Oběť • OurStories.cz ~ naše povídky

Táák...Jsem měla takovou blbou náladu a tohle z toho vzniklo. Snad se vám to bude líbit. Příjemné čtení ;)

19.07.2009 (12:46) • Janee • Povídky » Jednodílné • komentováno 2× • zobrazeno 988×

V rohu špinavé, zatuchlé, špatně osvětlené místnosti se krčila mladá dívka. Na špinavých tvářích byla památka po pramíncích slz, které zmáčely její obličej. Kdysi blonďaté vlasy byly spíše černé. Vytřeštěnýma očima plnýma hrůzy sledovala malou praslinku ve zdi. Rty se jí třepaly strachem. Oblečení měla roztrahané a její tělo se chvělo zimou. Bála se, moc se bála. Věděla, že On zase přijde. Ale tentokrát to bude naposledy. Viděla mu to v očích. Už ho nebavila.

Nikdy nevěřila v Boha, ale teď se jí zdál jako jediná záchrana. Modlila se k němu, aby byl všechno jen zlý sen, aby se probudila ve své posteli. Prosila, aby směla ještě naposledy vidět svou rodinu. Svého malého brášky, maminku.... Vzpomínala na všechny chvíle strávené s nimi. Už ani neměla sílu plakat. Oči ji pálili a v krku cítila neuvěřitelné sucho.

Vzpomínala jak to začalo. Pohádla se s mámou. Tolik toho teď lituje. Ale teď je pozdě litovat. Už to nevrátí. Nikdo ji nepomůže. Utekla oknem a šla na párty. Potkala tam hezkého muže. V té chvíli ji ani nenapadlo, že za tou upravenou maskou se skrývá bestie, bestie, která brutálně ukončí její mladý život. Zaplatil ji pití. Opila se jako nikdy v životě. Díky náladě navozené alkoholem, si nedávala pozor co dělá. Nasedla s ním do auta. Bavila se. Smála se s ním, netušíc, že je to poslední smích, který svět od ní uslyší. Její melodický hlas se bude vznášet ve vzduchu jen jako varování pro jiné mladé dívky. Pak se probudila tady. Svázaná, bezmocná. Několikrát za ni přišel. Na to ale myslet nechtěla. Nechtěla myslet na to, jak moc ji ublížil. Stále na svém křehkém těle cítila jeho ruce. Jeho teplo, pot. Zacházel s ní jako s věcí, a i se tak cítila. Věc, použitá opotřebovaná věc. A teď je čas, se té věci zbavit.

Za dveřmi se ozvaly tlumené kroky. Tep je jí zrychlil a přerývavě dýchala. Sepnula ruce a modlila. Její tichý hlas se odrážel od stěn.

Dveře se s vrznutím otevřely. Její tělo sebou cuklo. Pevně sevřela víčka k sobě, až jí z toho bolely oči.

„Madeline.“ zašeptal jeho podmanivý hlas.

„Madeline.“ zašeptal znovu, když se dívka ani nepohla.

Zakryla si dlaněmi uši a čekala, skoro prosila, aby už její utrpení ukončil.

„Madeline!“ zařval a chytil ji za vlasy. Donutil ji,aby se mu podívala do tváře. Viděla mu v očích jak si to užíval, miloval ten pocit nadvlády.

Prudce ji uhodil do tváře. Po čele ji stékal pramínek teplé krve. Ten pohled ho povzbuzoval. Mlátil ji, bušil do ní pěstmi, kopal ji.

Madeline zavřela oči a snažila se nekřičet. Křikem by to jen zhoršila. Poslední rána dopadla na její hlavu a ona se propadla do slastného nevědomí. Zaplavovala ji temnota a ona se jí nebránila. Bylo to jako vysvobození. Její noční můra končila. Poslední úder srdce sebou odnesl i kousky posledního vědomí.

Venku začalo pršet, jako by obloha plakala nad jejím zmařeným mladým životem.

Déšť dopadal na její znetvořené tělo pohozené vedle silnice, čekající na objevení. Vítr zpíval smutnou melodii o další oběti...

Novinové články hlásaly:

„Další oběť brutálního sériového vraha..............

….........................Kdy to skončí?..........................................

…......................Policie si neví rady.....................................

…...............Kolik mladých obětí ještě bude?....…...............

….......................Skončí to někdy?“....................................

Autor: Janee, v rubrice: Povídky » Jednodílné