OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » A Bad dream



A Bad dreamCo s člověkem udělá neopětovaná láska? Když Larry zjistil, že jeho přítelkyně má někoho jiného, něco se v něm změnilo. Lidé pořád blázní, ale takový extrém to zase není.
Každopádně Larry má své vlastní plány, jak s tou podvodnicí naložit. Jaké asi budou?
Tohle je moje první jednorázovka... Je dost krátká, ale snad není nejhorší.

Probudil jsem se uprostřed noci, stejně jako posledních několik let. Pokaždé mám tu hroznou scénu před sebou i dalších deset minut. Vím, že už jsem vzhůru, ale stejně...

Ty obrazy... Jsou tak živé. Skoro jako bych se vrátil v čase. Zpátky do té chvíle.

Ne! Nemysli na to! Poručil jsem si v duchu. Nemysli na to nebo se zblázníš. Víš přece, co jsi udělal. Musíš na to zapomenout. Musíš...

Pozdě. Ztratil jsem se ve vlastních vzpomínkách.

Stál jsem před ní a němě na ni zíral. Nemohl jsem uvěřit tomu, co právě řekla. Bylo to neskutečné, nemyslitelné. Nemohla to myslet vážně.

„C-co?” zakoktal jsem chvějícím se hlasem a pomalu spustil ruku s květinami.

„Rozcházím se s tebou, Larry,” zopakovala už nejmíň počtvrté.

„Ale,... Ale proč? Vždyť nám to klapalo, ne? Vím, že jsem se ti ten poslední týden moc nevěnoval, ale šéf na nás tlačí kvůli té nové zakázce. Přece jsem se ti za to omlouval. Dokonce jsem nám na víkend zamluvil pokoj v hotelu. Abychom mohli být sami. Jen ty a...”

„Někoho mám!”Skoro to zakřičela.

Čas jako by se zastavil. Stál jsem před ní s otevřenou pusou a nemohl uvěřit vlastním uším.

Jak to myslí, že někoho má? To přece nemůže být pravda. To by mi neudělala. Ne takhle, ne teď. Pořád jsem to nedokázal pochopit...

Najednou se ve mně něco zlomilo. Jako když na ovladači stisknete tlačítko Power.

„Tak ty někoho máš,” zašeptal jsem do tíživého ticha, které mezi námi nastalo. Z vlastního hlasu jsem slyšel ledový chlad. Až mě to samotného překvapilo.

„Ano,” potvrdila mi (zcela zbytečně). Ve tváři jsem jí četl, že taky nečekala, že bych se někdy mohl chovat tak chladně. No, nejspíš mě neznala tak dobře, jak si myslela.

Přešel jsem přes celou místnost až k dřevěnému psacímu stolu. Stál tam monitor a hned vedle něj malé kulaté těžítko. Uvnitř stál roztomilý sněhuláček. Zvedl jsem ho a chvíli si s ním pohazoval z ruky do ruky.

„Tohle jsem měl vždycky rád,” řekl jsem a otočil se k ní. Vzápětí jsem po ní kouli hodil. Proletěla těsně kolem jejího ucha a rozprskla se o stěnu za ní.

Ona zaječela a přikrčila se.

„Co to děláš? Zbláznil ses?” zařvala na mě. Pobaveně jsem sledoval její zděšení.

„Nejspíš jo,” zachechtal jsem se. „Ale můžeš za to ty... A moc dobře to víš!” Postoupil jsem o krok dopředu. A ona zase o krok dozadu. Bojí se mě, uvědomil jsem si. A taky, že by měla.

Pomalu jsem vykročil k ní. Ale tentokrát neustoupila. Neměla kam. Zlomyslně jsem se usmál a zastavil se asi metr před ní. Přitiskla se ke stěně jak jen mohla.

Koutkem oka jsem zaregistroval něco lesklého. Leželo to na podlaze. Jen několik centimetrů od mé nohy. Byl to větší střep z těžítka, které jsem po ní hodil.

Sehnul jsem se a zvednul ho. S obdivem jsem si prohlížel ty nádherné křivky lomu. Pro sklo jsem měl vždycky slabost. Ze zamyšlení mě vytrhl její skřehotavý hlas.

„Co s tím chceš dělat? To mě teď jako podřízneš nebo co?” zeptala se. Celá se třásla.

„Ne! Jenom ti ten střep chci dát do peněženky pro štěstí a hned tě pustím.” prohlásil jsem ironicky a ušklíbl jsem se. Otřásla se a já ucítil příval uspokojení z toho co jsem jí způsobil.

Popadl jsem ji za vlasy a zatáhl, až vykřikla. Odtáhl jsem ji do jídelny a shodil na židli.

„Ani se nehni!” varoval jsem ji tichým hlasem. „Jinak to se postarám, abys trpěla ještě víc, než mám v plánu. Rozumíš?”

Roztřeseně přikývla, a když jsem se obrátil ke kuchyňské lince ani se nepohnula. Hodná holka, pomyslel jsem si. Odložil jsem střep na stůl a ze stojanu vytáhl velký nůž na maso. Zadíval jsem se do odrazu na čepeli a spatřil v něm šedé oči zúžené nenávistí. Za to co mi provedla jsem ji opravdu nenáviděl.

Otočil jsem se zpátky k ní. Pořád seděla na stejném místě. Nechtěl jsem ji svázat, to bych nemohl. Nejsem přece zrůda. No, i když...

„Tak ať to máme za sebou. Když tě nemůžu mít já, pak nikdo,” zašeptal jsem a svižně se otočil. Ostří se zalesklo ve světle lampy.

Rozmáchl jsem se. Čepel proťala její krásný krk. Nestačila ani vykřiknout. Teplá krev se mi rozstříkla po obličeji. A...

S povzdechnutím jsem se vrátil zpátky. O tom co jsem udělal před šesti lety, se mi každou noc zdají zlé sny. Asi se co nevidět zblázním. Vlastně se divím, že jsem to vydržel tak dlouho.

Potřásl jsem hlavou a znovu si lehl do postele.

„Sbohem, Rose.”



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek A Bad dream:

3. Chensie přispěvatel
12.06.2011 [22:44]

ChensieČekala jsem něco jiného, ale tohle mě uzemnilo. Už jen z toho důvodu, že znám kluka, který takhle zabil svou přítelkyni. Je ve vězení, samozřejmě, bylo to i v televizi a mně to natolik připomnělo tu situaci, že jsem to četla přimrazená. Ano, zapůsobilo to na mě. Ale nebudu psát "hezké", protože takové povídky hezké nejsou. Jsou povedené a to takhle vcelku je, když umí tak zapůsobit a připomenout hrůzu, která nás děsí. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla. :o)

2. FailleDraco přispěvatel
27.05.2011 [17:05]

FailleDracoFaillë: Toho kluka chápu. Sice to že ji zabil nepobírám, ale nenávist mi není cizí... Nezbývá nic jiného než: Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon brácha je nemocný, takže si to nepřečetl, ale řeknu mu, aby si to přečetl, protože to vážně stojí za to

1.
Smazat | Upravit | 26.05.2011 [19:49]

*Pozor na časté překlepy, před vložením článku si ho po sobě ještě jednou přečti. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!