Upíří deníky - Zavržení - 18. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Zjistí Damon, že byla Terry na plese? Nebo Teresa zahladila všechny stopy perfektně?
Prosím o komentáře!
Moc děkuji.
Terry...

31.12.2012 (07:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 4× • zobrazeno 1436×

18. kapitola – Obelstěný

Přijela jsem domů, stále trochu rozklepaná. Nepřála jsem si nic jiného než se svléknout a smýt ze sebe všechny starosti. Odložila jsem škrabošku na komodu a šaty jsem uklidila do skříně. Vzala jsem si župan a ručník. Uvědomila jsem si, že tento ples byl pro mne úspěšný, jelikož vím vše, co jsem chtěla…

Když jsem vylezla z koupelny, tak jsem si okamžitě lehla. Vážně mě bolela hlava. Získala jsem až moc informací o mé budoucnosti, až moc děsivých věcí. Nevím proč, ale strach mě zatím nedostal. Cítila jsem se divně, věděla jsem, že si pro mě přijde, a před tím není úniku.

Vím jednu věc jistě, vím, že budu upír, vím, že upírem bude Elena. Jako bychom to měly napsané v rodném – falešném – listě.

I když o upírství zájem mít nebudeme, tak nás to nemine. Nejsem pitomá.

„Pěkná práce,“ probudil mě Damonův hlas. Ošila jsem se.

„Co tu děláš?“ zaskučela jsem.

„Jdu tě seřvat,“ řekl s klidem.

„Proč?“ podivila jsem se.

„Musím uznat, že jsi celý plán provedla úžasně, až na jednu hrubou chybu. Nechala jsi svou škrabošku na komodě,“ pohlédl na ni.

Tak já všechny stopy zametu a škrabošku nechám na komodě! Jsem pitomá!

Posadila jsem se a čekala jsem na jeho řev, který stále nepřicházel.

„Tak kdy mě seřveš?“ zeptala jsem se něžně.

„Počkej.… Teď! Jak jsi mohla být tak pitomá? Mohla jsi být mrtvá! Kdyby byla Katherine ve špatné náladě, byla bys mrtvá!“

„Máš pravdu, mnohem lepší je, když mě ovlivníš! A mimochodem, tvůj plán měl taky pěknou díru v základech! Myslela jsem, že jsi upír a všechno slyšíš,“ řekla jsem rychle.

„O čem to mluvíš?“ podivil se.

„Až příště budeš se Stefanem probírat plán a u toho se shodnete na tom, jak nás ovlivníte, abyste nás ochránili, tak zkus neřvat. Šlo tě slyšet přes celý penzion!“ řekla jsem jasně.

„Ty jsi to slyšela?“ vytřeštil oči.

„Ne, jsem hluchá!“

„Vysvětli mi, co jsi tam vůbec dělala?“ zeptal se se zájmem.

„Tak různě, tančila jsem s Mattem, povídala jsem si s Katherine… Sledovala tebe, jak tě balí pod mým jménem. Celkem fuška…“

„Ty jsi.… Co? Ty žárlíš,“ usmál se šibalsky.

„Ne?“ zalhala jsem.

„Neumíš lhát,“ ušklíbl se.

„Ale umím, hlavně když předstírám to, že jsi mě ovlivnil,“ přimhouřila jsem oči.

Uchechtl se. Na chvíli se zamyslel.

„Co jsi myslela tím, že sis povídala s Katherine?“ zamračil se.

„Asi tak všechno, odvedla mě do jednoho z pokojů a tam mi vykládala její minulost. I o něm…. Jmenuje se Klaus…“

„Klaus,“ řekl si Damon.

„Je to hybrid,“ doplnila jsem ho.

„Co?“ vyjekl.

„Napůl upír, napůl vlkodlak. A k tomu je ještě původní upír.…“

„Nic jako vlkodlak neexistuje! Je to naprostá hovadina. Radím ti dobře, vše, co ti řekla Katherine, je lež. Tak na to zapomeň!“ řekl jasně a zvedl se z postele.

„Damone, já myslím, že to pravda je,“ zvážněla jsem.

„Znám Katherine mnohem lépe než ty…“

„To je sice pravda, ale neviděl jsi ji při tom, když mi to vyprávěla,“ řekla jsem s jistotou a taky jsem vylezla z postele.

„Ona je dobrá herečka,“ prohodil rukama.

„Tady to nebyl herecký výkon….“

„Dobře, budeme brát v potaz něco málo, co řekla.… Ale všechno jí věřit nebudeme. To bys i ty byla naivní.“ Sedl si na židli.

„Netvrdím, že je všechno stoprocentní pravda. Nejsem hloupá, ale jádro věci pravda bude. To s Klausem.… Nikdo nemá tak velkou fantazii,“ přišla jsem blíž k němu.

„Fajn, zase věřím Katherine!“ zašklebil se.

„Ne, věříš mně.… A vůbec, kolik je hodin?“ zeptala jsem se zamyšleně.

„Bude pět,“ řekl prostě.

„Děláš si legraci? Já jsem vstávala kvůli tobě v pět ráno?“ naštvala jsem se.

„Mít za kluka upíra přináší oběti.“ Zlostně jsem si ho prohlédla. Došla jsem ke komodě a vytáhla jsem si oblečení na běh.

„Co děláš?“ podivil se.

„Jdu si zaběhat,“ řekla jsem prostě.

„To nejdeš!“ rozhodl.

„Nejsi moje máma,“ napodobila jsem jeho tón.

„V okolí se poflakuje.…“

„Katherine, která mě chce zabít, bla, bla, bla,“ dokončila jsem to za něj.

„Jen si dělej legraci, však on tě humor přejde.“ Přemístil se přede mě.