OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Snílek

02.07.2013 (13:00) • KatarinaMFS • Povídky » Jednodílné • komentováno 3× • zobrazeno 862×

Už deset let píšu povídky. Začala jsem hned, jak jsem se naučila psát a to jsem psala pohádky a četla jsem je vždy, když jsem měla špatnou náladu. Sedla jsem si na postel, prolistovala jsem sešit s tvrdými deskami, polepený obrázky a četla jsem si pohádky o princeznách, jednorožcích a mluvících zvířátkách. Jak jsem rostla, tak se psaní pohádek změnilo na psaní básniček a povídek.

Jednou, když mi bylo deset, jsem se potichu vykradla z bytu, v kapse jsem měla klíče od sklepa a potichu jsem scházela schody paneláku doprovázená jen fretkou a mou fantazií. Ve sklepě jsem vzala krabici, která vypadala že se dá na něco ještě použít a vzala jsem si ji do pokoje. Dala jsem do ní všechny má napsaná díla a považovala jsem tu krabici za největší poklad, co v pokoji mám. Měla jsem tam spoustu plyšáků a na téhle krabici seděl velký plyšový medvěd s červenou mašlí kolem krku. Toho medvídka jsem dostala od babičky k pátým narozeninám a od té doby ho opatruju jako oko v hlavě, protože babička už není mezi námi a zůstal mi po ní medvídek a fretka jménem Didi. Vím, že jsem k jedenáctým narozeninám dostala malou dřevěnou knihovničku a vyřezaným jménem Teddy.

Jen táta věděl mou přezdívku, padla jsem mu kolem krku. Od maminky jsem dostala tlustou knihu vázanou v zelené kůži s velkým krásným písmenem T. Oba je miluju, jsou to moji rodiče. Když se v mých třináctých letech rozvedli, prali se o mě jako o hračku.

Nakonec zvítězil táta, chtěla jsem k mamince, a tak jsem si začala vymýšlet. Jenže to přešlo až v to, že táta mě nechtěl a dal mě k mámě. Srovnala jsem se a byla jsem zase jako dřív. Chtěla jsem jen k mámě, našla si přítele Petra, skvěle jsme si rozuměli a s jeho dcerou Týnou. Hned jsme se spřátelily a staly se z nás nerozlučné kamarádky a měly jsme i stejné zájmy. Obě jsme psaly, vždycky jsme si po nocích četly povídky a vymýšlely různé s hororovou tématikou. Byla to vážně legrace.

Jenže potom se něco zvrtlo. Týna se úplně zbláznila. Z ničeho nic mě napadla! Petr ji ze mě hned sundal a odvedl ji. Maminka byla zděšená a uklidňovala mě asi dvě hodiny. Vůbec nevím, co to do Týny vjelo. Několikrát potom mě napadla, ale jen mě třeba škrábla nebo mi udělala modřinu. Jednou jsme večeřeli, skvěle jsme se bavili a najednou mi Týna do ruky zapíchla nůž. Maminka mě odvezla do nemocnice a Petr zavolal doktorku, aby k nám přijela. Ta sebou přivezla i policii. Začali mě vyslýchat.

„Jak to bylo, když se k vám nastěhoval tvůj nevlastní otec a jeho dcera?“ zeptala se mě milá policistka, usmála sem se a rozpovídala se.

„S Petrem jsem si rozuměla. Byl pro mou mámu oporou po tom rozvodu a já ho mám ráda jako otce. Když přivedl Týnu, byla jsem nadšená, že nebudu jedináček. Byly jsme od té doby nejlepší kamarádky. Obě jsme psaly povídky, a tak jsme si ještě víc rozuměly. Po nocích jsme vymýšlely duchařské historky a tak podobně. Ale jednou se něco zvrtlo. Najednou po mně skočila. Nevím, co ji k tomu vedlo, ale od té doby jsem se stala jejím terčem a vyvrcholilo to minulý týden. Všichni jsme večeřeli, smáli jsme se a Týna taky. Najednou mi bodla nůž do ruky. Nevěděla sem, která bije a miminka mě odvezla do nemocnice. Prý Týna vidí postavy ze svých povídek, to mi řekl Petr,“ řekla jsem jí, ona se usmála a řekla: „Když jsme mluvili s Týnou, říkala, že ji k tomu navedla Vicki. Kdo je to?“

„Vicki? Tu sem vymyslela já. Má to být, pokud se nemýlím, holka kterou pustili z blázince za dobré chování. Zabila svou sestru a teď se zaměřila na studenty. Proč se mě ptáte na postavu z duchařských povídek?“ řekla jsem jí, zasmála se a řekla: „To ona jí k tomu údajně navedla.“

Týnu nakonec zavřeli do blázince, byla snílek stejně jako já, ale já postavy z mých povídek nikdy nevídám. Týna se úplně zbláznila a Petr řekl, že jí tam snad bude lépe a že už nikdy nikomu neublíží.

Autor: KatarinaMFS, v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Snílek: