já zapnula Zoomie. Karviná byla již zelená, tak jsem mohla uzavřít počet dvacet osm sestřelených. 

„Violo, Leoši! Pojďte! Počet regulován!" vykřikla jsem. Oba u mě byli během necelé minuty. Naházeli jsme zbraně do kufru a zjistili další přemnoženou destinaci.

„Další destinace je... Olomouc!" řekla jsem a nasedla do auta. Zazvonil mobil.

„Žofie?"

„Ahoj Vaisová, Ostrava vyřízená, co vy?"

„Jo, Karviná také, jedeme do Olomouce. Vy by jste měli zařídit..." Mrkla jsem do Zoomie.

„...Brno!"

..Okey, to dáme. Kde se potom sejdeme?"

„V Praze. V mojí kanceláři. Probereme další den a další postup. Radim pořád zamítá informace vypustit, ale už se v médiích objevilo pár článků a reportáží, tak nevím."

„Jo, jasně. Pa."

„Pa." Zaklapla jsem mobil a strčila klíče do zapalování. Motor potichu zahučel a vyjeli jsme.

„V Olomouci by mělo být hodně kříženců, takže trochu těžší prácička," řekla jsem, když jsme vjíždeli do Olomouce.

„Snad se nebojíš, Vaisová?" zeptal se Leoš.

„Nebojím, těším se. Bude prdel."

„Jaké máš vlastně křestní jméno?" Ozvalo se zezadu.

„Evelína Eleonora Amálie," řekla jsem.

„Evelína Eleonora Amálie?" zopakovala nevěřícně Viola.

 „Jo, proto vás prosím, ať mi říkáte Vaisová," řekla jsem a v kapse mi zacinkala Zoomie. Za jízdy jsem vytáhla display a shlédla situaci. Česká republika na tom nebyla dobře, ale já věřila, že to zvládneme... avšak něco mi říkalo, že toto nemají na svědomí samotní zombie svou vlastní vůli, ale něco nad nimi... pán zla. Znělo absurdně, ale moc jiných vysvětlení jsem neviděla. Celou cestu jsme opět mlčeli. Pokud jsme nebyli opilí, moc jsme toho nenamluvili. Naopak, když jsme byli opilí, tak jsme toho namluvili více, než co bylo vhodné. Najednou začala Zoomie zběsile pískat. Rychle jsem ji vytáhla z kapsy. Zabrzdila jsem u krajnice a prohlédla situaci.

„To ne..." zašeptala jsem udiveně. Celá Česká republika zrudla.

„Podsvětí se otevírá..."



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lezou mi na mozek a to doslova - 3. kapitola :

2. Aliska přispěvatel
29.05.2012 [12:20]

AliskaTeď vyšla další kapitola Hedwiky a už mám připravenou i 6. kapitolu :)

1. BJaneVolturi
26.05.2012 [12:28]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Abych ale řekla pravdu, radši bych tu viděla Hedwiku...

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!