OurStories.cz ~ naše povídky - Písničky » Od Cholmondeley na jih devět mil

Povídka se umístila na třetím místě o Nej povídku měsíce října/októbra. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!

20.11.2017 (09:00) • RenyNew • Písničky • komentováno 15× • zobrazeno 3830×

Kde leží Ightfield?

Od Cholmondeley na jih devět mil.

A dvě stě na sever

a západ

od Tower Bridge.

Kde leží Ightfield?

Jen pár mil od Whitchurch,

tisíc od domova.

Kde rána do žeber

od pěsti z olova

hnala tě pryč.

 

Tam leží Ightfield,

kde spává slečna Ellison.

Které jsi jedenkrát

prý lístek

do dlaně dal.

Tam leží Ightfield,

 kde's včera našel klid,

abys hned pozítří

zas mohl sbohem dát.

Křídla vzduch rozvíří.

GO, my dear Jan.

 

Kde leží Ightfield?

Rovných pět milionů stop.

Od města sta věží,

kde u severní zdi

leží tvůj hrob.

Autor: RenyNew (Shrnutí povídek), v rubrice: Písničky



Sdílet

Diskuse pro článek Od Cholmondeley na jih devět mil:

Provedu! :) svatá pravda .."paranadšenců" není nikdy dost!" ;)

Tak se mi prosím ozvi na email, je uvedený v profilu ;). Abych na tebe měla nějaký kontakt. Tohle bude pro povídku opravdu bod k dobru! Těším se na literární spolupráci :-). Navíc, "paranadšenců" není nikdy dost!

Zkusit bych to mohla..sice nemůžu zaručit naprostou přesnost té naši "třebíčské moravštiny", ale vynasnažím se. Já bydlím kousek od Třebíče, právě...Jendův příběh mám zmákly od dob maturity, kdy jsem si jeho příběh vybrala jako praktickou část a prováděla jsem v jeho rodném domě jako průvodce...od té doby mám proto toto téma a jemu příbuzná, drobet slabost :)

Jé, tak to jsi přímo "u zdroje"... To mě tak napadá... když jsi zřejmě z Vysočiny, "ne tak daleko od jeho rodné vesnice"... Někdo takový by se mi v budoucnu hodil jako korektor třebíčské moravštiny... zkrátka toho nářečí, které bych v Raz sa uvidí také ráda využila. Sama jsem ale Plzeňačka... my tůtáme, žádné slovesa typu "musijou"... Nešla bys do toho? Byla bych moc ráda. Mám sice kamaráda Třebíčáka, ale víc hlav víc ví... navíc koukám, že Jendův příběh máš opravdu zmáknutý ;).

Mám obdobné pocity a zážitky zas u Jendy a u jeho domoviny. Bydlím ne zas tak daleko od jeho rodné vesnice. Vždycky se mi libílo, že pracoval ještě před válkou i u nás, tak jsem si vždycky představovala jestli se třeba někdy nepotkal s mým dědečkem, když byl ještě malý :) Já jsem vcelku ráda, že se z jeho rodného domku stala expozice, která uctívá jeho památku, zvlašt, když jsou tam k vidění i jeho osobní věci a korespondence :)

Nu, tak to já se musím přiznat, že u Jendy jsem zatím nebyla. Zato u Jožky letos v létě! Ačkoli z jeho rodného domku není muzem a není tedy přístupný, to, že tam stále žije jeho rodina je vlastně ještě mnohem hezčí a však ono úplně stačí vidět jej zvenku... a hlavně vidět ten kraj. Ty slovenské kopce, po kterých jako malý kluk běhával, říčku, ve které chytal ryby, hřbitov v obci Stránske, doslova posetý nárobky tolika nositelů příjemní Gabčík a Baránek (rodina jeho maminky)... Úplně nejvíc na mě ale zapůsobilo, když jsme se právě ve Stránskom dali do řeči s jednou starší místní paní... nezapomenu její slova "Je to také zvláštne, kam život človeka zavanie... taký Jožko tu od nás... a kam sa dostal."

Reny, máš právdu, tahlé tématika je mi velmi blízká. Dokonce jsem již byla dvakrát navštívit Jendův rodný dům. A ráda se nechám navigovat a přečtu si i tvůj předchozí publikovaný text :)

Asi na tom něco bude! Jen pravda, že zbytečně to šroubovat by nebylo ono ;)

Ono právé tyhle nešvary a nedokonalosti to dělají takové, jaké to je. Kdyby se rýmy naprosto shodovaly, ztratilo by to obrovskou část svého kouzla!

Daniell, děkuji, žes nakonec zanechala tahle milá (a zřejmě velmi upřímná) slova ;). Padat na kolena snad netřeba, ten text má pořád své mouchy (takové pozítří - rozvíří anebo dal - Jan? To nejsou zrovna nejlepší rýmy :-D). Ale to, že i navzdory těmhle drobným nešvarům bere slova (jak už psala i Fluffy) je pro mě neskutečně skvělá zpráva.

Přidat komentář:

Nick:

Text: