OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » V objetí zrůdy 21



V objetí zrůdy 21Rozhovor Rehva a Zsadista. Co více dodat. Snad jen - dobrotivá Stvořitelko, ochraňuj jeho bídnou dušičku.

21. kapitola

 

Zsadist pečlivě zavřel dveře od salonku a vykročil za Rehvem. Ten zamířil naštěstí ke kuchyni, která byla až na druhé straně chodby. To Zsadistovi naprosto vyhovovalo.

„Jestli si myslíš,“ začal Rehve, zatím co otevíral dveře, „že ti dovolím...“

Nestačil to doříct. Vlastně nestačil vůbec nic. Už jen vnímal ránu a pak let.

Zsadistovi právě došla trpělivost. Prokopl ho dveřmi přímo dovnitř.

Rehve netušil jak... nebo kdy... V hlavě mu hučelo a jen obtížně se orientoval. V uších mu pískalo a před očima poletovaly tmavé fleky. Hlava mu třeštila a namáhavě lapal po dechu. Jako by dopadl na něco hodně tvrdého. Chytil se za hlavu a narovnal se. Za zády ucítil pevnou zeď a vzduchem okolo ještě poletovaly jemné zbytky omítky.

Pak jeho mysl musela začít věnovat pozornost něčemu jinému. Prach okolo se mu ztratil ve stínu, když se nad ním kdosi ocitl.

Škubl hlavou, když se mu v zorném úhlu mihla velká dlaň. Neomylně se mu semkla okolo krku a zvedla ho. Jako by nic nevážil. Tělo se mu vymrštilo vzhůru, jako nějaké loutce, až se mu ztratila podlaha pod nohama. Další náraz o zeď mu znovu roztančil fleky před očima. Tentokrát na ní zůstal. Silné prsty mu drtily hrdlo, že nemohl ani hlesnout.

Jak mžitky mizely, stále ostřeji vnímal to před sebou. Zsadistovu vztekem zkřivenou tvář. Po chladné netečnosti nebylo ani památky. Pokud se chtěl Rehve pokusit bránit. Při pohledu na něj jakýkoliv odpor padl.

Stačil by jediný pohyb a zlomil by mu vaz. A svatá Stvořitelko, on toho byl schopný. Nedělalo by mu to nejmenší problém. Zabil by ho bez jediné výčitky svědomí.

Pokusil se zalapat po dechu, ale marně. Byl rád, že nemá hrdlo ještě úplně rozdrcené. Zsadist se k němu ještě více přiblížil, aby mu musel hledět přímo do tváře. Měl chuť ucuknout, ale neměl kam.

„Řeknu ti to poprvý a naposled. Jestli Belle nebo tomu malému zkřivíš jediný vlásek, jestli na ni zvedneš hlas nebo bude tvoji vinou třebas jenom smutná...“ zavrčel do ztracena.

Natáhla hlavu ještě blíže k němu. Rehve dokázal vnímat jen ten šílený pohled černých očí. Matně vnímal i prsty, které se mu ještě křečovitěji zabořily do kůže na krku.

„Zabiju tě.“

Zsadist hleděl do jeho sínalé tváře. Potřeboval si být jistý, že jasně pochopil, co mu tu říká. Myslel vážně každé slovo. Odtáhl se, až když jeho tělo začalo ochabovat. Teprve pak se ho rozhodl pustit.

Odhodil ho stranou, jako prašivý kus hadry a sledoval jeho nehybné tělo hroutící se k zemi. Jen hromádka kostí a trocha nedomrlých svalů.

Pohrdavě sledoval jeho marné pokusy se konečně nadechnout. Ale vzduch se mu jen ztěžka prodíral staženým hrdlem. Táhly se mu přes něj rudé pásy nápadně připomínající prsty. Zsadistovi bylo jasné, že je to otázka jen pár hodin, než se mu na krku vybarví celá podlitina. Bude mu ještě pěkně dlouho připomínat, jak k ní přišel. Při pohledu do zrcadla i při každém nádechu. A to bylo jen dobře.

Ten červ stále ještě ležel na podlaze zoufale se snažíc popadnout dech. Sotva se mu to částečně povedlo. Objevil se nad ním znovu mohutný stín. Vyděšeně sebou cukl a ruce se mu napnuly, jako by se chtěl pokusit odplazit pryč.

„Vypadni,“ zavrčel nad ním Zsadistův hlas. Nehybně nad ním čekal, než se mu to konečně podařilo.

 

Bella si nepřítomně okusovala nehty. V domě bylo nepřirozené ticho. Drásalo jí nervy. Prudce se proto stočila, když se ozvaly kroky přede dveřmi.

„Zsadiste,“ téměř vzlykla úlevou. Rehva nikde za ním neviděla, ale jeho výraz byl úplným balzámem na její nervy.

„A Rehv?“

„Už odešel, ale všechno je už vyřešené.“

Bella se zarazila. Zsadist se tvářil sice klidně a uvolněně, ale to co říkal jí nedávalo smysl.

„Nic nenamítá?“ zeptala se váhavě.

Přistoupil až k ní a objal ji.

„Ani slovo, přísahám.“

Věřila mu. Její Zsadist nebyl právě svatoušek, ale lhát neuměl. Šťastně se mu stulila v objetí.

 

>>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek V objetí zrůdy 21:

1. sangredis
04.09.2011 [18:14]

Netrpělivě čekám na každý střípek této povídky a nikdy nezklameš Emoticon jsem nesmírně ráda, že kapitoly přibývají snesitelně dlouho po sobě... no dobře den by se mi neměl zdát moc, ale povídek o poutech mezi válečníky a jejich shellan se nemůžu nabažit Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!