OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Miluji tě! 14. kapitola

25.08.2012 (16:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 4× • zobrazeno 1215×

Dream  -  Down

14. kapitola – Name

Pohled Damona

„Miluji tě, Eleno,“ zašeptal jsem jí do ucha.

„Já tebe taky,“ řekla mile.

„Uvědomuješ si, že budeš táta?“ zeptala se náhle.

„Co to pro mě znamená?“ zeptal jsem se roztržitě.

„Budeš s ní muset trávit čas!“ řekla jasně.

„Trávit čas, píšu si,“ řekl jsem se smíchem.

„A taky jí budeš muset jít příkladem,“ řekla ostře.

„Co znamená jít příkladem?“ zeptal jsem se skepticky.

„Žádné ovlivňování mladých holek, které ti dají krev,“ řekla vážně.

„To už dávno nedělám!“ ohradil jsem se.

„Tak teď máš pravdu. Polonahou středoškolačku jsem u tebe už neviděla dva měsíce,“ řekl s úšklebkem.

„Nebyla moje,“ řekl s úsměvem.

„A čí teda?“ zeptala se.

„Stefana!“ vypálil jsem.

„Tak teď kecáš! Stefan přijel před měsícem!“ On se jenom usmál a dal mi velkou pusu.

„Z toho se nevyhrabete, pane Damone Salvatore!“ vyslovila každé písmenko velice tvrdě.

„To si nemyslím, slečno,“ řekl jsem a převalil jsem se na ni. Políbil jsem ji a ona mi rukou zajela do vlasů.

V tu ránu se zde objevil Stefan.

„No fůj! Nechte si to na potom!“ řekl škodolibě. Odrhl jsem se od Eleny.

„Dej nám svátek,“ řekl jsem jasně.

„No nic, já vstávám. Nejsem přece invalida,“ řekla Elena a odešla z pokoje.

„Brácha, dlužíš mi sex,“ řekl jsem naštvaně.

„To asi těžko. Ale můžu ti půjčit Katherinu,“ navrhl.

„Jdi se bodnout.“

Najednou jsem uslyšel Elenu, jak křičí po Katherine.

„Katherine, ty jsi obyčejná kráva. Nevím, jestli chceš pozornost nebo co, ale tím si ji rozhodně nezískáš!“ řekla naštvaně.

Já rozhodně dolů nejdu! To rovnou můžu jít do jámy lvové.

Pohled Eleny

Měla jsem obraz na obývák a v něm byl nějaký neznámý člověk s prokousnutým hrdlem. Byl stále naživu a byl stále ovládán Katherine.

„Eleno, měla jsem jenom hlad. Toho krásného kluka pustím. Jen co se najím,“ konstatovala.

„Ti lidé nejsou tvoje loutky,“ řekla jsem podrážděně.

„Eleno, neříkej, že taky nemáš chuť na trochu čerstvé krve. Vždyť ti s té krve co piješ, musí být už zle,“ řekla.

„Mohla bys to taky zkusit!“ řekla jsem.

„Jednou jsem to vydržela dva týdny, to se počítá?“ zeptala se. Na to jsem jenom nahodila znechucená ksicht.

„Ani trochu tě neláká ta úžasná tekutina, co mu teče z tepny? Ta sladká vůně, která tě praští do nosu, když projdeš kolem nějakého člověka?“ zeptal se zasněně Stefan.

„Nech ji být!“ řekl naráz Damon.

„Pokud si dobře pamatuju, tak jsi věčně ten, co vraždí lidi,“ řekla s úsměvem Katherine.

„To nemá smysl, Damone. Jdeme odtud,“ řekla jsem zklamaně.

Společně s Damonem jsem vyšla do bílého, běžného dne v městečku Mystic Falls. Bylo až neuvěřitelné, jak jsem potřebovala dlouhou procházku. Když jsme byli v samém srdci městečka, napadlo mě, co bych asi napsala do svého deníčku. Bylo neuvěřitelné, že jsem za poslední týden do deníčku nenapsala ani řádku.

„Nad čím přemýšlíš?“ vytrhl mě Damon z myšlenek.

„Napadlo mě, co bych asi napsala do deníčku,“ řekla jsem pravdu.

„Tak mi to řekni,“ řekl s očekáváním.

„Tak fajn. Napsala bych asi tohle. Milý deníčku, nevím, kde mám začít. Za poslední týden se toho událo tolik… Nikdy jsem si nepřipustila, že bych mohla být těhotná, hlavně teď, když jsem upír. Vím, je to nemožné… Nejstrašidelnější na tom všem asi bude, že mé dítě bude vypadat přesně jako já. Není to padlé na hlavu? Uvažujeme, jak se bude naše dítě jmenovat. Damon pořád vytahuje Emmu,“ Damon mě vyrušil.

„Fajn, Emma teda padá,“ řekl se smutkem.

„Tak zkus vymyslet nějaké jiné jméno,“ nabádala jsem ho.

„Co třeba Chloe?“ řekl po chvíli.

„Já nevím…“ řekla jsem vážně.

„Fajn, zkusím si představit, jaké jméno by šlo třeba k tobě,“ řekl vážně.

„Tak to zkus…“

 Bylo vidět, že urputně přemýšlí…

„Eleno, jedno jméno mě napadlo, ale nevím, jestli budeš souhlasit,“ řekl váhavě.

„Věř mi, že ho přivítám víc než Chloe.“ Zasmála jsem se společně s ním.

„Napadlo mě jméno Rose,“ řekl jasně. Při to se mi díval hluboko do očí.

„Musím říct, že mě lepší jméno nenapadlo,“ odsouhlasila jsem jeho nápad.

„A tobě nevadí, že se tak jmenovala moje mrtvá kamarádka?“ řekl překvapeně.

„Ne, Rose, jsem měla ráda… A navíc, je to pěkné jméno,“ řekla jsem nadšeně.

Najednou jsem ucítila krev, mnoho krve. Bylo to silné, nic jsem nikdy tak nechtěla jako tu sladkou krev. Damon si všiml mého výrazu.

„Eleno, to nechceš udělat,“ řekl klidně. Jeho slova jsem, ale neposlouchala. Další závan sladké krve, a už jsem se neudržela. Jako splašená jsem vyběhla k mé oběti.

Za mnou jsem slyšela Damona, ale jak jsem si všimla, mé rychlosti se nemohl rovnat.

Moji oběť už jsem viděla. Byl to kluk kolem osmnácti let. Krvácel…

Rychle jsem k němu přilítla a zakousla jsem se mu přímo do jeho krku…

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě! 14. kapitola: