Prostor mezi mou myslí a srdcem • OurStories.cz ~ naše povídky

Když vás zasáhne neutěšená bolest a otevřou se nezahojené rány, je to proto, abyste se jim postavili čelem.

28.07.2014 (14:00) • ClaryAdler • Povídky » Drabble • komentováno 0× • zobrazeno 564×

Předtím jsem si myslela, že je to všechno za mnou.

Že jsem schopna normálně žít, jít si za svým.

Byla jsem přesvědčena, že jsi se stal ukončenou kapitolou mého života a že tě už nemiluju. Ale i pouhá maličkost stačila k tomu, aby jsi mě vyvedl z omylu a dokázal mi, že jsem se jen snažila samu sebe přesvědčit, že je to pravda. Vadilo mi, že jsem tak snadno ovlivnitelná. Asi jsem blázen, že jsem tě nechala vyplnit prostor mezi mou rukou a stránkami deníku.

Chvílemi bych chtěla roztříštit všechna ta slova, ale potom mi dojde, že se přece nemusím stydět za to, co jsem k tobě cítila. Na rozdíl od tebe to bylo opravdové.

Musím přiznat, že se místy vkradeš do mé mysli a snažíš se mě zase přesvědčit, ale věř mi, že je to výkřik do prázdna. Tvoje oči mě už neokouzlí a o tvém úsměvu jsem taky přestala snít.

Teď, když si čtu své staré zápisy, zavrtím hlavou nad svou naivností a bujnými představami, ale usměju se při vzpomínce na krásné chvíle. Už při návratu netrpím jako kdysi.

Tolikrát jsem se snažila otočit na další stránku, ale nikdy jsem k tomu neměla dostatek odvahy.

Teď ji mám!

Autor: ClaryAdler, v rubrice: Povídky » Drabble