Napadl mě nový námět na povídku. Dřív jsem byla otaku - tj. že jsem koukala na anime - tj. japonské kreslené seriály. Napadlo mě, že bych mohla vytvořit povídku o tom, jak se Kiiroi dostane do světa mého nejoblíbenějšího anime - Fairy Tail.
20.12.2011 (11:00) • LadyShady • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 8× • zobrazeno 1486×
Pohled Kiiroi:
Jsem Takanashi Kiiroi. Je mi sedmnáct let a navštěvuju školu v japonské Jokohamě. Jsem blonďatá, ale obarveně. Je to dost divné, ale moje vlasy jsou odjakživa červené. Což je divné, v Japonsku mají všichni vlasy přírodně tmavé - černé. Jsem z dětského domova, ale v mých sedmi letech si mě vzali dva milí lidé. Zjistila jsem, že jsou hodně bohatí. Bydlím v residenci v centru Jokohamy. Ve škole mi to moc nejde, nemám ráda diktátorství, a vůbec nemám ráda školní předměty. Umím počítat, umím japonsky a anglicky, co víc potřebuju?
Nedá se říct, že bych vycházela se spolužákama. Protože s nima opravdu nevycházím moc dobře. Vlastně s nima nevycházím vůbec. Ale já za to nemůžu... Mám prostě jenom větší sílu než ostatní... Dneska jsem se dodívala na další díl anime. Proč Mystogan vypadá jako Jellal a člen rady? To je otázka dnešního dne.
Cestou do školy jsem si koupila pití a nový deník, protože tamten jsem už dopsala. Do školy to mám malý kousek, což je škoda. Nikdy nemůžu přijít pozdě a říct: „Omlouvám se, ujel mi autobus." nebo: „Omlouvám se, byly dopravní potíže."
Když jsem došla do školy, před školou už byla ta ona snobská partička,co myslí, že má hodně peněz. Ale to se pletou. Můj táta by mohl koupit půlku Jokohamy, možná i celou, kdyby to šlo a kdyby chtěl. Asi tolik má peněz. Takže jejich peníze jsou oproti mým úplné... hovno. Jo, to je to slovo, co jsem hledala.
„Hej, není tohle Takanashi-san?" zvolal jeden kluk.
„Jo, to je ta, co je úplně blbá, Nula-san!" dodala další holka. Už jsem se naučila je ignorovat, stejně by nemělo cenu,kdybych je pořád mlátila.
„Kiiroi-chin!" zvolal za mnou hlas. Vlastně vycházím s jedním člověk - s Koi. Koi je moje nejlepší kamarádka, je taky z děcáku. Ona je na škole jediná, kdo není bohatý. Je tady ve škole na stipendium. I když jí pořád říkám, že bych jí zaplatila školné, ale ona prostě nechce.
„Koi-chin!" zamávala jsem a počkala na ni. Šly jsme společně do třídy a celou cestu jsme řešily, proč Mystogan vypadá jako Jellal a chlap z rady.
Když začala hodina, přišla učitelka a měla s sebou dva nové studenty. Oba mi byli velice povědomí. Jako bych je znala. V lavici jsem bohužel seděla sama, protože nás s Koi museli rozsadit.
„Sss!" sykla jsem na Koi. Ta po mně hodila pohled, který jsem znala až moc dobře - kdo to je?
„Představuji vám dva nové studenty - tohle je Gray Fullbuster a Natsu Dragneel. Přišli k nám z Ameriky, takže se nemůžeme divit jejich jménům, že? Grayi, sedni si vedle... Kiiroi... snad to tam přežiješ... a ty Natsu, vedle Koi, ty to budeš mít o něco lepší," řekla učitelka. To mě dopálilo.
„Chcete snad naznačit, že vedle mě není vhodné místo na sezení?!" vykřikla jsem.
„Takanashi-san! Přestaň vykřikovat!" osopila se na mě. Mně už to bylo jedno. Hlavní problém byl teď Gray a Natsu. A já věděla, že je znám. Jsou z toho anime. Fairy tail.
Autor: LadyShady, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction
Sdílet
Diskuse pro článek Our life: Fairy tail - 1. Meet Takanashi Kiiroi:
To je dokonalé. Milujem Fairy Tail! Nechápem, prečo som si túto poviedku nevšimla skôr.
Som zvedavá, čo sa stane, takže idem čítať ďalej. 
Jo a děkuju vám :))
Sakra, ty chyby :)) Ale já na tom už fakt pracuju :)) Btw: když se první povídka nezadařila (taky jsem ji psala už dávno), jsem ráda že tahle je zatím snad dobrá :))
je super prosím pokračuj je úžasná 
Jme na tom stejně... nejlepší (a pro mě nejoblíbenější) anime Fairy tail 
:) jen pokračuj v povídce prosím.
Ten námět^^ Sugoi! Jen bych prosila delší kapitoly pro příště :33
pěkné vypadá to zajímavě těším se na další
*Povolená velikost perex obrázku je max. 100 px na výšku.
*Pozor na skloňování ji/jí; ni/ní. (TU - ji;ni, TÉ - jí;ní.)
*Počáteční uvozovky se píší dole. (shift+ů)
*Pozor na shodu přísudku s podmětem.
*Skloňování mě/mně. (Radek - mě, Radkovi - mně.)
*Přímá řeč, pokud po ní následuje uvozovací věta (řekl, pošeptal, přitakal, atd.) bude přímá řeč končit čárkou a uvozovací bude začínat malým písmenem.
NAPŘ.: „Ahoj, rád tě poznávám," _pozdravil mě Petr.
„Ahoj,"_odpověděla jsem.
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!