OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Kéž by zítra o mne stál! - 4. kapitola - Tajný spojenec



Kéž by zítra o mne stál! - 4. kapitola - Tajný spojenecVždy má kdo pomoci, pokud Marius nedovolí Éponině vstup na barikády... V tom případě existuje někdo jiný, kdo pomůže, třebaže ne s lehkým srdcem. Ach, Enjolrasi... Copak Éponine nevidí, že tě prosí, abys jí otevřel bránu smrti?

Dobře si pamatovala, že Marius nechtěl, aby se vydala na barikády, ale představa, že se Mariovi něco stane a ona tam nebude, aby mu pomohla, ji ničila. Rozhodla se proto vydat se do krčmy, kde se Přátelé Abecedy scházeli, aby zaslechla, kde budou barikády postaveny…

 

Oděna do pánských svršků, abych nevzbuzovala tak velkou pozornost, vešla jsem do krčmy. Viděla jsem jednoho z Přátel Abecedy, Enjolrase, který zastavil krčmářku se žádostí o černé pivo. Rychle jsem se odvrátila, aby mne nepoznal – párkrát jsem se bavila i s ním – ale bylo to příliš pozdě. Enjolras se u mne zastavil.

„Eponine?“ zeptal se, naštěstí ne tak hlasitě, aby to ostatní u stolu v rohu krčmy slyšeli. „Co tady, proboha, děláš?“

„Enjolrasi,“ řekla jsem a podívala se na něj, „kdybych ti řekla, že potřebuji, abys mi pomohl, ale tajně, udělal bys to pro mne?“

Zatvářil se nejistě, protože neměl tušení, na co tím narážím, a já dostala strach, že řekne ne.

„Asi…“ řekl, „asi ano. Myslím, že ano. Určitě ano, Eponine. O co vůbec jde?“

„Chci na barikády,“ řekla jsem prostě.

Enjolras se na mne podíval a jeho tvář snad prošla celým barevným spektrem. Začala jsem o něj mít strach, ale nakonec se vzchopil.

„Zbláznila ses?“ vyjel na mne šeptem. „Nemáš ani tušení, jak to tam bude nebezpečné!“

„Právě že mám. Chci tam být… Žiji ve stejných podmínkách jako vy, Enjolrasi. A když může být na barikádách osmiletý chlapec, mohu i já. Koneckonců je Gavroche můj bratr, nemohu ho přeci nechat samotného.“

Enjolras si povzdychl a po chvíli se na mne podíval s lišáckým výrazem v očích.

„Takže tu jde o Gavroche, nebo o Maria?“ zeptal se a zazubil se. Je fajn, že si chlapci Abecedy dokážou i v takových chvílích udržet skvělou náladu. Nevím, jestli všichni, ale Gavroche a Enjolras zcela jistě. Tihle dva jsou takový… zdroj dobré nálady. Mám je opravdu ráda.

„Zdá se, že toho o mne víš mnohem víc, než jsem ti kdy řekla,“ zamračila jsem se. „Jak je to možný?“

„Víš,“ uchechtl se Enjolras, „některé věci nemusíš říkat a jsou vidět tak jako tak. Kdyby nebyl Marius zaslepený láskou k té… té…“ nemohl si vzpomenout na jméno, a tak ho vynechal, „viděl by to taky.“

„Jmenuje se Cosette,“ poradila jsem mu. „Ale není to důležité. No… jestli máš pravdu, tak to asi ví celá Paříž, ne?“ pousmála jsem se.

„Jen ti, co se na tebe pořádně dívají,“ mrkl na mne.

„A ty se díváš?“ zalaškovala jsem s ním.

„Já?“ zeptal se udiveně. „Uhm… no jasně.“

Oba jsme se tiše zachichotali, ale já se potom konečně vrátila k tomu, co mne zajímá nejvíc a co mi může Enjolras docela snadno zjistit po jednom krátkém rozhovoru s ostatními Přáteli Abecedy.

„Takže kde?“ zeptala jsem se přímo.

„Kde co? Aha, jasně, barikády. Nevím, Eponine. Máme ještě několik návrhů. Dneska jsme tu, abychom to naposledy prodiskutovali. Bude to brzy… V nejlepším zítra v podvečer, ale možná to bude trvat trochu déle, než nashromáždíme dostatek zbraní. Určitě ti to ale včas řeknu. Včas… Sejdeme se o půlnoci u kostela. Budeš tam, viď? Všechno ti řeknu.“

V duchu jsem zajásala. Jak se ještě může ptát, jestli tam budu? Není to snad jasné?

„Samozřejmě,“ přikývla jsem. „Budu tě čekat přesně o půlnoci u kostelní branky do zahrady. Tam pod lampou, však víš. Doufám, že mne neprozradíš.“

„Nikdy, kamarádko,“ mrkl na mne a i se dvěma džbány černého piva se vydal ke stolu svých přátel.

O půlnoci… Hlavně na to nesmím zapomenout.

 

Odešla z krčmy. Odešla spokojená, protože Enjolras nebyl typ, co by rád zrazoval jiné, zvlášť ne své přátelé. Enjolrasovi může věřit.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Kéž by zítra o mne stál! - 4. kapitola - Tajný spojenec:

2. RenyNew přispěvatel
21.06.2016 [22:57]

RenyNewRozhovor mezi Eponine a Enjorlasem byl milý... ;). Vykouzlil úsměv na tváři. Který zamrzl poté, co jsem si uvědomila, jak oba dva dopadnou... když jsem si vybavila Enjorlase zaklesnutého v okně v vlajkou v ruce....

1. Kathleen přispěvatel
06.06.2013 [17:09]

KathleenSuper kapitolka... těším se na dalšíí Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!