Každý miluje svoju mamu.
04.11.2013 (12:00) • Sisla • Povídky » Drabble • komentováno 2× • zobrazeno 806×
Boh dal anjelom na zemi meno: Mama. Tvoje meno z mojich pier. Moje dlane sa stále pýtajú: Kde si?!
Už som zúfalá. Nechoď preč odo mňa, mama. Si mojim svetlom v čase búrok, keď nemám síl. Si mojim hradom, kde sa cítim bezpečným.
Zrazu si nejako ospalá. Opúšťaš ma a odoberáš sa do neba. Nechcem, aby si šla!
Odišla. Musela ísť. Som smädná po jej láske, ktorú nám dávala. Čas je len klamár. On mi ťa zobral a čakal, že to bolieť nebude. Pravda je však opakom. Oči uplakané mám, prahnem po tvojom objatí.
Tvoja láska pôjde ďalej a pretrvá.
Autor: Sisla (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Mama nechoď :
pekné a dosť pocitov páči sa imi to :) 
Hezké... Zdálo se mi, že je tam málo pocitů... 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!