OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Pro vyšší dobro... 1. část

02.04.2012 (13:00) • Sami312 • Povídky » Jednodílné • komentováno 6× • zobrazeno 880×

Pro vyšší dobro...

S bolestí otočil klíčkem od dveří a vstoupil do bytu. S námahou se pak doplazil do ložnice a unaveně padl do postele.

Škubl sebou a úpěnlivě zasyčel, když znovu pocítil řezavou bolest v pravém rameni. Přes ukrutná muka upadl do bdělého  spánku.

Před očima se mu promítla scénka z tohoto večera...

Stál před dveřmi s řeznickým nožem a klíčem v ruce, který získal od teď mrtvé bytné. Byla sice nevinný civilista, ale musela být obětována pro vyšší dobro.

Klíčkem otevřel dveře, a když zámek cvaknul, zákeřně se usmál a vtrhl do dveří. Právě se chystal pomstít svého syna vraždou toho, kdo jeho smrt zavinil... Zasloužil si to, jako ti ostatní zločinci.

Stanul tváří v tvář své oběti. Ta se na něj vyděšeně dívala.

V tom najednou proběhne místností bílá myš, zvíře, které způsobilo tolik zmatku.

Zloděj měl v tu chvíli šanci zaútočit na vetřelce. S křikem se na něj vrhl s dýkou v ruce, kterou právě vytáhl z opasku a bodl ho do ramene. Byl zklamán, že se netrefil do místa, kam mířil... Do srdce. Vrah s vyjíknutím padl na kolena a poté dozadu... Podle všeho bylo po něm nebo omdlel a po několika hodinách vykrvácí.

Zloděj si s úlevou oddechl a pustil dýku na zem, osudová chyba. Než si stačil uvědomit, že nejspíš spáchal vraždu, uslyšel dutý zvuk. Vrah totiž mrtvý nebyl a čekal jen na chvíli, kdy by mohl svou oběť překvapit... Chvíle právě nastala.

Kopl do nočního stolku se zbraní a pohotově ji chytil. Dvakrát vystřelil a zloděj už se kácel k zemi.

Vrah rychle očistil zbraň a vložil ji do ruky zloděje v bezvědomí.

„Už se blíží ráno. Do té doby, ale jistě vykrvácí... Nechám ho tady. Jestli ho do večera nikdo nenajde, hodím ho potom do řeky... Za ostatními,"  pomyslel si.

„V tomhle stavu bych to asi nezvládl." Podíval se na své rameno a znechuceně odvrátil tvář. Poté se dopotácel až domů a usnul.

Když se probral ze světa snů... spíše vzpomínek, bylo už ráno, tak asi pět hodin.

Povzdechl si a šel do koupelny.

Bolest nebyla tak nesnesitelná jako večer, a když se podíval do zrcadla, zjistil, že rána není ani tak hluboká, jak čekal. Nůž rameno ani neprobodl skrz.  Stačilo ránu vyčistit a obvázat. A k překonání bolesti nakonec pomohl starý dobrý klacík, který měl mezi zuby.

Když se vrátil do ložnice podíval se na povlečení od krve a povzdechl si. No co, jsem sám, uklidím to zítra, řekl si a poté na pár hodin usnul v krvavé posteli.

                                                                                 ...

O několik hodin později na policejní stanici.

„Chlapi, máme tu nový případ!" ohlašuje šerif.

„Nějakej zlodějíček se prej včera pokusil zabít. Našla ho pak pravá majitelka bytu polomrtvého a se zbraní v ruce. Záchranka ho už odvezla do nemocnice. Thomasi, ty a John ho půjdete vyslechnout do nemocnice. Thomasi?" Díval se tázavě na Thomase. Ten stál jako opařený a hleděl do prázdna.

„Možná by sis mohl odpočinout. Vždyť víš, vzít si volno. Klidně tam pošlu někoho jiného. Po té Mattově smrti..." odmlčel se uprostřed věty. Zapomněl, že by o smrti Thomasova syna neměl mluvit. Ostatní se na něj vyčítavě podívali, ale on nevnímal. 

„Promiň, já nechtěl.." Položil ruku na jeho rameno a on cuknul.

„Ne, to je dobrý. Já tam klidně půjdu," řekl s odhodláním, ale jeho hlas se na konci věty zlomil.

Šerif se na něj tázavě podíval, ptajíc se, zda to zvládne. On jen kývl a pokusil se o úsměv.

„Tak dobře. A vy ostatní..." řekl šerif trochu hlasitěji, jak to měl vždy ve zvyku při rozkazování.

„Vy, půjdete prohledat místo činu," dokončil větu a všichni se rozešli.

Autor: Sami312, v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Pro vyšší dobro... 1. část: