Streams of blood - 4. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Za Juliette opět přijde P. Přemluví ji, aby nastoupila do výcviku jeho organizace. Jak se Juliette rozhodne? Bude jim nápomocna i nadále?

11.07.2012 (13:00) • Aliska • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 714×

Ráno jsem se probudila ve špatné náladě. Tu podpořila návštěva pana P. za účelem ukončení jeho nabídky.

„Dobrý den," ozvalo se mi za zády, když jsem porcovala třetí chleba. Byl to záhadný pan Pééé. Ignorovala jsem ho. Posadil se vedle na židli.

„Máte poslední jedinečnou šanci přidat se k nám."

„Já myslela, že tajné organizace nechodí za každým a neprosí, jestli by jim nepomohl," řekla jsem suše.

„Ani nevíte, co děláte za chybu."

„Já mám práci i peníze, tak nechápu, proč bych se k vám měla připojit."

„Protože by jste mohla zdokonalit vaše neskutečné přednosti. Alespoň to zkuste! Kdykoliv se můžete vrátit k zabíjení na zakázku!" zasyčel na mě. Zpozorněla jsem.

„Jak to víte?" zeptala jsem se. Hlasitě se zasmál.

„Děvče, děvče... My víme všechno!"

„Dobře. Zkusím to a vy mě necháte být."

„Ne, projdete třítýdenním výcvikem a nechám vás být," řekl.

„Dobře."

„Tak pojďte se mnou. Zařadím vás do prvního výcvikového oddílu a zaručuji vám, že pokud projdete výcvikem a během něj se dostanete do vyššího, než osmého oddílu a budete chtít spolupracovat nadále... Dosáhnete minimální hodnosti agent v misích, co je jedna z velmi vysokých. Nevíte, jaký poklad ve svém nitru máte."

„Nechte si ty kecy, stejně nebudu chtít spolupracovat nadále. Jdu se sbalit," řekla jsem nepřívětivým tónem a vstala...

„Tak tohle je oddíl jedna. Dnes máte první výcvikový den, hodně štěstí!" řekl nadšeně P. a odešel. Stála jsem ve skupince s deseti zmatenými děvčaty. Stály jsme u nádrže. U venkovní, oplocené nádrže. Byla oplocená tím způsobem, že jem si připadala jako v kleci. Byla dobře udržovaná, ale sálal z ní chlad. Do klece vešel vysoký, namakaný chlap.

„Takže, začneme. Jsem Tor a budu vést váš výcvik. Nemusíte se mi představovat, vaše jména jsou mi u prdele!" Kam jsem to dopracovala? Budu se tu srát s despotickým magorem a bandou slečinek!

„Sundejte si oblečení, první cvičení bude ve vodě!" Děvčata ještě netušila, jak je ta voda studená, tak se nadšeně svlékly do spodního prádla. Já jsem sice nebyla tak nedšená, ale udělala jsem to.

„Plavat doufám umíte! Tahle voda má deset stupňů! Skočíte do ní, přeplavete na druhý konec, vylezete a doběhnete za tuhle čáru!" Ukázal na bílou čáru na zemi.

„Musíte být otužilé!" Brala jsem to jako naprosto jasné zadání a zatímco ostatní holky protestantně brebentily a stály, já se rozběhla, skočila šipku, doplavala na druhý konec, vylezla a doběhla za čáru. Ostatní holky se zatím ani nedotkly vody. Pravda, byla ledová, ale byl to úkol.

„Výborně! Takhle to má vypadat!" vykřikl nadšeně Tor. To bude snadné... Pomyslela jsem a šla zpátky pro oblečení. Možná jsem trochu hrála frajerku, ale rozhodně jsem nebyla taková pipinka jako ostatní holky. Ty se stále k ničemu nedokopaly.

„Jak se jmenuješ?" křikl na mě Tor z druhého konce bazénu.

„Juliette."

„Postupuješ do druhého oddílu!" Půjde to naprosto snadno. Pomyslela jsem a nenápadně se usmála. Za chvíli budu venku a ten P. mi dá pokoj. Budu moct žít klidný, bohatý život. S chlastem, prachama a zábavou.

Ještě ten den mě přeřadil do druhého oddílu a já tu noc spala s jeho členy. V druhém oddíle bylo devět holek a jeden kluk. Věšina zde byla už tři měsíce a ne a ne se propracovat výše. Mně to půjde snadno. Jak jsem se od P., který mě ten večer navštívil dozvěděla se jejich organizace, skládající se z dvaceti oficiálních členů a tří set členů ve výcviku zabývá trestáním a likvidací osob, které dělají problémy chodu města. Těch je prý až moc. Tato informace mě docela potěšila. Zabývají se něčím podobným, jako já, ale odstraňují nevhodné osoby. Já všechny, za jejiž likvidaci mi někdo zaplatí. Spala jsem na pokoji s Rudolínou. Je to tak dvacetiletá, namakaná holka. Nechápu, proč jí ani za těch pár měsíců, co tu je nepřesunuli do třetího oddílu. Byla silná a vytrvalá. Tu noc jsem se zamýšlela, co bude. Co bude, až vyjdu z výcviku. Je mi patnáct. Práci už mám minimálně dohodnutou, peníze také... Co bych víc chtěla? Lásku? Rodinu? Zázemí? Ne. Zatím ne. Neplánuji mít nějaké závazky. Plánuji si vytvořit moc v městě. Plánuji se více zavrtat do hlubin místního podsvětí. Nechci se přidat do jejich organizace. Chci vytvořit jejich naprostý opak. Chci bý osamělý, vlivný nájemný vrah. Ano, to chci. Alespoň prozatím. Žádný agent, ani švadlena. A co potom? Potom nevím... Možná, že při sekání hlav najdu dokonalého muže a zamiluji se. Nebo se budu sama toulat celá staletí, dokud mé nitro nevyhasne...

Autor: Aliska (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction