O princezně Mydlince • OurStories.cz ~ naše povídky

Na začátku školního roku jsme měli za úkol do slohu vymyslet pohádku. Přemýšlela jsem a napsala tady tohle. Ve zkratce. Princezna Mydlinka ráda pere a vše kolem toho. Jejího otce krále to začne štvát a tak uspořádá konkurz. Kdo zabije draka ze sousedství dostane princeznu a celé království. Doufá, že pak Mydlinka přestane pořád prát. Jestli se to povede si přečtěte.
P.S. Pohádka je psána ve spolupráci s mým otcem.

13.03.2010 (15:00) • MaiQa • Povídky » Jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 1027×

O princezně Mydlince

Žila byla jednou jedna princezna. Nebyla to však obyčejná princezna. Tahle se jmenovala Mydlinka. Její jméno bylo hodně známé. Jen díky tomu, že ráda prala. Prala ráno, odpoledne i večer. Nikdo jí to nemohl nikdy vymluvit. Ve své velké koupelně měla hned tři pračky. Jednu na černé, druhou na bílé a třetí na barevné prádlo. Každý kousek královské zahrady byl ověšený šňůry s prádlem. Pokaždé když se král koukl ráno hned po vzbuzení z okna, první co viděl byly tuny prádla. Jednoho dne však krály trpělivost došlaai přemýšlel jak princeznu Mydlinku zbavit tohoto zlozvyku.

Vtom se rozezvučel zvonek u zámecké brány. Sluha šel otevřít a u brány stála stará babička v barevné loktušce.

I řekla, „panáčku slyšela jsem, že si pan král nedokáže poradit s princeznou Mydlinkou, a tak jsem se rozhodla, že mu pomůžu. Mohl bys mě u pana krále ohlásit?“ A tak sluha šel ke svému pánovi a ten nechal stařenku pustit k sobě. Stařenka královi řekla, že za sedmero horami a třemi řekami je slůj a v ní žije šestihlavá saň. Ať vyhlásí po království, že kdo saň zabije dostane princeznu Mydlinku a celé království.

„A pak pane králi nebude mít princezna čas na to aby pořád prala a prala.“ A poté stařenka odešla. Král zavolal písaře a napsal vše co mu stařenka poradila. Na zámek se začali sjíždět rytíři s lesklými brněními a chocholy. Jen jeden však neměl ani jedno. Přijel na starém oři oblečen do vesnických šatů a jen po boku měl lesklý velký meč. Nebyl to ledajaký meč, byl kouzelný. Který Honzovi dala než odjel z domu jeho kmotřička, nám již známá stařenka s loktuškou.

Když na nádvoří zámku již byli všichni seřazeni dal král losovat čísla, v kterém pořadí půjdou princové na saň. A tak první vyjel. Pět dlouhých neděl na něj čekali. Když se však nevracel poslali dalšího. Nikdo se však již nevrátil. A tak přišla řada na Honzu.

Ten tedy vyjel a s výkřikem „Já se vrátím,“ ujížděl na saň.

Honza jel dnem i nocí a za pár dní již přijel do nehostinné krajiny. V dáli rozeznal velikou jeskyni. Na svém oři k ní rychle ujížděl. Když byl před vstupem do jeskyně, popadla ho hrůza. Všude kolem něho byly poházeny zbytky brnění. V tom se ozval děsivý řev z jeskyně. A najednou se vynořila veliká šestihlavá saň. Náš Honza ale nelenil, tasil meč a začal se saní bojovat. Jedna hlava po druhé padaly na zem. Po dlouhém vyčerpávajícím boji Honza zvítězil. Ihned se začal chystat na zpáteční cestu za princeznou Mydlinkou.

Na zámku již všichni netrpělivě čekali, jak Honza pořídil. Ze zámecké věže se jednoho dne ozvalo:

„Pane krály Honza se vrací.“ Princezně tedy nezbylo nic jiného než se za Honzu vdát. Svatba byla veliká pozvaly na ni i Víly, Vodníky, Hejkaly a různé pohádkové bytosti žijící v království. Časem se narodila princezně kupa dětí. Princezna přenechala praní pradlenám a věnovala se svým dětem a svému Honzovi. A žili si tam hezky spokojeně a jestli neumřeli, žijí tam všichni spolu dodnes.

Autor: MaiQa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné