OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Elena, přemožitelka upírů - 8. kapitola

16.01.2013 (08:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 1312×

                                                                   8. kapitola – Ball

„Vítejte,“ přivítal nás s nelibostí Tyler. Damon s úsměvem kývl. Vstoupili jsme do vstupní síně, kde bylo opravdu celé Mystic Falls, samozřejmě bez mé rodiny, která si prostě řekla, že před touto povinností uteče.

„Ah, Eleno,“ prohlásila mile paní Lockwoodová, ale když zahlédla i Damona, tak se její výraz změnil.

„Ahoj, Carol,“ řekl mile Damon. On jí tyká? No tak to už je moc!

„Neviděla jsi někde mého bratra?“ zeptal se.

„Jistě, někde se potlouká s Caroline,“ usmála se. Až toho hajzla, který vysává moji kamarádku, najdu, tak ho zabiju! Takže, můj hodnotový žebříček se změnil. Nejdříve zabiju Stefana a až si najdu čas, tak i Damona. Teď z něho můžu vytlouct, co vlastně hledá v Mystic Falls.

Posadili jsme se k jednomu volnému stolu. Teď přišla ta pravá chvíli z něho něco dostat.

„Takže, Damone, ještě jsme neměli šanci si spolu normálně promluvit. Bez jakékoliv hádky nebo fyzického napadení,“ usmála jsem se.

„Hádám, že se chceš zeptat, co dělám v Mystic Falls…“

„Jako bys mi četl myšlenky, tak co tady děláš?“ zeptala jsem se s úsměvem. Neznámý pozorovatel by řekl, že je to můj kamarád, se kterým si povídám.

„Já ani nevím, prostě jsem se vrátil… A nadchlo mě to tady, vážně,“ rozzářil se.

„A nemohlo by tě to nadchnout třeba někde jinde?“ pokoušela jsem se ho zbavit.

„Když pojedeš se mnou…“

„Sakra, to bude asi problém,“ usoudila jsem.

„A co kdybys našel tu Katherine a potom byste zmizeli, žili na hromádce v nějaké hrobce nebo kde to vůbec bydlíte?“ Damon se začal smát.

„To bude asi trochu problém, zlato. Už jen proto, že my nežijeme v hrobkách, tedy někteří ano, ale to jsou většinou prasata. No, co se týče Katherine… Zranila mé city, neopětovaná láska. Věnovala ji jinému muži. Znáš ho,“ mrkl na mne. A nalil si whisky.

„Stefan,“ uhodla jsem. Damonova odpověď bylo kývnutí.

„A jak se z tebe stala přemožitelka?“ optal se se skrytým zájmem.

„Byla jsem k tomu předurčená,“ prohodila jsem. „Půjdu se podívat po Caroline,“ oznámila jsem. Damon mě ale chytl pěvně za ruku.

„Caroline je v pořádku, Stefan jí nic neudělá,“ prozradil mi pološeptem.

„Jak to můžeš vědět?“ zajímala jsem se.

„Stefan je velice dobře vytrénovaný upír, který tady to dělá běžně. Nezabil nikoho už hodně dlouho, snad bych řekl, že je i ostuda pro upíry,“ vysvětlil.

„I tak se po ní půjdu podívat,“ nedala jsem se. V tu ránu stisk povolil. Hledala jsem je po celém domě. Našla jsem je až u záchodů, kde se Stefan krmil. Nikde okolo nebyla ani noha. Svou rychlostí jsem se k nim přihnala a odtrhla jsem ho od ní. Jeho tvář byla změněná. Když mě ale uviděl, automaticky byla lidská.

„Chceš, abych ti prohnala kůlem srdce ještě na oslavě?“ zeptala jsem se jedovatě.

Stefan se ušklíbl. Natáhl se k Caroline.

„Zapomeneš, co se stalo. Povídali jsme si a potom jsi musela odejít,“ ovlivnil ji. Caroline v ten moment odešla a zakryla si krk šátkem.

„Slyšel jsem, že jsi tady s Damonem,“ prohodil. „Chci tě varovat, bylo by mi to jedno, ale stále se podobáš na Katherine… Damon tě chce buď zabít, nebo tě dostat do postele. Jen aby bylo jasno,“ oznámil mi to jako běžnou zprávu a odešel. Nedivila bych se, kdyby si u toho pískal.

„Jeden lepší než druhý,“ šeptla jsem. A vrátila jsem se za Damonem. Během cesty jsem přemýšlela nad tím, jak jsem špatná přemožitelka. Kdybych byla co k čemu, tak jsou ti dva dávno mrtví.

„Eleno,“ křikl za mnou známý hlas. Otočila jsem se.

„Ricu,“ vydechla jsem.

„Někde je tu upír…“ No nepovídej!

„Vážně? Nikoho jsem si nevšimla,“ hrála jsem. „Jak jsi přišel na to, že je tady upír?“ zeptala jsem se se zájmem.

„Viděl jsem Caroline Forbesovou. Jeden kluk jí omylem strhl šátek, měla tam kousnutí,“ vysvětloval.

„Ach, toho už jsem vyřídila. Myslela jsem, že je tady další…“

„A kde je tělo?“ podivil se.

„Rozpadl se na prach, miluju, když po sobě uklidí,“ usmála jsem se.

„Tak to jsem rád, že jsi to vyřídila,“ pokřiveně se usmál a chtěl odejít. „Mimochodem, je tady tvoje teta a strýc,“ oznámil.

„Jenna a John?“ ujišťovala jsem se. „Spolu?“ vyjekla jsem.

„Chraň bůh, samozřejmě, že ne. Chodí kolem sebe po špičkách…“

„To se mi ulevilo,“ uchechtla jsem se.

Každý jsme se dali svou cestou, já jsem konečně poctila Damona svou přítomností.

„Netrvalo ti to nějak dlouho?“ zeptal se s očekáváním. „Víš, už bych chtěl tancovat na bratrově pohřbu,“ řekl svým jižanským přízvukem.

„Nezabila jsem ho…“ oznámila jsem mu.

„Padavko,“ otočil oči v sloup. Chytil mě za ruku a dovedl mě na taneční parket. Zrovna začala hrát pomalá písnička, chytil mě za pas. Já jsem vložila svou ruku do jeho. Damon tančil velice dobře, na upíra až moc dobře.

Celý zbytek večera jsme se dobře bavili, až moc dobře, a to mi nahánělo husí kůži. Nemůžu se pachtovat s upíry! Jsem přemožitelka!

Když jsem se dostala domů, tak jsem se ihned převlékla a utíkala jsem na hřbitov. Bylo mi jedno, že je něco po půlnoci. Potřebovala jsem to ze sebe vybít. Musím zabít nějakého upíra, abych si něco dokázala! hrálo mi v hlavě.

Procházela jsem mezi náhrobky. Řekla bych, že je tady klid, až moc velký klid. Nikde se nic nehýbalo. Super, zrovna dneska, když se chci vybít.

„Baf,“ řekl někdo těsně za mnou. Rychlostí světla jsem se otočila a odkopla ho na strom, až potom jsem si uvědomila, že je to Damon.

„Promiň,“ dostala jsem ze sebe.

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Elena, přemožitelka upírů - 8. kapitola: