OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter » Za svým snem - 4. část



Za svým snem - 4. část

Povídka se umístila na třetím místě o Nej povídku měsíce ledna/januára. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!



Rozhovor s pánem domu.

Zatajila jsem dech a zrak dál upírala na obraz, který se naopak díval kamsi za mě. Nejspíš sledovala svého stále živého manžela. Koho asi jiného. Já se raději ani neohlédla. Stačilo, že o mně věděl.

Jak jsem mohla být jen tak hloupá? Kde zůstala veškerá má obezřetnost a nedůvěřivost? Nejspíš byla pohřbená vedle toho, kdo ji neustále podněcoval. U Merlinovýho vousu, tohle nedopadne dobře. Hryzla jsem se do rtu a pevně svírala hůlku, ale dál se neotáčela.

„Nic mi neřekneš?“ zajímal se Draco. „Ale koukám, že ses vyzbrojila. K souboji je však třeba se otočit čelem.“

Dál jsem stála nehnutě. Cítila jsem, jak se ve mně vzedmul ten starý známý odpor. Nikdy nedělat to, co po mně chtějí. Nejsem jejich loutka. Ne a ne!

Jenže komnatu naplnil příval magie. Dobří kouzelníci nepotřebují vyslovovat zaklínadla. A Draco jistě dobrým kouzelníkem byl. Co se mi asi chystal udělat?

Brzy jsem pochopila. Měla jsem pocit, jako by mě někdo vyrval z vlastního těla. Byla jsem tam, ale přesto jsem měla dojem, že se sleduji z odstupu. Chtěla jsem křičet, ale nemohla jsem. Křičelo jen mé nitro, ale mé tělo se poslušně obrátilo ke svému trýzniteli.

„Tak je to lepší,“ jízlivě se Malfoy pousmál.

„Draco,“ zašeptala žena na obraze. „To snad není zapotřebí.“

Dracův výraz lehce zjemnil, ale přesto mě ze své kletby nepouštěl. „Astorie, ty jsi byla vždy příliš dobrá. Ale nevíš, co ona je zač.“ Žena zmlkla, cítila jsem však její nesouhlasný povzdech.

Ze všech kleteb, které se nepromíjejí, mi tato přišla vždy nejhorší. Jistě, zemřít během vteřiny také není výhra, ale aspoň to máte za sebou. Když vás mučí, mučí jen vás. Ale když vám seberou vlastní vůli… Můžete snadno mučit i své okolí. Imperio bylo prostě největší svinstvo, které kdy spatřilo světlo kouzelnického světa.

„Když pominu fakt, že jsi, Daphné, jen několik hodin po svém příjezdu porušila můj zákaz, možná by tě zajímalo, co je toto,“ ukázal mi Malfoy dopis, který držel v druhé ruce. Byl to ten list, co dostal od záhadného posla. Ani jsem nemrkla, vždyť jsem ani nemohla. Malfoy pokračoval: „Je to předvolání. Předvolání na Ministerstvo kvůli kouzlení nezletilého kouzelníka.“ Jeho hlas sice gradoval na intenzitě, ale nebyla to hlas, spíš chladná zlost. A to snad bylo horší. Lidé, co křičí, jsou ve skutečnosti slabí. Ti, co to nepotřebují, těch je třeba se obávat. „Ještě štěstí, že tě vnímají za tak zvláštní exemplář, takže to nechtějí řešit před tribunálem,“ podotkl Draco zamyšleně.

„To je ale výborné,“ kvitovala s úsměvem jeho žena. „Tak ji nech promluvit. Vrať jí její vůli.“ S podivem, který zůstal ukryt pod povrchem mého těla, jsem sledovala, jak Malfoy ledabyle mávl hůlkou a já opět mohla žít.

Zhluboka jsem se nadechla, znovu pevně sevřela hůlku a neváhala jsem. Nikdo mi už nebude upírat právo rozhodovat sama za sebe. „Cru…“ ani jsem nedořekla. Byla jsem bláhovější, než jsem si myslela.

Malfoy se možná zdál zaneprázdněný otvíráním listu, ale hbitě se ke mně otočil a důrazně opsal hůlkou kličku doprava. Síla jeho obranného kouzla byla tak ohromná, že mě vznesla do vzduchu a znovu jsem dopadla jen kousek od zdi. Možná že se nedá kletbám bránit, alespoň těm třem, ovšem to nejspíš musíte pronést celé, že. A jestli jsem si myslela, že Malfoy snad na chvíli nedával pozor…

Cítila jsem snad všechny kosti v těle. Bolest, která mě na moment ochromila, mi do očí vnesla slzy. Rychle jsem se je snažila zaplašit. Byla to automatická reakce, já přeci nikdy neplakala. Ne před někým, jako je Malfoy!

Když jsem se pracně zvedala na nohy, samozřejmě jsem očima vyhledávala svou hůlku, která mi při dopadu vypadla na zem. Válela se necelý metr ode mě. Mého pohledu si všiml i Malfoy. „Být tebou, nechal bych ji tam ležet.“ Kupodivu jsem poslechla. Nejspíš už jsem dostala do těla dost a znovu jsem tu nechtěla létat vzduchem. Neochotně jsem tedy zvedla hlavu. Jeho výraz byl stejný jako kdykoliv jindy. Jako bychom i nyní seděli v jídelně u oběda a probírali zítřejší program. To jeho žena se tvářila jinak. Vyděšeně. Možná bych řekla i zhnuseně, ale především vyděšeně. Je překvapená, co její manžel svede? To by snad neměla…

„Dítě, co ty jsi zač…“ tiše promluvila.

„Co bys chtěla, drahá, vychoval ji starý Taillefer.“ Takže to zděšení ze strany Astorie nepatřilo vůči jejímu manželovi, ale vůči… mně.

„Simael?“ podivila se. Draco jen přikývl. Zdálo se, že povaha mého dědečka byla všem dobře známá.

„Promluv s ní,“ kývla Astorie směrem ke mně. Zatvářila jsem se popuzeně. Netuším, proč měli chuť o mně mluvit, jako bych tu nebyla, nebo byla přinejmenším poloviční imbecil. Paní Malfoyová po těch slovech svůj rám opustila a já zůstala s jejím mužem sama. I když jsem si to nechtěla přiznat, zachvěla jsem se. Bude pokračovat? Vytluče ze mě poslušnost?

„Čekal bych, že se budeme chápat,“ začal Malfoy klidně mluvit a lehkým mávnutím svou hůlkou dostal tu mou na stolek vedle obrazu. Do dostatečné vzdálenosti ode mě. Musela bych kolem Malfoye projít, abych si ji mohla vzít. A k tomu jsem se zatím neodvažovala. Místo toho jsem na něj dál tak trochu nechápavě zírala. Netušila jsem, kam těmi svými slovy směřuje.

Malfoy můj výraz nejspíš pochopil. Jen pokrčil rameny. „Kolikrát tvůj dědeček použil podobné kletby? Kolikrát si spletl domov s vězením? Navíc jsi mu nemohla nikde utéct, vždyť učil i v Krásnohůlkách!“ Cítila jsem, jak mě propaluje svým pohledem. Tentokrát jsem mu ale už svůj pohled nedokázala opětovat. Místo toho jsem raději oči zavřela. Nemohla jsem se dívat do očí někomu, kdo snad tušil. A že by věděl? Ne, to není možné. Nikdo to nevěděl.

Znovu mě prostupoval ten známý chlad. Měla jsem dojem, že když nyní oči otevřu, nebude přede mnou stát majitel Malfoy Manor, ale můj děd. Že všechno, co se v poslední dny odehrálo, byl jen sen, sen, který mi ukazoval, že i můj život by se mohl obrátit k lepšímu. Tváře mi bledly a dech se mi úžil. Už jsem se nebála trestu od Malfoye. Bála jsem se svých vlastních děsů, které dorážely i přes pevně semknutá víčka.

„Daphné,“ znovu mě oslovil. Zdálo se mi to, nebo byl jeho hlas něžný?

Nesmysl.

„Domníval jsem se, že jsi toužila po svobodě, po tom, abys mohla odejít z Roussay. A že tedy nebudeš dělat takové nesmysly. Je mi jedno, proč jsi napadla Davidova…“

Musela jsem ho přerušit. Ať už si myslel cokoliv, ať alespoň ví pravdu. „Nenapadla jsem ho,“ doslova jsem vyprskla, i když to spíš znělo jako uťapnutá krysa. „Bránila jsem se. Mučil Scorpiova koně.“

Draco se lehce zamračil. „Je to blázen. Ale mám své důvody, proč tu je.“ Dalo se tušit, že nic hezkého to nebude. „Každopádně ty sis akorát zavařila. Je ti doufám jasné, že jsi porušila náš kouzelnický zákon.“ Přikývla jsem. Nemělo smysl si hrát na nevědomou. Malfoy si lehce povzdychl. „Věci se ujala sama ministryně, aspoň jak se píše v tomto dopise,“ mávl rukou, v které dopis svíral. „Jsme předvoláni k ní na zítra ráno. Nákupy tedy vyřídíme odpoledne.“

„Vy… myslíte, že ještě bude co nakupovat?“ musela jsem se zeptat. Počítala jsem s nejhorším možným trestem. Jistě, nepošlou mě do vězení, ale důvod, aby mě vyhostili ze země, rozhodně mají.

„Myslím, že ano,“ ušklíbl se Malfoy sebevědomě. „Ať se ti to líbí, nebo ne, Daphné, máme společného víc, než si myslíš. Oba, ač nás dělí generace, jsme měli podobnou výchovu, která nás jistě naučila to nejdůležitější - neohlížej se a měj dost peněz. Na tom prvním jsem leccos změnil, díky své ženě, na tom druhém… bych nic neměnil. Pomůže to vyžehlit případy, jako je tento.“

„Chcete je uplatit?“ překvapení jsem ve své tváři rozhodně nedovedla skrýt. Opravdu si myslel, že v dnešní době se mu povede zakrýt přestupek penězi? U někoho, jehož rodina má takovou pověst, jako ta má?

„Rozhodně,“ znovu se Malfoy ušklíbl. Pak vzal mou hůlku a pomalu přicházel ke mně. Cítila jsem se v ohrožení, a tak se mé tělo znovu napjalo, ale neudělala jsem ani pohyb. Nechtěla jsem mu zavdat žádnou záminku. „Uklidni se.“ Dracovi nic neušlo. „A tohle si vezmi. Už ji nepoužívej, podrobí ji zkoušce.“ Přikývla jsem a byla rozhodnutá tentokrát poslechnout. Minimálně do zítřejšího rána to vydržím. „A věř mi. Nechceš dělat ty samé chyby, co jsem dělal já.“ Podívala jsem se mu do očí. I on se na mě zpříma díval. Přišlo mi, že část toho, co mi těmito slovy chtěl Malfoy říci, mi unikala.

Pak už jsem si převzala hůlku a v tichosti opustila komnatu. Ještě mezi dveřmi jsem slyšela jeho hlas. „A buď tak laskavá a víc zákazů už neporušuj. Minimálně do doby, než tě dostanu do Bradavic.“ Znovu jsem přikývla a doslova z místnosti vyletěla.

Až když za mnou zapadly dveře mé ložnice, odvážila jsem se pořádně popadnout dech. V hlavě mi to neskutečně vířilo, ale jen jediné mě zajímalo nejvíc. Kolik toho Malfoy opravdu ví? A proč mi chce pomáhat?

*** 

Chtěla bych mnohokrát poděkovat všem, kteří hlasovali pro mou povídku! Je to neskutečná motivace!

Doufám, že vás i tento díl pobaví a nezklame! :)


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Za svým snem - 4. část:

1. E.T.
01.02.2018 [17:33]

Opět pěkné. Já věděla, že Draco je na straně klaďasů. Emoticon Prosím, pokračuj. Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!