OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Upíří deníky - Začátek - 3. kapitola

13.11.2012 (09:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 9× • zobrazeno 2362×

                                                                       3. kapitola – Nemožné -

Pohled Teresy:

Za necelých pět minut jsem už stála před školou celá udýchaná. Skvěle, hned první den ve škole a já už přijdu pozdě. Měla jsem vážně špatný pocit. Pokud se to dozví Jenna, tak mne zabije.

Co nejrychleji to šlo jsem se dostala ke skříňce. Odemkla jsem a chtěla jsem si hodit svůj šátek mezi spoustu starých učebnic, než jsem však stačila šátek do skříňky hodit, tak na mne vypadl papír.

Když jsem se na něj pozorně podívala, zjistila jsem, že na něm je nakreslená vrána.

V ten moment se mi chtělo křičet, nevěděla jsem, co mám dělat! Připadal jsem si hrozně. Najednou jsem si uvědomila, že je hodina a já se na ni ještě neuráčila přijít.

Třída dějepisu byla přímo na opačné straně naší školy, rychle jsem se tam tedy přemístila. K mému neuvěřitelnému štěstí byly dveře otevřené, a to znamenalo jediné. Učitel asi zaspal, radostí mi poskočilo srdce!

Když jsem však vešla do třídy, Elena na mne zírala celkem naštvaně, sklopila jsem pohled. Šla jsem si sednout až úplně dozadu do třídy, tam, jak jsem čekala, mě už vítala Bonnie.

„Ahoj,“ pozdravila mile.

„Ahoj, můžu se tě zeptat, proč se ten kluk tak na mne dívá?“ zeptala jsem se Bonnie a zrak jsem upírala na pěkného kluka, co seděl v krajní řadě ve třetí lavici.

„Víš, řekla bych, že tak trochu pokukuje po Eleně, a když tě tu viděl, tak se jenom polekal,“ řekla s klidem.

Bonnie vytáhla mobil a rychle napsala sms, samozřejmě Eleně, která si ji rychle přečetla.

„Proč já vždycky přijdu, když se rozdělují kluci,“ povzdychla jsem si.

„Úděl starší sestry?“ řekla ze srandy Bon.

„Nemělo by to být naopak?“ řekla jsem s úsměvem.

„Možná, asi. Tak se netrap, určitě na tebe někde čeká tvůj princ na bílém koni,“ řekla s úšklebkem.

„Kde je vůbec učitel?“ zeptala jsem se najednou.

„No, mně teda nechybí,“ řekla rychle Bonnie.

„No mně strašně,“ řekla jsem a začala se smát. V tu ránu vešel učitel dovnitř.

„Co vám je k smíchu? Slečno Gilbertová?“ zeptal se nabroušeně učitel.

Učitel se posadil a vytáhl si svá skripta…

„Takže, kdo nám poví něco o občanské válce v Mystic Falls? Slavnosti se kvapem blíží, myslím, že byste něco vědět měli… Tak třeba, Eleno, předveďte, co jste se naučila za prázdniny,“ řekl medově učitel.

„Grázl,“ špitla jsem. On bohužel něco zaslechl a hned otočil svou hlavu na mne.

„Vy byste chtěla jistě svou sestru doplnit, že? Tereso.“ Mlčela jsem, neřekla jsem ani ň.

„Minulé pololetí jsem byl na vás měkký, dámy. Toto pololetí už to tak nebude,“ řekl rázně učitel. Otevřel si skripta a začal číst nějaké bláboly o občanské válce v Mystic Falls.

Hodina se táhla, tak moc. Odpočítávala jsem vteřiny do konce hodiny. Ke konci jsem si vzpomněla, bohužel, na ten papírek, co jsem našla u sebe ve skříňce.

Určitě si ze mne někdo vystřelil! Ale proč by kreslil vránu, proč?

Od mého uvažování mě vytrhl zvonek, který hlásal konec hodiny.

„Terry, dobré ráno!“ zatřásla se mnou Bonnie.

