OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries » Good night, sweetheart XVIII.



Good night, sweetheart  XVIII.Nemilé setkání

Přeji příjemné čtení. Sweetly

Děkuji za komentáře u předchozí kapitoly. Vůbec si nejsem jistá, zda se mi tahle kapitola povedla, ale to už nechám na vás.  =)


 

XVIII. – Adele???

Stála jsem v temné úzké uličce a dívala se do očí nějakému upírovi. Vrčeli jsme na sebe a já se snažila uklidnit. Po setkání s Damonem jsem byla velice mírně řečeno vzteklá.

„Co tady děláš,“ vrčel a upřeně se mi díval do očí. Byly chladné a byla v nich vepsaná zlost, pomsta. Po jaké pomstě asi prahne?

„Nic, jen se hodlám pomstít jedné malé couře, která mi ukradla mého přítele,“ řekla jsem a věnovala mu zářivý úsměv. Možná jsem to trošilinku přehnala. Tu holku jsem nesnášela už jen, protože mi vzala jeho, jako by nestačilo, že už jsem ztratila Stefana. Nechtěla jsem přijít ještě o Damona. U něho jsem měla vždy jistotu, že si nikoho nenajde, ale teď? On si našel a já zůstala sama.

„Tak to jsme na tom skoro stejně,“ řekl a uvolnil se. „Já hledám svoji bejvalku. Jsem Derek a ty?“

„Katherine…“

 

„Damone, přestaň,“ řekla jsem a zamračila se. On byl vážně někdy hrozný. „Přestaň mě provokovat a raději konečně pojď. Nechci tu zůstat stát celou noc.“

„No, tak jo,“ řekl s pokřiveným úsměvem a konečně se rozešel pryč. „Jak se ti tam líbilo?“

„Bylo to super, ale jen mi vadily ty šaty,“ řekla jsem a sama sebe se ptala: Proč jsem si je teda vůbec brala? Šli jsme na párty, a to je dostatečný důvod, namítlo mé druhé já škodolibě.

„Já ti říkal hned na začátku, že v nich nevydržíš celou dobu. Někdy bys mě mohla poslechnout, jsem starší.“

„Jo, jsi starší než můj děda, ale to neznamená, že chytřejší.“

„Cože?“

„Co?“

„Já jsem na tebe starej?“

„To jsem neřekla,“ řekla jsem nevinně a pokrčila rameny. Když o tom tak uvažuji, tak je na mě vážně moc starý… Neměla bych si najít někoho mladšího?

„Ale teď jsi to řekla,“ zamumlal a našpulil rty.

„Chováš se jako malé dítě, Damone Salvatore,“ řekla jsem.

Najednou se Damon napjal a výhružně zavrčel. Já si všimla pohybu na konci uličky a zachvěla se. Tohle nevěstilo nic dobrého, určitě se něco stane. Ve vzduchu jsem vycítila příslib smrti. Byl tu on, Derek, ale byl s ním ještě někdo další. Někdo silnější a nebezpečnější. Někdo koho jsem se začal bát ještě dřív, než jsem ho uviděla. Bylo to něco strašného. Něco zlého.

„Tak pro tuhle lidskou nicku jsi mě opustil?“ Uslyšela jsem ženský hlas a hned poté uviděla obličej. Byla až moc krásná.

„Jo, a udělal bych to znovu a znovu,“ řekl Damon a nebezpečně se k ní naklonil. Bála jsem se a hodně. Za sebou jsem ucítila známou vůni, Dereka.

„Ahoj, krásko,“ zašeptal mi líbezně do ouška a já se zachvěla strachem. Byl moc blízko. Až moc blízko.

„Zkus na ni šáhnout,“ zasyčel Damon a zavrčel. Bála jsem se, ale věděla jsem, že by mi neublížil.

„A co mu asi uděláš? Jsme v přesile,“ řekla ta žena a já si s lítostí uvědomila, že je to pravda.

„To mě nezastaví, Katherine,“ řekl Damon a skočil na ni. Sledoval jsem je a bála se. Tušila jsem, že to byl boj na život a na smrt, ale netušila jsem proč. A to mě trápilo - a Derek, který stál za mnou.

„Co chceš, Dereku?“ Viděla jsem, jak Damonovi tekla po rameně krev a Katherine po krku. Oba byli do toho boje tak zabraný, že nic jiného nevnímali. Já je nestihla ani sledovat. Strašně mi ta myšlenka vadila, chtěla jsem vědět, co se teď děje. Jestli se mu něco nestalo. Měla jsem o něj strašný strach, ale snažila jsem se být klidná.

„Tvoji smrt,“ řekl ledově a jednoduše. Najednou se objevil přede mnou a já překvapením vyjekla.

„Co jiného, že?“ Hrála jsem o čas. Chtěla jsem vědět víc. „Proč teď?“

„Nejsou tu ti dva upíři a navíc tvůj přítel je teď zaneprázdněn svojí bejvalkou,“ řekl a já málem dostala infarkt. Svojí bejvalkou? Kdo je ta Katherine vůbec zač? Začal jsem žárlit, i když to v tuhle chvíli bylo naprosto nemístné, ale co jiného jsem měla dělat, když mi můj bejvalej sdělí, že můj přítel se pere se svojí bejvalkou?

„A co teď uděláš?“ Začala jsem propadat panice. Damon se pořád pral a já neviděla, zda vítězí nebo prohrává. Můj bejvalej mě chtěl zabít. A já nevěděla, co mám dělat.

„Nevím, nejdřív se pokochám pohledem na tebe a na něho, jak bude umírat,“ řekl s šíleným úsměvem a podíval se mi do očí. Po zádech mi přejel mráz a celé tělo se mi začalo nekontrolovaně třást. Věděla jsem, že tohle je asi to poslední, co uvidím. Začala jsem propadat panice a hysterii.

„Těšíš se na to?“ zeptala jsem se a snažila se alespoň trošičku uklidnit. Nechtěla jsem umřít ustrašená, teď už ne.

„Ani nevím, ale uleví se mi,“ řekl a prohlížel si můj krk. To mě vystrašilo.

Derek se ke mně naklonil a jediným rychlým pohybem se mi zakousl do krku, vykřikla jsem bolestí. Chytl mě okolo pasu a já znovu vykřikla. Bolelo to… Cítila jsem, jak ze mě pomalu vysává život. Chtěla jsem křičet, ale nemohla jsem, nešlo to. Slyšela jsem, jak někdo vykřikl, ale nevěděla jsem, kdo nebo co. Najednou jsem ležela na zemi. Oči se mi pomalinku zavřely a já cítila, že už tu moc dlouho nebudu. Poslední má myšlenka byla: Miluji tě, Damone… A děkuji za všechno.

Ale smrt, tak nějak nepřicházela a já netušila proč. Otevřela jsem oči a nade mnou stála Caroline, která se snažila zastavit krvácení. Ani nevím, jak se tady objevila.

„Adele, slyšíš mě?“

Její hlas ke mně doléhal, ale já se zmohla jen na přikývnutí.

„Za chvíli tě ten jed zabije, ale je tu i možnost přežití,“ řekla váhavě a já se ji snažila vnímat. „Pokud bych tě teď nějak zabila…“

Já přikývla, chtěla jsem žít, chtěla jsem vědět, jestli je Damon v pořádku. „Dobře,“ zašeptala jsem a nebyla si vůbec jistá, zda mě slyší, ale ona přikývla. A pak jsem cítila jen ostrou bolest, která mě pomalu pohltila…

 

„Děkuji, Caroline, jsem ti moc vděčný,“ řekl jsem a myslel svá slova naprosto vážně, kdyby se tam neobjevila, tak by mi Adela zmizela navždy.

„Není zač, Damone, pomohla jsem ráda. Jen doufám, že to přežije,“ řekla a usmála se.

„Já taky doufám, ale alespoň mám nadějí, že ano. Pak vás dvě budu muset seznámit.“

„Vážně? Nevím, jestli to je dobrý nápad.“

„Myslím, že ano,“ řekl jsem nekompromisně a pohladil Adele po vlasech. Znovu jsem si přehrával, co se vlastně stalo. Do teď mi nedošlo, že já Katherine nelítostně zabil. To jsem ani nechtěl, nebo možná chtěl, ale ne takhle. Pořád jsem ji měl tak trochu rád. Ne, jako Elenu, ale prostě jsem ji rád měl. Ale v tu chvíli jsem přemýšlel jen o Adele.

Ale nevšiml jsem si Dereka, a to byla chyba. Ještěže se tam objevila Caroline… Jinak nevím, jak by to dopadlo. Ale teď to taky nevypadalo moc růžově. Pořád jsem neměl jistotu, že to přežije. Vypadal spíš, že se chystala udělat to druhé, co jsem si nechtěl přiznat. Nechtěl jsem a nechci. Chci věřit jen tomu, že bude žít. Se mnou… Jako upírka.

„Pojď, Damone, necháme ji odpočívat,“ řekla Caroline a vytáhla mě na nohy. Potichu jsme zavřeli dveře a vydali se dolů za Elenou a Stefanem.

„Jak je na tom?“

„Nevíme,“ řekla Caroline.

„Doufám, že tu bolest vydrží,“ řekla Elena. „Našli jste Dereka?“

„Ne,“ zavrčel jsem. Jen ta myšlenka na to, že ten hajzl někde venku poletuje a může se kdykoliv objevit, mě rozčilovala. Prostě všechno bylo na nic. „Až se mi dostane pod ruce, tak to tentokrát nepřežije!“

 

Umírala jsem a v hlavě mi vířilo tisíc vzpomínek. Na Dereka…

Už to byly tři týdny, co přijel ten nový student a každá dívka se ho snažila okouzlit, ale on si nikoho nevšímal. Vždy jen házel úsměvy na všechny strany, ale na žádnou se nepodíval déle než ostatní. Chtěla jsem jít ke skřínce, ale někdo se mi připletl do cesty a já do někoho narazila…

„Nestalo se ti nic?“

Stál tam on a pomáhal mi znovu na nohy. „Ne, omlouvám se,“ řekla jsem a začervenala se.

Jeho pokus o sblížení…

„Nech mě!" křičela jsem a skrčila se.

Pohrdavě se na mě podíval a ušklíbl se. „Nevidím důvod přestat," řekl a roztrhl mi tričko.

Zachvěla jsem se strachem a bezmocí. Byla jsem oběť lapená do spárů stvůry. Přejel mi prstem po krku a pokračoval k roztrhané podprsence... Dal ji pryč a hrozivě se usmál.

„Vždycky jsem věděl, že jsi krásná... Proto jsem si tě taky vybral," zamumlal. „Hmm… Tak jemná kůžička.“

„Nech mě,“ snažila jsem se vyprostit, ale vůbec to nešlo. Pevně mě chytil kolem boků a já sebou naposledy trhla. Vyběhla jsem na ulici jen v roztrhaných šatech…

Derek a smrt mých blízkých…

Stála jsem na ulici a dívala se na něho. S šíleným výrazem sál krev mé sestry a já jen bezmocně přihlížela. Byl to strašný pohled. Rodiče leželi na zemi a mně tekly slzy. Křičela jsem bolestí.

„Vidíš, to máš za to, že jsi mi to nedovolila,“ řekl a odhodil tělo mé sestry a já jen plakala.

Mé první setkání s Damonem…

„Pitomý den... To nemůže dávat pozor na cestu?! Horší to dnes snad nemůže být..." mumlala jsem si vztekle. Vážně dnešek snad horší být nemůže!

„Nechceš pomoc?" zeptal se mě někdo a já na něho upřela oči. A přede mnou stál velmi krásný upír. Poznala jsem to hned podle té omamné vůně a líbezného hlasu, tak dokázali znít a vonět jen upíři.

„To nemůžeš dávat pozor?!" Našpulila jsem rozzlobeně růžové rty a na čele se mi objevila vráska. Byla jsem vážně rozčílená.

„Nechceš se uklidnit, zlato?" optal se pobaveně.

„Neříkej mi zlato, ty... namyšlená opice!" Ukázala jsem na něj prostředníčkem.

„Za prvé, nejsem opice, a za druhé, ty jsi do mě vrazila," řekl už podrážděně.

„Upírek se rozzlobil," řekla jsem mile. A gratulovala si, a teď jsi ještě rozčílila upíra. Vážně skvělé.

„Už mě štveš, asi tě vysaji," řekl.

„To neuděláš tady před lidmi," řekla jsem pevně, ale určitě jsem ho neoklamala.

