Osmanáctileté Minnie se konečně změnil život k lepšímu.
Žádné starosti ji už netrápí. Konečně vidí život z té lepší barevnější stránky.
Už nemusí šťastným lidem kolem sebe jen závidět. :)
21.07.2012 (15:00) • Gracewhite • Povídky » Jednodílné • komentováno 6× • zobrazeno 1041×
Konečně byl jeden z mých milovaných dnů, kdy zlatavé paprsky prorážely šedomodré nebe. Nebe, které oznamovalo všem pod sebou před deštěm, který bude určitě doplněný krásnou barevnou duhou.
Sedím na kamenné zídce – několik metrů od řeky – a pozoruji jemně se točící listy na vrbě.
Fascinuje mě na listech hlavně to, jak polovina je díky paprskům světlá a ta druhá zastíněná různými vzory, které by byly v opačném sledu v noci strašidelné.
Miluji to, když mám celé vlasy v jedné extravagantní barvě a svými prsty pozoruji v paprscích světlejší a tmavější pramínky barvy.
Všude je takový klid...
Mravenci a muzikanti lezou kolem mě na okraji zídky a já je vždy s úsměvem shodím k zemi. Oni to i tak nevzdávají a lezou stále dokola mezi malými dírkami v zídce nahoru.
Konečně cítím uvnitř sebe klid, který jsem dlouhou dobu potlačovala, ale přitom tolik potřebovala.
Po dlouhé době mám konečně pocit, že vše, co se mi v minulosti zlého stalo, ať už to bylo vůči mně fér nebo ne, přispělo k tomu, aby byl dnešní den takový jaký je.
Všímám si teď jasněji maličkostí, které jsem předtím neviděla a nedocházely mi.
„Au!“
Už po několikáté jsem se popálila o kopřivu, která byla nad mými slimkovými jahůdkovými cigaretami.
I ona nesouhlasila s tím, abych kouřila, protože jsem vždy o ni nedopalky hasila.
Kačenky plující kousek ode mě v houfech dobíhaly jednu za druhou.
Připomínalo mi to kamarády, se kterými jsem vždy držela za jeden pevný provaz. Všechno má ale své chyby a ty chyby jsem našla i u nás. Naším stále častějším hádkám jsem řekla – dost!
Došlo mi až po dlouhé době, že jsem udělala dobře, protože jsem jen díky našim nesmyslným hádkám kvůli maličkostem byla často smutná a to už nechci. Chci být bez nich šťastná. Bez nich s mým novým klukem, na kterého jsem takovou dobu čekala…
Konečně jsme našla po těch všech úletech a krátkých vztazích někoho, kdo mě chápe, miluje a udělá pro mě cokoli.
Konečně se nemusím snažit ve všem jen já.
Nebe se zahalilo do tmavých mračen, slunce uhaslo a na moji levou tvář spadla první kapička přicházejícího deště.
Naposledy jsem se zahleděla do fialovomodrého nebe a uznala, že je opravdu čas odejít.
Bouřka samozřejmě přišla rychleji, než jsem čekala a já byla rázem během chvilky zasažená její mokrou podstatou. Můj klidný krok najednou zrychlil a já rázem běžela.
Lidé okolo byly v suchu v domovech a já jediná – bláznivá – běžela uprostřed toho všeho.
Kapky utíkaly do všeho kolem a v prasklinách v cestě začaly vznikat kaluže vody. Několik jsem jich po cestě nechtěně vzala, protože jsem sotva viděla na krok.
Růžové dlouhé vlasy se mi lepily na moji oblíbenou mikinu od Timíčka Burtona, pod kterou jsem schovávala čerstvě dopsanou povídku o Modrovlasém chlapci, kterého omezovala v životě už dlouho trvající rodinná kletba.
Ve sluchátkách mi hrála oblíbená písnička od Chew Lips – Karen a já uznala, že dnešní den/večer už nemůže být lepší… Omyl!
Když jsem konečně docupitala celá promočená domů a otevřela okamžitě notebook, na facebooku mě čekal vzkaz od mého muže:
„Promiň, že jsem tu dnes nebyl, ale ještě sem řešil nějaké věci na výlet. Šti-pi (můj nejoblíbenější plyšák, kterého jsem mu půjčila) už je taky na cestu natěšenej. Někdy se nám ozvy, jak se máš.
Chybíš mi už teďka, to nevím, co bude za pár dnů.
Měj se dobře a uži si ten drumfest. Love you, honey.*“
Pohodlně jsem se usadila na zatím suchou židli. Úsměv jsem měla od ucha k uchu.
Pořád dokola jsem si četla od něj odkaz... tedy do chvíle, než jsem celá unavená usnula tam, kde jsem byla.
Autor: Gracewhite (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné
Diskuse pro článek Je to fajn, mít se fajn:
jó no... Tahle povídka nejsem já,i když jo... xD
Na tebe netypické místy až přeslazené, ale proč ne občas je dobré napsat něco optimistického:)
ano, však na tom obrázku jsou moje... xD
Si už testovala však :D :P
ano ano jsou,, kissky :)
Krásne :)) inak netušila som že sú jahodové slimky :D viem iba o pepermintových ;)
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!