Love in the Darkness 11. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Další kapitola. Lionelův pohled. Lionel čeká na Liu ve své pokoji a příjde za ním Alric a má své obvyklé řeči.

08.07.2010 (16:00) • Annabelle • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 920×

Lionelův pohled:

Lia právě šla do koupelny a já jsem na ní šel čekat do svého pokoje.
Konečně ji tu mám. Konečně je v mém domě. Každý den ji budu mít na očích a každý den budu cítit tu její nádhernou vůni a každý den se budu kochat její krásou.
Sedl jsem si na postel a čekal jsem. Dveře mého pokoje se otevřely a dovnitř vstoupil Alric.

„Kdepak máš svou lásku Lioneli?" zeptal se posměšně.

„Je ve své koupelně," řekl jsem se zaťatými zuby.

„Horká voda stéká po jejím nahém těle och, jaká příjemná představa. Lioneli ty se máš, její pokoj je hned vedle tvého. Je od tebe hezké, že jsi ji sem převedl a že se o ní chceš starat, ale nemysli si, že jsem idiot, opravdu si myslíš, že vám dvěma věřím? Jsi na omylu, můj drahý příteli Budu vás na každém kroku sledovat, takže jestli něco chystáte, tak máte smůlu."

Věděl jsem, že nám Alric nebude příliš věřit, ale Lia si jeho důvěru získá, v to věřím. Okouzlí ho svým šarmem a krásou a je známo, že poloupíři mají zvláštní schopnosti, takže nebude problém Alrica oklamat.

„Nevím, o čem to mluvíš," řekl jsem a hrál jsem nevinného.

Alric se hlasitě zasmál.

„Jistě, že víš, můj drahý Lionelku. Nehraj si na blbečka, nemáš to zapotřebí."

Jediný blbeček jsi tady ty, pomyslel jsem si. Myslel si, že když udělá z Lii upíra, tak že ji zabijou, ale její přátelé by ji nikdy neublížili, nechali ji žít a ještě ke všemu je z Lii poloupír. Nemá slabosti jako Alric. Alric ani neví, že si sám stvořil svého největšího nepřítele.

„Proč mě otravuješ. Co po mně vůbec chceš, Alricu?"

„Nic, jenom jsem tě přišel varovat a taky trochu pokecat, třeba o Lie. je fakt pěkná, kamaráde, vážně ti závidim. ale co když tě nebude chtít? Myslíš si, že bych si ji líbil já? No řekni, nebyli by jsme nádherný pár?"

On je vážně šílený. Zabil Liiny rodiče a teď si myslí, že mu Lia padne k nohám, že se stane jeho milenkou. Tak tohle poslouchat nebudu, takové nesmysly.

„Alricu, vypadni, nejsem na ty tvoje kecy zvědavý."

„Ale no tak, Lioneli, nechovej se tak nepřátelsky, tvému stvořiteli by se to nelíbilo."

Mě ať si uráží, ale Marca neznal, jeho ať si do pusy nebere. Marco byl ten nejlepší upír, kterého jsme kdy potkal.

„Nic o mém stvořiteli nevíš! Marco byl stokrát lepší než ty! Vypadni!" Sevřel jsem pěsti.

„Dobře, dobře, už jdu, hlavně se uklidni příteli " řekl Alric zasmál se a odešel.

Bože, jak já ho nenávidím. Ty jeho řeči mi tak lezou na nervy. Nejradši bych vzal Liu a někam s ní odjel, někam daleko od Alrica, někam daleko od všeho. Ale nejdříve musíme Alrica zničit, nemůžeme ho nechat dál vraždit, nemůžeme nechat umírat nevinné. Jsem rád, že jsem se spojil se společenstvem Hunters, protože sám bych proti Alricovi nic nezmohl. Musím to to ještě vydržet, sice nevím jak dlouho, ale musím. Když tu se mnou ale bude Lia, tak to zase tak strašné nebude.