„Myslíš?," zeptal se už zase pobaveně. Chytl mě za ruku a zatáhl mě do první postranní uličky. Opřel mě o zeď a naklonil se ke mně. Za celou dobu jsem ze sebe nevydala ani hlásku. Bála jsem se.

Náš první polibek…

Jeho rty se dotkly mých a já začala překvapeně lapat po dechu. Jeho rty byly sladké a zvláštně teplé. „D…“

Pohybem ruky mi naznačil, ať mlčím. „Adele, musím se ti k něčemu přiznat,“ řekl mi a pokračoval. „Od té doby, co jsi do mě narazila, tak se mi změnil život a změnil jsem se i já.“

„Já do tebe nenarazila,“ bránila jsem se a usmála se.

„Mlč,“ řekl. „Jestli si myslíš, že je to pro mě lehké ti to říct, tak se mýlíš… Já jsem to nikdy  nikomu neříkal. Tak to nedělej těžší, než to je.“

„Uklidni se,“ šeptla jsem.

„Tak mě nepřerušuj už, tak jsem nervózní,“ řekl a rukou si prohrábl vlasy. „Já jsem se do tebe asi zamiloval,“ odmlčel se a snažil se překonat strach, co na to řeknu. „Prostě tě chci,“ zamumlal.

„Já ti nerozumím, Damone,“ šeptla jsem a překvapeně se na něj podívala.

„Prostě tě mám rád,“ řekl rychle a zadíval se na svoje ruce. Srdce mi začalo zrychleně bít a v břiše mi začalo poletovat tisíce motýlků.

Mé vyznání lásky, které neproběhlo zrovna klidně.

„Já,“ nadechla jsem se a zkusila to znovu. „Já bych chtěla vědět, proč ses naštval,“ řekla jsem a rozhodla se, že mu řeknu ještě něco. „Poslední dobou se v tobě vůbec nevyznám a docela mě to děsí. Začínám si pomalu myslet, že jsem ti neměla říkat o Derekovi, kdybych věděla, co to s tebou udělá, tak bych ti neřekla,“ odmlčela jsem se a podívala se na něj. Jeho obličej byl pořád tak kamenný jako předtím. „Chceš celou dobu mlčet? Fajn!“ vyprskla jsem naštvaně a zaječela na něj. „Já ti to řekla, protože jsem ti věřila. A chtěla jsem ti říct, že tě miluji, ale to tě očividně nezajímá. Neboj, já už odcházím,“ zaječela jsem a naštvaně se otočila. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Good night, sweetheart XVIII.:

4. Carol1122 přispěvatel
26.01.2015 [21:17]

Carol1122Ty jo, páni Emoticon
Tak nejdřív se spolčí Katherine s Derekem, pak se přiblíží k naší milované dvojici a rozdělí se a nekonec to dopadne tak, že z Adele bude upírka a Katherine je po smrti (hurá Emoticon).
Nemám slov, vážně, vzala jsi mi úplně dech Emoticon Emoticon
To vzpomínání bylo skvělé. Vážně naprosto. Emoticon
Kapča se ti, Káťo, nesmírně povedla a doufám, že bude brzo další, fakt je to super, líbí se mi to Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Sweetly přispěvatel
26.01.2015 [20:36]

SweetlyFluffy, promiň, já vložila neupravenou verzi. Našla, ale nevím, jak to bude s další kapitolou, jede pryč a asi tam nebude připojení k internetu. Uvidím, ale zkusím napsat někomu jinému. Emoticon Vážně promiň. Tohle se mi stává pořád. Emoticon

2. Tyna
26.01.2015 [20:20]

Tak je po Katherin Emoticon To jsem tedy taky nečekala,ale dobře ji tak Emoticon
Doufám,že Adela vše zvládne,budu ji dřzet palce Emoticon
Díky Emoticon

1. Fluffy admin
25.01.2015 [22:38]

FluffyKatherine je po smrti? Páni, tak to jsem nečekala. To, že Derek utekl, je určitě potíž. Jsem moc ráda, že se tam objevila Caroline a Adele zachránila. Emoticon A z naší ustrašené holčičky bude upírka? Tak to je pecka. Emoticon
Těším se na další. Emoticon
PS: Opět malá technická, chtělo by to vážně někoho, kdo to po tobě bude číst, překlepů a chyb tam bylo jak máku. Sehnala jsi už někoho? Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!