I Mia musí řešit takové triviální věci, jako je například škola.
11.03.2014 (18:00) • Kristennie • Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries • komentováno 2× • zobrazeno 1501×
Takže tady máte další díl, Mia tu bude mít slabší chvilku. Moc bych chtěla všem poděkovat za komentáře, inspirují mě k dalšímu psaní. :)) Přeji příjemné čtení. :))
Pomalu jsem mu přejela po jeho nahé hrudi. Vychutnávala jsem si každý dotyk, každý pocit. Opatrně jsem zvedla své hnědé oči a podívala se do těch modrých. „Miluj mě,“ zašeptala jsem chraplavým hlasem.
„Jak si přeješ.“ Pozvedl vyzývavě obočí tak, jak to umí jen on. Opatrně mě vzal do náruče a položil do toho blankytného povlečení. Počkat, blankytného?
„Damone!“ vyděšeně jsem otevřela oči, pořádně rozmáchla ruku a… A tím to skončilo. Ruka přistála na polštáři a Damon se smál ode dveří. Blbá, blbá, blbá! Jak jsem mohla zapomenout, že mi může vlézt do snu. „To máš za tu holku ze včerejška. Jakže se jmenovala? Elizabeth nebo Emily?“ snaží se Damon vzpomenout.
„Erika.“ Vstala jsem a šla si do skříně pro mikinu. Přemýšlela jsem, co mu za to nabourání do mých snů provedu, ale někdo mě z mých myšlenek vyrušil.
„Ehm, Mio, můžeme dál?“ ozve se sestřin váhavý hlas zpoza dveří.
„Jo, jasný, pojďte dál. Vždyť můj pokoj je otevřen všem. Nechcete tu uspořádat nějakou party, jenom u mě v pokoji? Stejně je tu víc lidí, než je zdrávo,“ vyjedu na ně.
„Promiň, tak my počkáme dole,“ řekne zaraženě.
„Nikam nechoď, jenom se špatně probudila. I když nechápu, jak je to možné. Po tak pěkném snu,“ ozve se Damon a mrkne na mě. Oba dva se překvapeně podívají jeho směrem. Asi si ho do teď nevšimli. Šťastlivci. Já ho vnímám každým koutkem své bídné existence. A momentálně přemýšlím nad různými druhy mučení. Přece by upíra nezabilo, kdybych mu usekla… No, vy víte, co mám na mysli.
„Co tu děláš, Damone?“ Dojemné, mají o mě starost. Jako bych si s ním nedovedla poradit.
„Nic, co by vás mělo zajímat,“ řeknu naštvaně a chystám se vyjít ze dveří. O jednoho člověka v mém pokoji méně. „Dovolíte?“ hodím důležitý pohled po mé sestře a jejím příteli.
„Mio, měli bychom si promluvit o tvém nástupu do školy,“ řekne důležitě pan Důležitý. Tentokrát myslím Stefana.
„Ne ne! Nikam nejdu. Ve škole jsem nikdy nebyla a ani s tím teď nechci začínat. Vy jste blázni,“ začnu se nekontrolovatelně smát. Musí to být vtip, proč bych měla jít do školy? Nevidím jediný důvod. Oni tam sice oficiálně chodí, ale netráví tam moc času. Vždyť je pondělí a je deset, tak proč stojí přede mnou v kuchyni? A proč se vůbec tak moc bojím toho, že bych měla jít do školy?
„Tak už vím, co je tvá achillova pata. Neboj se, zlatíčko, já tě tam odvezu.“
„Moc ti děkuji za tvou úžasnou nabídku, Damone. Ale než s tebou strávit nějaký ten čas o samotě, to si radši vypíchnu oko.“
„To nedělej. Tvých krásných očí by byla škoda.“
„Neboj, jedno by mi zbylo.“
„Mio, myslíme to vážně. Měla by ses tam jít zapsat.“
„Fajn. Vydržte chvilku.“ Vyběhla jsem rychle nahoru, oblékla si rifle a první triko, které mi padlo pod ruku, odplula na chvíli do koupelny, v kuchyni jsem si vzala bagel a zabouchla za sebou tiše dveře, aby Damona nenapadlo, že pojede s námi.
„To bude super. Už se těším na ty výrazy všech okolo, až nás uvidí vedle sebe. Caroline se nemůže dočkat, až tě pozná.“ V té chvíli jsem vypnula Elenin volume, sledovala cestu a v hlavě se mi srovnávalo, co se všechno v posledních dnech stalo.
Jak Elena předpovídala, před školou se mi kolem krku vrhla energická blondýna a hned po ní malá bruneta, se kterou jsem se už jednou viděla.
„Dobrý, dobrý. Dost, holky. Já nejsem jak tady pan Mrtvý. Já potřebuju dýchat,“ zasmála jsem se.
„Fakt vypadáš úplně stejně.“ Caroline si mě odtáhla na délku rukou.
„Samozřejmě, proč to tak všechny překvapuje? Tak já se jdu zapsat. A po škole na mě nečekejte, půjdu pěšky. Tak zatím.“ A automaticky jsem se k Eleně naklonila, abych ji objala, ale v půli cesty jsem se zarazila. „Ehm, tak, tak teda zatím,“ vykoktala jsem překvapená svým chováním.
V kanceláři mi dali můj rozvrh. Jako ,první‘ hodinu (z těch čtyř, co jsme stihli) jsem měla angličtinu. Třídu jsem našla minutu před zvoněním. Porozhlédla jsem se po třídě. Takže angličtinu budu mít s Bonnie a Mattem. Teda, alespoň myslím, že je to Matt. Bonnie mi ho popsala jako roztomilého modrookého blonďáka.
Za celou hodinu jsem si do mého půjčeného sešitu napsala tři slova – UŽ NIKDY VÍC – a dál jsem je různě vyzdobila.
„Mio, počkej chvilku. Toto je Matt,“ mrkla na mě Bonnie.
„Ahoj, rád tě poznávám. Jakou máš další hodinu?“ nasadil rozkošný stowattový úsměv.
„Algebru,“ ušklíbnu se. Matika nikdy nebyla moje silná stránka.
„Škoda, tu má, myslím, Caroline. Ale můžu tě tam alespoň zavést.“ Když vyslovil její jméno, mi bylo jasné, že mezi nimi něco je. Minimálně z jeho strany.
„To budeš hodný,“ pokusím se o milý úsměv, ale moc mi nejde. Snad jsem ho nevyděsila.
„Mio, mám na tebe počkat? Půjdeme spolu na oběd? Elena by ti chtěla představit Jeremyho.“
„Nemusíš na mě čekat. Jídelnu nějak najdu.“
„Blbost, počkám na tebe před třídou,“ nenechá se odbýt Caroline.
Fajn, plán B. Po patnácti minutách s panem Fitzgeraldem mi došlo, že už tady dýl nevydržím. Přeci jen, dvě hodiny na první den ujdou, ne? Počkala jsem, až se třída vyprázdní, otevřela okno a vyskočila. První patro, poslední dobou mám nějaký štěstí.
Rychle se rozběhnu s co největší rychlostí od toho ústavu pryč, kdyby se bloncka šla podívat, proč mi to tak dlouho trvá.
Zahnu za nejbližší roh, když se mi v kapse rozezvoní mobil. Elena. Típnu to. Zase. Tentokrát je to Stefan. Tipnu to.
Co se stalo? Jsi v pořádku? Odepiš! Asi jsem to přehnala, je vyděšená.
Jsem v pořádku. Jen to nebyl dobrý nápad.
Kde jsi?
Chci být sama.
Zastavím se před nějakým barem. Mystic Grill. To jako vážně? Na nic lepšího nepřišli? Vejdu dovnitř, sednu si k baru a objednám si čaj. Je přeci dopoledne a měla bych být ve škole.
„Když už porušuješ pravidla, zlatíčko, dělej to alespoň pořádně,“ ozve se za mnou Damonův hlas.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Kristennie, v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries
Diskuse pro článek Ti druzí - Kapitola 3.:
Taky bych občas ráda vyskočila ve škole z okna rychle další
Suprová kapitola!
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!