OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter » Na konci duhy - 2. kapitola



Na konci duhy - 2. kapitolaJak je důležité mít svoje dvojče...

Sidonius se nenechal přesvědčit, že má nechat Severuse na pokoji. Pokaždé zkoušel jeho reflexy a zvlášť trpělivost. Bradavický profesor už byl na jeho výstřelky zvyklý a nikdy si nemyslel, že se jeho bratr vzdá svých pokusů tak snadno. Oba vypadali stejně, ale moudřejší byl pouze jeden z nich. Tedy… ten si to alespoň myslel. Kolikrát Severusovi Sidonius připadal jako zamrzlý puberťák, kdežto on byl středoškolský profesor s titulem a smrtijedskou minulostí. Mladší ze Snapeů uhodil pěstí staršího do ramene a zakřenil se na něj.

„Auu!“ zavyl Severus a rychle si přejel pro kloubu druhou rukou. „Buď laskavě něžný! Dáváš čím dál tím větší rány,“ a zamračil se na své dvojče. To se pyšně napřímilo, že téměř povyrostlo o dva metry, a šťastně se zazubilo.

„Taky na sobě tvrdě makám. Myslím, že brzo tě porazím. Už nebudeš moct říkat, že jsi ve všem lepší,“ a provokativně povytáhl obočí.

„Já myslím, že budu,“ strčil Severus do svého bratra.

„Neřekl bych,“ vrátil mu Sidonius stejnou mincí. „Jak často vůbec na sobě pracuješ?“

„Dost často, abych věděl, že ti pocuchám ciferník, pane bratře.“ Oba muži do sebe začali vehementněji strkat a přetahovat se, až Severus chytil Sidoniuse do kravaty a nepustil ho. Chvíli ho tak držel a přiškrcoval, aby mu ukázal, kdo je tu pánem komnat, když zapraskalo v krbu. Lektvarista se otočil i se svým dvojčetem k zeleným plamenům, které z něj vytryskly a přesunuly mladou blondýnku. Jakmile viděla oba před sebou, vyprskla smíchy. Hned se ale narovnala a výchovně si je změřila pohledem.

„Kluci, jste jak malí, nechte toho!“ okřikla je naoko. Sidonius se snažil vymanit ze Severusova pevného sevření, ale nezadařilo se mu uvolnit ani za mák. Nakonec ho profesor pustil a přistoupil k ženě.

„My jsme si jenom zkoušeli nový jónský nervový chvat,“ zasípal Sidonius přiškrceným hlasem s rukou na ohryzku, který si něžně promasírovával. Nakonec se významně zadíval na Severuse a uchechtl se. Ten jenom zavrtěl hlavou a natáhl se k příchozí, která mu věnovala lehký polibek.

„Ahoj, Elko, co že jsi tu tak brzo? Měla jsi přijít později,“ zkonstatoval Severus se zájmem.

„Skončili jsme v práci dřív, tak mě tu máš. Vadí ti to snad?“ a založila si ruce na hrudi.

„Ne, samozřejmě, že ne,“ pokrčil černovlasý kouzelník rameny.

„Ježiš, vy dvě hrdličky, nechcete jít někam do pryč a nechat mi trochu soukromí?“ přerušil jejich dialog Sidonius. Severus se na něj podíval s vytaženým obočím.

„Můj drahý bratře, jestli sis nevšiml, tohle jsou moje komnaty, tím pádem já si tu mohu dělat, co chci. Takže se seber, a jestli chceš mít soukromí, vypadni do svého bytu,“ štěkl po něm už trochu nakvašeně.

„Ale no tááák, víš, že se mi tu líbí. Doma nemám tak skvělé středověké prostředí,“ a usmál se na něj.

„Pojď, Elektro, půjdem radši někam na skleničku, než se nakazíme jeho přístupem k rodinným příslušníkům,“ a věnoval Sidoniusovi zamračený pohled.

„No, a kdybys mi chtěl udělat úplnou radost, nech mi Elektru tady a jdi sám,“ a rychle zvedl ruce v obranném postavení, za kterými schoval svůj obličej.

„Správně, jen se boj, protože ti brzo jednu vrazím!“ křikl po něm Severus a už se k němu natahoval, když ho Elektra chytila za paži a táhla ho ke dveřím.

„Ale no tak, vždyť ho znáš. Je větší provokatér, než ty,“ a spiklenecky na jeho bratra mrkla. Ten jenom vyplázl jazyk a začal si rozepínat košili, jelikož se rozhodl napustit si horkou lázeň. Jak procházel kolem bratrova viktoriánského dubového stolu, spatřil aktuálního Denního věštce. Natáhl se pro něj a s žuchnutím si sedl na pohovku. S chutí se do něj začetl, když za těmi dvěma zaklaply dveře, a vidinu lebedění ve vaně odsunul na později. Z jeho čteného rozjímání ho vytrhlo urputné zabušení na dveře.

„Do háje, ani na chvíli nemůžu mít klid,“ zavrčel a s výrazem totální nechuti vstal z gauče a došoural se k nim. Prudce je rozrazil a nasadil pohled whitechapelského rozparovače. V potemnělé chodbě stála Constance Vall de Mosso a přeměřovala si ho zlým pohledem. Nadechla se a prstem ukázala na jeho hrudník. Jakmile si všimla, že má bradavický profesor rozepnutou košili a z ní na ni vykukují celkem vypracované prsní svaly, napřímila se a zkoncentrovala svou mysl, aby nedošlo k jejímu vykolejení. Prst, který jí dosud visel ve vzduchu, stáhla společně s celou rukou podél těla.

„Vůbec se mi nelíbí, co jste předváděl na schůzce!“ okřikla ho. „Já nejsem žádná chudinka, která by měla problém s někým být nebo si někoho najít, je vám to jasné?“ a propalovala ho nenávistným pohledem. Sidonius zvedl jeden koutek úst, přimhouřil oči, založil si ruce na hrudi a ležérně se opřel o futra dveří. Aby tomu všemu dodal ten správný šmrnc, naklonil hlavu na stranu.

„A proto jste vážila tak dlouhou cestu, abyste mi to vmetla do tváře?“ zeptal se jí s pozvednutým obočím. „Co jsem vám to vlastně řekl?“ Constance zalapala po dechu a zavrávorala.

„Co?! Vy se ptáte co?!“ a zadloubla mu špičku ukazováčku do hrudní kosti, až mu po něm zůstal otlačený bod. „Já žádného chlapa nepotřebuju! Nemusíte mi předhazovat, jak mi nějaký muž chybí, když to není pravda!“ zahřměla, až se její hlas ozýval do ztichlého hradu. Štěstí bylo, že se Snapeovy komnaty nacházely ve sklepení.

„To jsem vám řekl? Neeeee,“ protáhl Sidonius sladce a uchechtl se.

„Nedělejte si z toho srandu!“ zamávala mu Constance rukama před obličejem. „Co si vůbec myslíte? Že se budu někde plazit a škemrat?“

„Tak to prr, to jsem určitě neřekl,“ narovnal se kouzelník ve dveřích a tvrdě se na ni zadíval. „To mě musíte brát tak vážně, slečno?“

„To máte výjimečně pravdu, neřekl, ale můžete si to myslet. Měl byste se starat o svoje záležitosti a ne o druhé.“

„Co si myslím, nebo ne, vám může být upřímně jedno,“ ušklíbl se Sidonius a zamračil se na ni.

„A taky byste se mohl vzdát těch svých peprných poznámek. Nejsou mi zrovna příjemné.“

„Vy jste taky někdy pěkně peprná, milá dámo,“ zkusil zaimprovizovat.

„No dovolte? Určitě ne tímhle způsobem,“ zaprotestovala.

„O tom by se dalo jistojistě polemizovat,“ pohl Sidonius obočím.

„Jak můžete porovnávat, co vám říkám já, a co vy mně? To snad ne!“

„Nemusela byste být tak upjatá. Potom byste nevypadala jako stará panna a muži by o vás měli větší zájem. Dívejte se, myslím, že tahle konverzace nikam nevede. Zrovna se chystám si napustit horkou lázeň. Takže jestli se nechcete přidat...“ a ustoupil kousek stranou, aby jí uvolnil přístup do komnaty. Constance rozšířila oči a zděšeně se na svého soka zadívala. Najednou nevěděla, jak zareagovat. Chvíli tam ještě stála a rozdýchávala nastalou situaci. „Tak na shledanou,“ vlezl zpět do místnosti a přibouchl jí dveře před nosem. Při cestě do koupelny zavrtěl hlavou. „Slepice.“ Zrzavá čarodějka bez mrknutí oka hypnotizovala kované dveře a téměř nemohla popadnout dech. Nakonec rychle zamrkala a rozešla se ven na bradavické pozemky, aby se za nimi mohla přemístit do svého domku na předměstí. Sidonius se s novinami rozvalil do vany a blaženě si v ní chrochtal. Věštce nakonec pohodil na zem a ještě chvíli jenom tak relaxoval, než ho vyrušilo z rozjímání bouchnutí dveří z komnaty. Omotal si ručník kolem boků a vylezl ven. Severus stál s Elektrou u krbu a loučil se s ní před jejím odchodem. Oba se po Sidoniusovi otočili.

„Severusi, hledala tě tady nějaká rajda,“ a založil si ruce na hrudi. Elektra se tázavě zadívala na svého partnera a potutelně se usmála.

„Rajda?“ zeptala se zvědavě.

„Taková protivná?“ odtušil Severus s protaženým obličejem. „Milá zrovna nebyla. Taková nevrlá, řekl bych,“ a pokrčil rameny.

„Vall de Mosso. Co chtěla?“ přimhouřil oči a zkoumavě si bratra prohlížel.

„Vyjela na mě za to, cos jí řekl. Hádala by se tu snad se mnou celý den, kdybych ji nevyrazil,“ mávl Sidonius ledabyle rukou a zašklebil se na Elektru.

„Ta ženská si to moc bere,“ protočil profesor panenky.

„O kom to mluvíte, Severusi?“ skočila jim Elektra do řeči.

„Ale jedna taková z ministerstva. Trochu do ní rýpu, znáš mě.“

„Chudina, takhle ji trápit. Možná bys měl trochu polevit, aby tě tu nechodila navštěvovat až moc často,“ rýpla si do něj blondýnka s úsměvem a trochu pevněji mu stiskla paži. Možná neměli bůhví jaký vážný vztah, ale chodili spolu a ona se nehodlala s žádnou jinou dělit. Nebo co hůř, kvůli jiné o něj přijít. Na to byla až moc majetnická. Zatím to úspěšně dokázala maskovat, že ani slavný Severus Snape na to nepřišel. Nebo možná to jenom nedával najevo. Nikdy si nic neslíbili, věděla, že uhnat bradavického profesora je jako ulovit lochnesskou příšeru. Bylo to stejně nepravděpodobné, ale ona se o to už dva roky neúspěšně pokoušela a nehodlala si někoho pustit do cesty. Severus jí již na začátku řekl, že jejich vztah je na volné bázi, a nezměnil svůj názor ani po čase. Intelektuálně si vyhovovali, fyzicky taky, a že v tom nehrála roli láska, je zas tak moc netrápilo. Tedy z jeho strany určitě ne. U ní už to bylo trochu jiné.

„Ale prosím tě, je to hysterka, se kterou jsem měl tu smůlu se seznámit,“ bránil se, i když nemusel.

„A je aspoň chytrá, nebo patří k těm tupounům, co tak nesnášíš?“ vyptávala se ho Elektra dál.

„Chytrá? Co si představuješ pod pojmem chytrá? Blbá není, když dělá to, co dělá, a sekundovat mi celkem stačí.“

„Radši se ani neptám, kolik jsi jich už přivedl do blázince,“ a tiše se zachichotala. „No nic, půjdu, ráno vstávám. Máme nějakou důležitou poradu ohledně nového léku na škrkny.“ Políbila Severuse, zamávala jeho bratrovi a přesunula se krbem do svého bytu.

„Vall de Mosso… tak ona si už chodí i ke mně domů,“ povzdechl si Severus a díval se na mizející zelené plameny v krbu. „Asi bych měl přitvrdit, aby ji to už ani nenapadlo,“ a se zájmem se zadíval na bratra. Ten jen pokrčil rameny a usmál se. Na poslední chvíli chytil ručník, který se mu uvolnil, a s nevinným úsměvem si ho připevnil zpět kolem pasu. Severus pomalu mrknul a stiskl rty, až se mu vytvořily dolíčky v koutcích úst. Zavrtěl hlavou a skácel se na pohovku.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Na konci duhy - 2. kapitola:

6. AndysekAndysek přispěvatel
20.07.2017 [18:52]

AndysekAndysekAngelo to jsem moc ráda, že se ti příběh aspoň trochu líbí, každá pochvala mě nadnáší jako holubičku Emoticon

5. Angela přispěvatel
20.07.2017 [18:19]

AngelaPředstava Severuse, jak se s někým pošťuchuje... To je něco. Emoticon
Perfektní, svižné, bavila jsem se. Emoticon

4. AndysekAndysek přispěvatel
02.07.2017 [14:28]

AndysekAndysekTo je stejne jako kdyz mel medove oci, ktere temer svitily Emoticon Staci popustit uzdu fantazii Emoticon A hnee si predstavis Seva i v latexu Emoticon

3. Eilan přispěvatel
01.07.2017 [22:38]

EilanTáák, konečně jsem se k tomu dostalaEmoticon... A myslím, že to stálo za to!
P.S.: Stále si nějak nedokážu představit Severuse Snapea, jak drží někoho v kravatěEmoticon

2. AndysekAndysek přispěvatel
01.07.2017 [17:05]

AndysekAndysekTo je super, že se těšíš a jsi zvědavá, to je mooooc dobře Emoticon

1. Pioggia
29.06.2017 [11:08]

No zaujímavé Emoticon Nemám jaksi náladu na dlhé komentáre tak len poviem že som zvedavá na pokračovanie Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!