OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Advice - 1. kapitola

17.09.2011 (20:00) • MaiQa • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 1× • zobrazeno 1342×

Tak jo, možná nebyl zas tak dobrý nápad vypadnout z Mystic Falls. Byla jsem nadšením bez sebe, že jsem přežila, ale tohle mi připadalo jako stokrát horší než to, že jsem málem umřela. Byla tu hlava na hlavě a já se jen tak tak držela, abych neskončila nějakému nešťastníkovi přisátá na krku před obecenstvem. I když jak o tom tak přemýšlím, svačinka by se hodila. Ale hold bude muset počkat.

Seděla jsem pořád ještě v autě a od mého nového domu měl stále ještě dělilo pár bloků. Jenže jak jsem se před hodinou sama přesvědčila, zas tak rychle tu nebudu. Připadala jsem si jako sardinka. Posouvali jsme se šnečím tempem a mě pomalu začínala docházet trpělivost. Měla jsem sto chutí vylézt z auta, nechat ho tu a dojít si na místo pěšky. To bych tam byla snad už před půl hodinou. Vztekle jsem zatroubila a hned nato praštila do volantu. Posunuly jsme se o dalších pár centimetrů. Bože. Měla jsem sto chutí začít mlátit hlavou o volant a nadávat do všeho možného sprostého, ale kdybych to říkala sama pro sebe, nemělo by to tak dobrý účinek.

Zazvonil mi mobil.

„Pro…“

„Je všechno v pořádku? Měla jsi nám zavolat už před skoro hodinou,“ vyhrkla Elena vyděšeně. Protočila jsem oči, ještě stále jsem nedokázala přijít nato, co změnilo její postoj vůči mně. Připadalo mi, že se se mnou baví jen kvůli tomu, abych jí pomohla najít Stefana. Možná zato mohlo to, že jsem skoro umřela. Jakoby to bylo něco neobyčejného.

„Ještě pořád jsem nedojela k domu. A jestli si správně pamatuji, měla jsem ti zavolat až ve chvíli, kdy dojedu na místo,“ odpověděla jsem jí. Povzdychla si.

„Máš pravdu, promiň. Doufám, že se ti New York bude líbit. Mám tě od všech pozdravovat,“ mumlala. Zkořenila jsem se, kolona se posunula o půl metru. Konečně alespoň něco pořádnějšího.

„Jak se má Damon?“ zeptala jsem se jí.

„Odjel na dva týdny někam pryč. Nikomu neřekl ani slovo o tom, kam,“ odpověděla mi. Povzdychla jsem si.

„Říkala jsem mu, že to nebude mít dlouhé trvání. Věděl, že odjedu, počítal s tím,“ řekla jsem jí, pokoušela jsem se znít klidně a vyrovnaně, ale moc dobře mi to nešlo. Měla jsem to stopnout hned na začátku, po našem prvním polibku, měla jsem ho vyhnat ve chvíli, kdy jsem v tom sklepě umírala. A nejhorší na tom bylo to, že jsem se necítila o nic lépe, než on. Když jsem mu říkala sbohem, předtím než jsem opravdu odešla, musela jsem sama sebe přemlouvat k tomu, abych to doopravdy udělala. Na to, co se stalo nebyl ani jeden z nás dvou připravený.

„Do poslední chvíle doufat, že si to rozmyslíš. Taky jsem v to doufala, Damon si nezasloužil další zklamání,“ začala mi dělat přednášku. Povzdychla jsem si. Měla pravdu, nezasloužil si to, ale já prostě nejsem na něco takového stavěná. Potřebuji svobodu, sice jsem ji ještě nikdy neměla úplnou, ale vždy jsem ji měla v tomto směru. Ještě nikdy jsem s žádným upírem nebyla déle než dva týdny. Po nocích. To až s Damonem a právě to mě děsilo, já jsem nic takového nechtěla.

„Jo, já vím. Až se objeví, pozdravuj ho. Všechny pozdravuj.“ Kolona se pohnula o jeden celý  metr. S nadšením jsem zaregistrovala, že směr, kterým pak odjedu je nezacpaný. Ještě chvíli a budu konečně na místě.

„Už budu muset končit. Jdeme s Bonnie a Caroline do Grillu. Zavolej mi.“

„Určitě, ahoj,“ rozloučila jsem se s ní a rozjela se trošku více. Kolona byla za mnou. Konečně.

Autor: MaiQa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Advice - 1. kapitola: