OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter » Proces 1



Proces 1Od bitvy o Bradavice uběhlo půl roku. Harry a Hermiona zachránili profesora Snapea. Ten přežil, ale byl zatčen, obžalován a na soudní proces čeká ve vyšetřovací vazbě v Azkabanu. Kouzelnická veřejnost je silně zaměřena proti tomuto Smrtijedovi, zrádci a vrahovi, a žádá, aby byl odsouzen k smrti. Hlavního svědka, Harryho, zasáhla při bitvě neznámá kletba. Leží v kómatu u Sv. Munga. Hermiona se tedy místo něj stane hlavním svědkem Snapeova procesu. Za čtrnáct dní začne soudní přelíčení, ve kterém se rozhodne o životě Severuse Snapea. Co všechno je Hermiona ochotná udělat, aby zachránila svého bývalého profesora?

Poslední měsíce byly naprosto šílené. Po jejich vítězství si chtěla jen někam zalézt a po zbytek života spát. Ničím jiným se vůbec nezabývat. Utéct od toho všeho. Něco v jejím nitru jí však přikazovalo, ať zabojuje ještě jednou. Bylo to potřeba a šlo o život. Ano. Profesoru Severusi Snapeovi šlo o život. Znovu. Harryho rozhodnutí zachránit profesora podpořila a dokonce se v tom i přičinila. Jenže jeden život zachránili a druhý málem ztratili. Chlapec, který přežil, ležel už pár měsíců u Sv. Munga a ne a ne se probudit. Byl v kómatu po zásahu nově vynalezenou kletbou, jejíž vyslání si Smrtijed určitě neopomněl pořádně užít. Nikdy Hermiona neviděla Rona tak rozzlobeného a plného nenávisti, když vysílal smrtící kletbu na toho chlapa, který málem Harryho zabil.

U jeho lůžka se střídali všichni. Ona, Weasleyovi, bývalí spolužáci i profesoři. Zkrátka všichni, kterým na Harryho životě záleželo. Těch lidí nebylo málo. Ale nic bohužel nepomáhalo. Ani Ginniny slzy, ani Ronovo vyprávění příběhů z prvních let v Bradavicích, ani výborné koláče paní Weasleyové. Bylo to smutné a Hermiona pomalu ztrácela naději, že se z toho jejich přítel dostane. Lékouzelníci dělali, co mohli, ale zatím bez výsledku. Situace byla vážná a zoufalá. Nikdo si nevěděl rady jak Harrymu pomoct. Všechno bylo několik měsíců po skončení války stále zvláštní a nikdo si dostatečně nedokázal uvědomit, že nyní už mohou žít v míru.

A jeden z těch lidí, na které se téměř zapomnělo, a který si zasloužil velkou porci úcty, hnil v Azkabanu a čekal na soudní proces. Ten se konal příští měsíc a Hermiona se na něj chystala. Nejen proto, že byla nyní, když Harry ležel v nemocnici, hlavním svědkem, ale kvůli osobnímu pocitu, který nabyla před pár týdny. Severus Snape je nevinný muž a jediné, co bylo potřeba udělat, bylo jeho nevinu prokázat před soudem. Málokdo z kouzelnického světa tušil o jeho dvojitém agenství a o tom všem, čím jim za ta léta zachraňoval život. Nikdo nevěděl o tom, co dělal pro Brumbála.

I ona se mohla zahrabat někde u Rona doma, respektive v domě jejích rodičů, se kterými se znovu spojila, anebo hluboko v bradavické knihovně a číst si, nebo pomáhat s obnovováním rozbořeného hradu a uspořádáváním knihovního fondu. To všechno mohla dělat. Místo toho seděla v kavárně a vypisovala si do bloku všechny důvody pro obhajobu jejího bývalého profesora. Procházela si legální rámec, podle kterého měl být souzen. Důvody pro jeho obžalobu se zdály být silné, racionální, ale naprosto vedle. Ani právníci ministerstva a ani kouzelnická veřejnost neznala skutečnou pravdu. Severus Snape byl hrdina, ale to vědělo jen minimum lidí. Většina ho považovala za věrného následníka Voldemorta, velezrádce kouzelnického světa, vraha a odporného slizkého bastarda.

Ano, doopravdy mu šlo o život. Část prokuratury právního oddělení Ministerstva kouzel si dala velmi pečlivou práci, aby nevyšel z Azkabanu živý. Visel nad ním absolutní trest. Dokud ho však skutečně neodsoudí, není nic ztraceno. Musí vyjít z vězení jako svobodný člověk, kterým skutečně je. Ale to by s ní musel profesor spolupracovat. Hermiona ho znala, myslel si, že si zaslouží jen to nejhorší a nezáleželo mu na své osobě. To se musí změnit! Ona ho musí vidět ještě předtím, než se bude konat soudní přelíčení.

Právě sepisovala žádost o návštěvu ve vězení. Třetí v pořadí. Hlavní prokurátor se rozhodl, že nikdo Snapea do soudu nenavštíví. Celé tohle nemožné divadlo na ministerstvu bylo namířeno proti němu. Hermiona se ale odmítala vzdát. Profesor není odsouzený, pouze obžalovaný. Je jen ve vyšetřovací vazbě. Kdokoliv ho může navštívit. Argumentovala právem obžalovaného na návštěvu ve vazbě, ale nebylo jí to nic platné.

Naštěstí jí nakonec nečekaně pomohl Arthur Weasley. Přes starého přítele z ministerstva sehnal kontakt, který ji informoval, že prokuratura chce uložit Snapeovi obhájce ex offo. Jen se nevědělo, kdy se tak stane. Obhájkyní měla být žena, která byla známá svými pletkami se soudci, tudíž byla nakloněna rétorice, která volala po odsouzení profesora k smrti. Byla zaujatá a zainteresovaná, na což se Hermiona snažila týdny poukázat svými články v Jinotaji, ve kterém jí Lenka dávala požehnaně místa, aby mohla napsat pravdu. Od konce bitvy o Bradavice nevyšlo číslo, v němž by se nenacházel Hermionin článek. Všichni ji vlastně podporovali, ale čas od času jí přišlo, že je to celé marné. Nechtěla si však dovolit ztrácet naději. Kdyby tu tak byl někdo, s kým by se mohla poradit co udělat! Byla to další situace, do které byla hozena a musela se v ní sama nějakým způsobem zorientovat.

 

Dny ubíhaly děsivě rychle a do Snapeova procesu zbývaly dva týdny. Seděla v kuchyni, popíjela kávu a znovu si pročítala tlustou učebnici kouzelnického práva. Nikdy ho nestudovala a neměla čas vůbec začít. Učebnice, která shrnovala to nejdůležitější ze staletí právní historie, jí musela stačit. Nakonec podlehla své zodpovědnosti a napůjčovala si z bradavické knihovny množství knih. Doufala, že ji to posune v argumentaci dále. Pokud to nevyjde, neví, co bude dělat.

„Je to tady, Hermiono.“ Objevil se v místnosti pan Weasley s listem papíru, který položil na stůl před ni. „V pátek bude Severusovi přidělena ta ženská jako obhájkyně.“

„Cože?“ Zvedla ospale hlavu, kterou měla opřenou o ruku. Do háje. Asi si na chvíli zdřímla. Promnula si obličej a začala číst informace, které přinesl Arthur. „Oni mu opravdu přidělili tu krávu.“ Postarší muž, otec od rodiny, se nad jejím zaklením nepohoršil. Poslední dobou, od chvíle, kdy zemřel Fred, neřešil, když si někdo potřeboval ulevit. Toho přetlaku bylo ve všech tolik, že byl absolutně shovívavý, když někdo potřeboval upustit páru. I Hermiona cítila, že něco uvnitř ní ztvrdlo a jiné pocity zase musely ven.

„Co budeš dělat?“ zeptal se místo toho, než aby udával nějaké rady.

„Nemám nejmenší tušení.“ Založila si ruce na prsou. „Do tří dnů nezvládnu najít nového právníka, který by byl při dnešním nastavení veřejnosti proti Snapeovi ochotný ho obhajovat.“

„Mám zkusit využít nějaké další kontakty na ministerstvu?“ Přemýšlel nahlas.

„Ne, děkuji.“ Zakroutila hlavou. „Už jste toho pro mě udělal hodně. Jsem vám moc vděčná, ale nechci, aby to ohrozilo vaše místo na ministerstvu. Nechci, aby se ta zloba obrátila proti vám a Molly. Máte toho už tak na svých bedrech dost,“ pronesla smutně a pan Weasley krátce přikývl. Ten bolestný pohled, kterým se na ni podíval, Hermionu bodl do srdce. Už kvůli němu nemůže dovolit v tomhle novém poválečném světě další bezpráví.

„Dobrou noc, Hermiono. Kdybys cokoliv potřebovala, jsme ti celá rodina k dispozici. Uvidíme se ráno.“ Odcházel a ona v něm viděla stárnoucího otce, který ztratil syna. Otřela si zbloudilou slzu.

„Děkuju, Arthure. Vám i Molly. Vážím si vaší pomoci,“ zavolala ještě, než se zase ponořila do studia právní historie a současné legislativy. Nebylo jí to ale nic platné. Znovu si pročítala kopii oficiálního prohlášení a pak ji něco napadlo. Možná nestihne najít nového právníka, ale může povýšit svou roli v celém procesu. Nemusí být pouze svědkyní, ale může být Snapeovou právničkou. Obhájkyní.

Ano, i v kouzelnickém světě platila presumpce neviny, ale směřování celého procesu se už nyní zdálo být jasné. Soudní přelíčení bude předpodjaté a ve vleku masové veřejnosti, která si žádala smrt obžalovaného. Její úloha bude dokázat Severusovu nevinu a svědčit může kdokoliv jiný. Ron, nová ředitelka Minerva McGonagallová, kdokoliv z Fénixova řádu nebo Brumbálovy armády. Největší problém byl, že se k soudu jako svědek nemůže dostavit Harry.

To nahrávalo prokuratuře, která byla zaměřená proti Severusovi. Ostatně i ona se může stát neoficiálně svědkem, protože k předkládání důkazů bude využívat i svých vzpomínek. Nikdo jí však nebude moct vyčítat zaujatost, protože obhájce a právník obžalovaného je v podstatě vždycky na straně svého klienta. Pokud věří v jeho nevinu a chce ho dostat z vězení, jistá míra zaujatosti v celém případu je snad dokonce i požadována. Ona se však rozhodla, že racionální důvody budou ty, které budou dosvědčovat, že Snape musí být zproštěn viny.

„To nemůžeš myslet vážně, Hermiono!“ Probudil ji hlas její kamarádky.

„Zase jsem usnula?“ Poplácala se po tvářích. Zamžourala kolem. Stále byla v kuchyni, ale evidentně prospala celou noc s čelem na stole. „Co se děje? Proč tak hlasitě, Ginny?“

Ronova sestra jí zamávala s papírem, na němž stálo něco napsaného Hermioniným písmem před očima. „Víš o tom, že nejsi právnička, že jo? Jak můžeš někoho obhajovat, když jsi to nikdy nestudovala?!“

Upřela své oči na žádost o obhajobu profesora Snape, kterou sepsala těsně předtím, než jí padla hlava únavou. „Zní to hloupě, viď? Ale na tohle oni možná čekají. Budou si myslet, že jsou na koni a výsledek procesu je jasný, když Snapea bude obhajovat někdo, kdo právu nerozumí.“

„Jen bych tě chtěla upozornit, drahá, že ty tomu opravdu nerozumíš.“ Nejmladší Weasleyová si prohlížela stohy papírů, které se její kamarádce kupily na stole a pak jí je hodila před obličej. „Nevím, co se ti honilo hlavou, když ses do tohohle celého pustila. Táta i Ron tě podporují. Já taky, ale mám o tebe strach. A víš, že Snapeovi můžeš tímhle i ublížit.“

Hermiona pokrčila rameny. „Lepší zapálená obhájkyně než ex offo a podjatá. Někdo musí přinést trochu spravedlnosti do toho procesu. Navíc, aspoň jsem profesorovi nakloněná, když oni jsou proti němu. Ginny, já to musím zkusit. On je nevinný a víš sama, kolikrát nám pomohl.“

Jmenovaná si povzdechla. „Jsi tvrdohlavá, jako kdybys byla taky Weasleyová. Jen jestli nejsi taky zaujatá.“ Mrkla na Hermionu. „Udělám ti kafe.“

„Radši čaj. Včera jsem měla tři. A díky.“ Obě se usmály. Je skvělé mít přátele. V tom okamžiku jí hlavu prolétla myšlenka na osamoceného profesora Snapea v té smrduté cele v Azkabanu. Přivolala si dopisní obálku, úhledně ji nadepsala a svou žádost složila dovnitř. Pak si zavolala poštovní sovu a expresně poslala dopis na ministerstvo.

Odpověď se jí vrátila další den. Skočili na to. Souhlasili se změnou obhájce. Skutečně si myslí, že jim to celé hraje do karet a že Hermiona celý případ pokazí. Předpokládala, že jako svědkyni by ji k němu nepustili, protože by ji mohl ovlivnit. Jako jeho právní zástupce a také obhájkyně, pokud vše půjde podle plánu, ji ke svému klientovi pustit musí.

„A seš si jistá, že se na to můžeš připravit jen z knih?“ Nakoukl jí Ron přes rameno.

„Nejsem, ale udělám, co bude v mých silách. Budeš tam chtít svědčit, nebo ne?“ Vzhlédla od popsaného pergamenu.

„Rád. Tohle bezpráví se musí zastavit. I když Snapea zrovna nemusím. Ale pro tebe cokoliv, Hermiono.“ Usmál se na ni mile.

„Děkuju.“ Věnovala mu také zvednuté koutky. „Rone, jen jsem ti chtěla říct, že...“ Nevěděla, jak tuhle větu dokončit, aby ho nezranila.

„Hele, klídek, jo? Ginny mi o tom tvým zapálení pro našeho starýho profesora řekla, jestli myslíš tohle.“ Zvážněl najednou.

Vykulila na něj překvapením oči. „Zlobíš se?“

„No, prvně jsem asi trochu žárlil.“ Ron se ušklíbl, ale pak pokrčil rameny. „Ale ne, nezlobím. Bylo to s tebou moc fajn, ale asi oba vidíme, že to nezajde dál než za status kamarádství. Navíc, taky jsem někoho potkal.“

„Cože? Tak rychle?“ Nepřestával ji udivovat. „Teda promiň.“ Odkašlala si. „Jsem moc ráda, Rone. Vážně.“

Zrzavý mladý muž se rozesmál na celé kolo. „Jo, tak rychle. Není to nikdo nový. O Levanduli jsi přece věděla.“

„A já jsem kvůli ní tak brečela,“ řekla s úsměvem. „Nikdy jsem si nemyslela, že to dáte jednou fakt dohromady.“

„Zlobíš se?“ opáčil jí Ron stejně jako ona jemu před chvílí.

„Ne, vůbec. Mám radost,“ pronesla upřímně.

„Já taky.“ Mrkl na ni dost podobně jako jeho sestra včera večer a pak ji šťouchl do ramene.

„Chci mu jen pomoct, jo? Nic víc.“

„Jasně,“ ušklíbl se Ron ironicky. „Naše malá Hermiona se zamilovala do vzdělaného, obávaného, zkušeného profesora lektvarů. Tak to tu ještě nebylo, vážení!“ utahoval si z ní a posměšně kolem poskakoval. „To by měla Lenka napsat do Jinotaje! A nechceš to poslat Ritě do Věštce?“

„Nech si to, slyšíš! Tak daleko jako ty a Levandule nikdo fakt není!“ Ohnala se po něm, ale on uskočil a zmizel ze dveří ven.

Hermiona si vlastně oddechla. Tuhle Ronovu reakci absolutně nečekala. Byla ráda. Sama netušila, proč se do tohohle celého kolotoče pustila. Bylo něco pravdy na tom, co naznačovala Ginny i Ron? Nevěděla. Jediný důvod však mohl být ten, že se snažila zapomenout na to, že Harry leží v kómatu a nikdo si není jistý, jestli se ještě někdy probudí. A taky jí příšerně štvalo to zaujetí proti Snapeovi. Celá kouzelnická veřejnost a ministerstvo může jít do háje! A Pastorkův vliv se zdál být příliš slabý na to, aby tenhle vývoj zvrátil.


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proces 1:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!