OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní » To jediné, co mohla změnit + Malý zázrak

08.10.2011 (12:00) • Arkana • Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní • komentováno 6× • zobrazeno 1021×

To jediné, co mohla změnit

Stékaly po ní ledové kapičky potu a lepily jí vlasy k čelu. Stála u okraje té strže, která se rozpínala do všech stran jako ohromná pekelná jáma jen v dlouhé bílé košilce, jako by právě vstala z postele. Probudila se do téhle noční můry, která ji pronásledovala noc co noc a pomalu jí ubírala sil. Nyní vlastně ani nebyla tak překvapená.

Věděla, že to přijde. Jednoho dne. Jen nečekala, že to bude takhle brzy.

Znovu a znovu zažívala týž sen, bála se a doufala a přesto věděla, že je to skutečnost. Někdo si s ní hrál jako kočka s myší, teď už to věděla. Teď, když už bylo na všechno bylo pozdě.

Pokaždé se stala stejná věc. Pokaždé jí to řekl, ale ještě nikdy to doopravdy neudělal. Protože měl dost času. Vlastně ho měl tolik, že by ho nikdy nevyčerpal. Se svou věčností mohl plýtvat. Tentokrát se však rozhodl, že dál čekat nehodlá.

Třásla se po celém těle a do očí se jí draly slzy. Moc dobře věděla, že konec je tady.Věděla, že přichází Smrt. Její pachuť cítila na jazyku. ON byl Smrt, jak kráčel naproti, hrdě zdvihla hlavu a poprvé za celou dobu mu pohlédla do tváře. Usmál se na ni, přestože, - jak si teď s nemalým překvapením uvědomila - neměl žádný obličej. Zírala do té bezedné temnoty a zůstala stát stejně klidně, když udělal pomalý krok kupředu. Zdvihl pravou paži, která držela na zbytku těla už jen kousky rozpadlé tkáně, která dřív možná bývala kůží a masem. Ačkoli, pomyslela si, když ji zachvátil mrtvolný chlad a ucítila nezměnitelný pach hniloby, moc by za to nedala, že ON byl takový odjakživa.

„Zabiju tě," oznámil a učinil k ní další pomalý krok. Rozpřáhl ruce a chystal se ji vzít do svého věčného objetí.

„Nezabiješ," uryla a vrhla se z útesu do samých pekel.

Malý zázrak

Chovala ho ve svém horkém náručí a co chvíli se sklonila, aby mu do ouška zašeptala roztomilá slůvka lásky. Očima plnýma něhy zlehounka přejížděla po tom malém uzlíčku.

Usmívala se.

Její děťátko. Malý chlapeček, na kterého tak dlouho čekala. Dá mu jméno William. Její sladké miminko, které si přidržovala přímo u srdce a snažila se na svém těle zaznamenat drobný třepotavý tlukot dětského srdíčka. Věděla, že teď už nikdy nebude mít důvod ke smutku. Protože odteď už budou tři.

Pohroužena sama do sebe nevnímala příliš okolní svět a soustředila se pouze na své děťátko. Podvědomě sice vnímala, že všechno není úplně v pořádku, ale příliš tomu nevěřila. Teď už přece bude všechno tak, jak má být. Byla si jistá, že neexistuje žádná věc, která by jí to mohla zatrhnout. Jen tam stála, pohupovala s ním a vzpomínala na barvu jeho křišťálových očí, které nyní spočívaly zavřené. Užívala si plnými doušky nádherný mateřský pud, který se s narozením Williama vzedmul v její hrudi.

Neslyšela jeho kroky, když pomalu přicházel. Nevšimla si ho, dokud nepřistoupil až k ní, neobjal ji a neotočil ji čelem k sobě. Vzhlédla k němu s rozzářenýma očima a pohlédla do těch jeho, které si plnily starostí. Byl jejím manželem i lékařem a své povinnosti vždycky plnil znamenitě. Chtěla ulevit jeho bolesti, které nerozuměla. Pevně ji přivinul k sobě, využila toho a zlehka ho políbila na rty. Ucítila, jak se pod jejím pečujícím dotykem zachvěl a opatrně jí ho oplácel stejnou měrou, když rukama jemně hladil její pokožku.

Vzal jí syna z rukou. Po tvářích jí stékaly slzy radosti a vsakovaly se do jeho pláště. Uvolnila sevření kolem malého tělíčka, aby si ho mohl pochovat. Aby ho předala do rukou otce...

„Drahá,"oslovil ji a nepřestával ji líbat ve vlasech.

Zavřela oči a jen naslouchala hlasu muže, kterého tolik milovala. Muže, jemuž dnes dala syna.

„Miláčku, William už se nikdy neprobudí.“

Autor: Arkana (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní

Sdílet

Diskuse pro článek To jediné, co mohla změnit + Malý zázrak: