OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » I oni jsou mezi námi...

Lidé o nich často nevědí, nemají o nich ani potuchy, ale přesto žijí...

12.08.2014 (10:00) • • Povídky » Drabble • komentováno 3× • zobrazeno 865×

Někteří lidé si ani neuvědomují, že jsou mezi námi. Jiní se jim snaží pomoct žít normální život, který je pro některé z nich úplné tabu. Každý z nich je přesto v něčem výjimečný, i když mají své vady... Jeden si pamatuje jizdní řád, ale neumí chodit. Jiný je přeborník v šachách, ale nedokáže mluvit.

Ano, řeč je o autistech.

Jedním z nich je i můj bratranec. On je perfektní ve čtení a zapamatuje si mnohé, i když nevzládá matematiku a často si vybívá zlost na ostatních štípáním. Chodí do speciální školy, ale první stupeň úspěšně absolvoval na normální základní škole. 

---

Ráda bych na tohle téma znala váš názor, protože někteří lidé si o těchhle lidech myslí, že jsou postížení, i když to tak mnohdy není. Tento drabble mě napadl díky jedné akci, na které jsem nedávno byla. Pro Os se mi to zdálo jako dobré téma, jelikož jsem tady nic takového podobného zatím nečetla. Budu moc ráda za jakýkoliv komentář. 

Děkuji za mé vyslechnutí!

M.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek I oni jsou mezi námi...:

Povedený drabble. Omlouvám se, že komentuji až teď, ale noťas mám furt nespravený...

Jednou jsem potkala člověka s autismem. Chodil k nám do školy. Já jsem byla už na druhém stupni a on na prvním. Ale vždy jsem si ve škole všimla, že je jiný. S ostatními se nebavil, popravdě nemluvil skoro vůbec. Kdyby mi tehdy neřekli, že má autismus asi bych to ani nezjistila.

Teď chodím zase do školy, kde se o autismu hodně často dozvídám. Naše škola slaví den autismu. Spoustu spolužáků mělo autisty ve třídě na praxi. A říkali, že je to spousta práce.

Popravdě obdivuji všechny, kteří se s tím naučili žít a vyrovnat, že někdo v jejich životě je poznamenaný touhle nemocí.

Já sama sice nikdy nepotkala někoho, kdo by byl tak velký autista, aby třeba nemluvil...
Ale mám mladšího bratra, který je autismem poznamenán. Na první pohled to nikdo nepozná, ale má problém být mezi mnoha lidmi... Vždycky se snaží získat jejich pozornost, ale když ji nemá a někdo mu řekne ať je třeba nechá o samotě a jde pryč, tak to nesnese a začne dělat scény, řve, křičí, ječí... a vydrží mu to třeba i půl hodiny. To bývají ty nejhorší případy. Často stačí jen aby mu někdo řekl, že by se měl jít učesat a zase má záchvat a křičí.
Ale samozřejmě má i své přednosti.. na svůj věk nádherně maluje třeba.
Ale zatím je normálně na základní škole... Myslím, že tam záchvat ještě neměl.

Přidat komentář:

Nick:

Text: