Miluji tě! 13. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Tak co se děje s Elenou? Je nemocná?
Prosím o komentáře, díky moc.
TerryBells...

24.08.2012 (15:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 6× • zobrazeno 1737×

- Lucky -

13. kapitola – Překvapení!

Pohled Eleny

„Co kdybychom zavolali Klause?“ řekl najednou Stefan.

„Zbláznil ses!“ řekl Damon.

„A co bychom mu řekli?“ zeptala jsem se.

„Tentokrát souhlasím, ač nerada s nimi,“ řekla rozhodně Katherine.

„Už se ti rozsvítilo?“ zeptal se ironicky Damon.

„Damone,“ řekla jsem vážně.

Najednou někdo zaklepal.

„Jestli je to Klaus, tak mu vyřiď, jestli se tu už rovnou nechce nastěhovat,“ řekla jsem podrážděně.

Damon sešel schody a svým upířím sluchem jsem ho poslouchala. Otevřel dveře…

„Co tu děláš, Rebekah?“ zeptal se podrážděně. Super, takže Klaus v sukni…

„Posílá mě Klaus,“ řekla velice mile.

„A?“ zeptal se.

„Mám se podívat, jak se daří Eleně,“ řekla. To už společně s Damonem stoupali po schodech.

„Rebekah! Běž pryč,“ řekl, ale ona ho dokonale ignorovala.

Vešli do pokoje a na její tváři jsem uviděla pobavení.

„Co o tom víš?“ zeptal se Damon.

„Vše má svůj čas…,“ řekla. Vážně je jako Klaus v sukni.

„Jestli o tom něco víš, tak to řekni! Dělej!“ řekl Damon naštvaně.

„Jé, ahoj, Katherine! Tak dlouho jsem tě neviděla,“ řekla mile.

„Ty mě přece nesnášíš,“ řekla Katherine.

„To je pravda, ale tak dlouho jsme se neviděli…“

„Tak co o tom víš?“ zeptal se znovu Damon.

„Řeknu vám jen – Dávejte teď na ni velký pozor. Ta nevolnost tě opustí, tak za, nevím je to různé.“ Zachichotala se a zmizela.

„Co to bylo?“ vydal ze sebe Stefan.

„Já to vím,“ řekla Katherine.

Všichni jsme na ni koukali.

„Jsi těhotná, Eleno!“ řekla vážně.

„To už jsme jednou probírali, Katherine,“ řekl rozhořčeně Damon.

„Ona má pravdu,“ přistoupil na její Stefan.

„Vždyť je upír,“ křikl Damon.

„Ale dává to smysl. Co řekl Klaus? Máte čas, mnoho času… Budete mít tu největší moc. A tak dále,“ řekla jsem vážně.

Najednou se v okně ocitl Klaus a začal tleskat.

„Musím uznat, že jste na to přišli brzo! Nečekal jsem to…,“ řekl udiveně.

„Co jsi to udělal?“ zeptala jsem se.

„Řekněme, že mám velice schopnou čarodějku. No a bez Damona by to samozřejmě taky nešlo.“ Ušklíbl se.

Klaus už stál u mojí postele a znalecky si mne prohlížel. V mé tváři se značila velká nenávist.

„Proč chceš, abych byla těhotná?“ zeptala jsem se.

„To kouzlo jde pouze s třemi dívkami,“ řekl s úctou.

„Takže moje dítě bude má dvojnice?“ zeptala jsem se vážně.

Na to jen přikývl hlavou.

„A ne jen tak nějakou, bude poloupír,“ řekl s nedočkavostí.

„Co to znamená?“ zeptala jsem se náhle.

„Znamená to, že bude z části člověk, její rozvoj se zastaví v dospělosti. Bude vypadat přesně jako ty,“ řekl Damon.

„Jak to víš?“ zeptala jsem se.

„Jednou jsem to četl v knize Emily. Myslel jsem si, že je to nesmysl. Úplně jsem na to zapomněl,“ řekl vážně.

„Správně, Damone,“ pochválil ho Klaus.

„Jak rychle roste?“ zeptala jsem se.

„Jako normální člověk. Takže máte asi devatenáct let, můžete žít vlastní život. Můžete dělat cokoli, ale za devatenáct let si vás najdu, a potom uskutečníme propojení vašich sil,“ řekl radostně Klaus.

„Co když jedna z nás zemře?“ zeptala jsem se.

„Tak bude jedna, nebo druhá těhotná,“ vysvětlil Klaus.

„Proč chceš tak moc propojit naše síly?“ zeptala jsem se.

„Síly máš dost,“ doplnila mě Katherine.

„Experiment, chci vědět, jestli je to možné,“ řekl prostě.

„Nebude muset nikdo zemřít, že ne?“ zeptal se Stefan.

„Z vás nikdo, ale řekněme, že jeden člověk, a taky jeden upír ano. Ale slibuji, že ani Damon ani Stefan to nebude. Za to mi nikde neutečete,“ řekl se samozřejmostí.

S tím zmizel.

„Takže já jsem těhotná,“ vydechla jsem.

Nechápala jsem to, asi půl hodinu jsem jen koukala do blba a přemýšlela jsem.

Stefan i Katherine odešli, nechali nás o samotě.

„Eleno, zlato. Jsi v pořádku?“ zeptal se pochybovačně.

„Je to divné, ale nevadí mi, že budu mít dítě,“ řekla jsem jasně.

„Mně to taky nijak nevadí, ale bude trochu divné, že naše dítě bude vypadat tak jako ty,“ řekl s pobavením.

„Jo to bude trochu zvláštní,“ přitakala jsem.

„Jaké jí dáme jméno?“ zeptal se po chvíli.

„To nevím…“

„Co třeba Elena II.,“ řekl šťastně.

„Jasně! Damone, to nemůžeš myslet vážně!“ řekla jsem vážně.