„Kde jsi byla?“ vyjela na mne Elena.

„Trochu jsem se zdržela, nějak jsem ztratila pojem o čase,“ přiznala jsem.

„A co naše dohoda?“ připomněla mi naštvaně.

„Promiň,“ řekla jsem a zamířila jsem z učebny. S nikým jsem teď nechtěla být, zrovna ne teď. Musela jsem se jít podívat do skříňky, ten obrázek jsem tam raději nechala.

Otevřela jsem skříňku, dívala jsem se pod všechny svoje věci, všechno jsem prohledala, ale marně. Ten obrázek tam nebyl.

Určitě jsem si ho vzala sebou a po cestě jsem ho vytratila. Určitě! Jinak to ani být nemůže. Uklidňovala jsem samu sebe.

„Ahoj, Tereso,“ řekla zpoza mé skříňky Caroline.

„Ahoj, Caroline,“ napodobila jsem její milý tón.

„Tak jak se máš?“ zeptala se ustaraně a objala mne.

„Dobře, děkuji za optání,“ řekla jsem svůj našprtaný monolog.

„Vážně? Jsi si jistá? Nepotřebuješ pomoc? Víš, že já vždycky…“

„Caroline, myslím, že to bude OK!“ řekla jsem rychle.

„Chtěla jsem se zeptat, přijdeš dnes odpoledne na trénink a konkurz roztleskávaček? Ty mi vždycky pomáháš s výběrem,“ řekla sladce.

Chvíli jsem se zamýšlela, ale co! Musím začít žít!

„Jo, moc ráda,“ vyšlo ze mne.

„Tak tedy po škole,“ řekla sladce a zmizela.  

Mé hodiny uběhly jako nic a byl tu přede mnou trénink a ten konkurz. Neskutečně se celý vlekl, jak jsem čekala, Elena tam nebyla. Ale to si za rámeček nedá! Holčičko, já jsem dneska musela sama strávit celé tři hodiny po boku s Caroline Forbesovou!

Pohled Eleny:

Jen co odzvonila poslední hodina, jsem všechny své školní věci naházela do své tašky a zmizela jsem odtud.

Věděla jsem přesně, kam mám jít. Nebo mé nohy to věděly. Za celý den jsem v celé škole ani jednou nezahlédla Jeremyho. Určitě se někde sjel a na hodinách vůbec nebyl.

Došla jsem k náhrobku svých rodičů a posadila jsem se na kopeček před něj.

Milý deníčku, tak můj první den je za mnou. Díky Bohu! Dnes se mne asi třicet lidí zeptalo, jak se mám. Jak asi? Úžasně, chcete si to zkusit? chtěla jsem říct při desátém zeptání.

Teresa se dneska chovala nějak divně, něco se muselo stát, vůbec jsem ji nepoznala. Vypadala, jako by měla strach, ale z čeho?

Ochladilo se, byl nejvyšší čas jít domů! Zahrabat se pod peřinu a přežít noc, ve které zase ani oči nezamhouřím.

Deník jsem si schovala do své tašky a vyšla jsem do lesíka. Šla jsem celkem pomalu, ale jeden z kořenů mi byl osudný. Zamotaly se mi nohy a já jako pytel brambor jsem se skutálela dolů.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se hlas blízko mne. V tu ránu jsem se hrozně vyděsila.

„Panebože,“ řekla jsem nahlas.

„Promiň, asi jsem tě vyděsil,“ řekl omluvně.

„V pohodě, jenom dneska nemám dobrý den,“ řekla jsem mile.

Byl to ten kluk, se kterým chodím do školy, byl milý a hezký.

„Já jsem Stefan, Stefan Salvatore,“ představil se.

„Já jsem Elena Gilbertová,“ řekla jsem pro změnu něco normálního já.

„Ty máš i sestru, že? Dvojče,“ zeptal se.

„Ano, Teresu. A taky mám bráchu,“ řekla jsem mile.

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří deníky - Začátek - 3. kapitola: