OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » To nejdůležitější

Drabble, který mi utonul na mysli, když jsem poslouchala Cloud Atlas Sextet.

28.03.2013 (13:00) • Aliska • Povídky » Drabble • komentováno 6× • zobrazeno 920×

Občas se člověk diví, co mu osud přivane do cesty… Jakými zkouškami musí projít, kolikrát se musí za svůj život překonat… O to krásnější je potom chvíle, když si člověk uvědomí, že je všechno, jak má být…

Všechno je přesně tak, jak to má být…

A že se člověk nemusí ničeho bát…

Že si může jen tak sednout, usmát se, plakat nebo odletět tisíce kilometrů daleko…

Vždycky všechno bude tak, jak to má být.

Člověk není svázán minulostí, budoucností… Je jen směřován do cíle…

Na konec té dlouhé, krásné, bolestivé cesty…

Protože všechno je přesně tak, jak to má být…

Autor: Aliska (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek To nejdůležitější:

Moc, mco Vám děkuji :)
Atlas mraků je podle mne ten nejlepší film, který byl kdy vytvořen a moc ráda se k němu vracím :)
Myll: Ano, písnička je moc hezká. Já jsem si prošla hodně chvílemi, kdy jsem to chtěla všechno ukončit a vždycky, vždycky mne z toho vytáhla jediná myšlenka. Ne myšlenka na mou rodinu, na moje záliby, ale myšlenka na to, že je všechno, jak má být a ať se stane cokoliv, vždycky to bude vést jenom k dalším dobrým, či špatným věcem :)
Elleonor: Přesně. Jenom tahle věta, tahle myšlenka mě vytáhla z nejhoršího. :)
SaDi: ten film a ty pocity jsou podle mne nezaměnitelné :) Knížku teprve budu číst, ale už jí mám doma :)
Lealel: Děkuji ! :)

Hezké. Mělo to hlavu a patu. Dávala to smysl a nebyla to žadná blbost. Písnička dokonale sedí. Nemám, co bych tomu vytkla. Vážně se ti to moc povedlo.

Jé, já miluju Atlas mraků... Přesně tohle jsem cítila pokaždé, když jsem viděla film, když jsem dočítala knihu a taky i ty pocity, když poslouchám soundtrack, jsou naprosto nezaměnitelný. Jsem ráda, že to někdo vnímá stejně, líbilo se mi to. :)

Krásná myšlenka, a hudba tomu dává skvělou atmosféru. Přečetla jsem si to snad čtyřikrát - tolik mě zahřál u srdce ten optimismus... Někdy člověk vlastně ani nepotřebuje slyšet nic jiného, než tuhle prostou větu.

Hezké... Souhlasím s martinexou, že je to tak nějak na přemýšlení... Člověk se nad tím pozastaví a řekne si, že to není tak úplně od věci, že je vážně všechno tak, jak to má být... Mimochodem ta písnička je krásná a dokonale se hodí ke stejně krásnému drabblu ;)

Moc zajímavá drabble. Hodně na přemýšlení. Teda aspoň pro mě.

Přidat komentář:

Nick:

Text: