OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Cinderella little differently 1

07.07.2015 (15:00) • destiny720 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 970×

Úvod:

Každá pohádka začíná „Bylo, nebylo" a končí „Žili šťastně až do smrti". Můj život pohádkou nebyl. Lidé si můj život přetvořili tak, aby upoutal malé děti.

Jmenuji se Popelka. Ano, čtete dobře. Nic z toho, co znáte, není pravda. Nikdy jsem neměla zlou macechu a ani dvě protivné nevlastní sestry. Můj život se zdál dokonalý. Žila jsem v malé vesničce s otcem, matkou a mladší sestrou. Bohužel nic netrvá dlouho a štěstí už vůbec ne. Jakmile jsem dovršila osmnáct let, přijeli si pro mě sluhové našeho pana krále. V našem království byl totiž strašně podivný řád, který museli všichni splňovat. Někteří tomu říkali životní šance, někdo cesta za smutkem a smrtí. I mě toto potkalo. Co čekalo mě?

Vše lépe pochopíte z mého příběhu. Tak jdeme na to.

1. kapitola:

Bylo teplé letní odpoledne. Trhala jsem se svou sestrou kopretiny na věnečky, když k nám přišla matka. Nevypadala zrovna moc dobře.

„Děje se něco?" zeptala jsem se a přiběhla k ní.

„Dítě moje," zašeptala a pevně mě objala.

„Co se stalo?"

Matka mě pustila a podala mi stočený pergamen se znakem království. „Toto před chvilkou přinesl královský posel. Je to pro tebe."

Nechápavě jsem se na ni podívala. „Proč pro mne? Vždyť jsem nic neprovedla."

„V klidu si to přečti. Třeba je to něco důležitého," řekla mi a otáčela se k odchodu.

„Matko, že vy víte, co to je?" zeptala jsem se.

Zatavila se uprostřed kroku. „Kéž by to bylo něco jiného, než tuším," řekla a odešla.

Sedla jsem si do trávy, zkontrolovala sestru a dala se do čtení.

Stálo tam:

Drahá slečno,

tímto vám oznamujeme, že jste byla vybrána z mnoha dívek ve vašem okolí do služby pana krále. Až dovršíte osmnácti let, pošleme pro vás někoho, aby vás bezpečně dopravil do hradu. Doufáme, že nebudeme mít žádné spory. Nikdo přeci nechce, aby se něco stalo vašim blízkým. Měl bych alespoň trochu upřesnit, o co se tady jedná.

Každý rok se koná loterie, ve které jsou napsána jména všech dívek v určité oblasti království. Tento rok to padlo na  vaši oblast. Jelikož je nejmenší, v loterii bylo zapsáno pouze dvacet pět dívek. Vaše práce na hradu je vcelku jasná. Budete mít za úkol se starat o někoho z významných a důležitých rodin. Seznam vám dáme, až dorazíte na hrad. Pokud selžete, bude vás podle závažnosti čekat trest. Když na konci úkolu bude určitá osoba s vámi spokojena, může vás buď to propustit, nechat si vás, nebo vás může také čekat odchod do vyhnanství. Nelekejte se. Vše bude záviset jen na vás a vaší pečlivosti, obětavosti, rozumu a také na štěstí. Ne každý svěřenec je chápavý.

Podle toho, co o vás víme, dovršíte osmnácti let už za pouhé tři dny. Kdybyste měla nějaké otázky, zkuste se zeptat vaší matky. Také se zúčastnila celého tohoto procesu. To už ale nejspíš víte.

Krásný zbytek svobody.

James Arthur - pravá ruka pana krále

Už několikrát jsem slyšela o tomto programu. Nikdy mě ale nepadlo, že bych byla vylosována já. A už vůbec jsem nechápala proč. Starat se o někoho? Ještě ke všemu o nějakého bohatého, rozmazleného nafoukance, který neumí nic jiného než kritizovat obyčejné lidi. Už několikrát jsem se s takovými setkala. Často jezdívali přes naši vesnici a zastavovali se v hostinci pro nějaké jídlo a pití. Otec mi pokaždé říkal, abych se od nich držela dál. Nejsou to dobří lidé a my jsme pro ně jen zbytečný dopad. Avšak nechtěla jsem tomu moc věřit. Přece nemůžou být všichni stejní. Ani my nejsme.

Mám pouze už jen tři dny, kdy mohu být doma. Nejvíce mě ale zarazilo to, že se mám zeptat matky. Kdyby něco takového zažila, přeci by mi to řekla. Nebo ne? Měla jsem vše zamotané. Věděla jsem, že se jí budu muset na spoustu věcí zeptat, i kdyby se jí to nelíbilo.

Pergamen jsem stočila nazpátek a šla za Annou. Měla kopretin už celou plnou náruč.

„No páni. Ty jsi ale šikulka. Tak, teď je vezmeme a já tě naučím plést věneček, ano?" pochválila jsem ji, pohladila a usmála.

„Děkuji. Popelko, co ti to přinesla maminka?" zeptala se mě.

„Přišel mi důležitý dopis, víš? Ale neboj, není to nic špatného," uklidňovala jsem ji.

„Dobře."

Nakonec to Anně šlo velmi dobře. Byla strašně moc šikovná a taky krásná. Obdivovala jsem ji a i malinko záviděla. Pro svou rodinu bych udělala cokoli, jen abych je udržela v bezpečí. Doufala jsem, že se mi to povede.

Večer téhož dne:

Zrovna jsem uklízela stůl po večeři, když jsem se rozhodla na všechno matky optat.

„Matko, mohu se vás na něco zeptat?"

„Samozřejmě," odpověděla mi.

„No... víte... já...." Najednou jsem nevěděla jak na to.

„Jedná se o ten dopis, že ano?" zeptala se.

„Ano. Stálo tam, že jsem byla vylosována. Spoustu věcí mi není srozumitelných. Ale nejvíce mě zarazilo to, že kdybych potřebovala odpovědi, mám se zeptat vás. Proč?" Sedla jsem si naproti matce a čekala na odpovědi.

„Když jsem byla ve tvém věku, byla jsem vylosována. Tehdy to bylo teprve druhé kolo. Byla mi přidělena neteř krále. Začala jsem žít v zámku, měla jsem snad ty nejhezčí šaty, co existovaly. Eliza se ke mně chovala hezky. Avšak vše nebylo tak perfektní. Eliza se vdala, a to znamenalo, že jsem se musela začít starat i o jejího muže. Ten už ale tak chápavý nebyl. Byl to chlípník. Několikrát se mě pokusil dostat do postele. Já jsem ho ale odmítla. Všem řekl, že ho neposlouchám, ale nikdy neřekl proč, a tak mě čekal trest. Měla jsem být vyhnána. Jediná moje záchrana byla právě Eliza. Věděla, co její muž dokáže, proto se za mě postavila a vybojovala mi svobodu. Moc dobře jsem věděla, že bych takové štěstí mít nemusela. Vše mi sebrali a k rodině jsem se vrátit nemohla. Tak jsem se vydala najít místo, kde bych mohla začít znovu žít. Za nějaký čas jsem se seznámila s vaším otcem. Byla to láska na první pohled. Založili jsme si spolu statek a poté ses nám narodila. Byl to pro mne ten největší dar. Zbytek už znáš."

Kdybych se mohla v této chvíli vidět, určitě bych měla bradu až na stole...

Doufám, že vás to alespoň trošku zaujalo a má cenu, abych pokračovala.

Autor: destiny720, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Cinderella little differently 1: