OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Vampire Story - 2. část

23.11.2009 (16:00) • JoHarvelle • Povídky » Jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 924×

5.Historie

Tomy pak šel za Šarlotou ven před jeskyní.“Tak co jsi chtěla?“Zeptal se Tomy okamžitě.Šarlota seděla na trávě a podívala se na Tomyho.“Chceš vědět jestli tě má Anna ráda stejně jako ty ji?“A zakřenila se od ucha k uchu.Tomy se váhavě podíval na zem a řekl:“Co za to chceš?“Šarlotě zazářily oči a odpověděla:“správná otázka!Ale nechci nic!Jen jít vám dvou za družičku až se budete brát“.Tomy vytřeštil oči a Šarlota se zase začala smát.“Bože Šarloto!Ty jsi tak strašně dětinská!“ „A proto mě máš rád ne?“Šarlota se pořád usmívala ale Tomy se tvářil docela pořád vyděšeně.“Tak to vyklop“.Řekl Tomy a založil si ruce v kříž.Šarlota zvedla ukazováček a začala mluvit:“Tak,ona tě má taky ráda ale není si jistá svými city protože ještě nikdy neměla takový vztah.Trochu přehání při svých myšlenkách a nemá ráda když jde na ni někdo moc rychle.Takže si dej čas.Dobrá zpráva je,že tě má taky ráda až bude připravená psychicky tak začne už něco naznačovat.Kdybys to nepoznal tak ti to vždycky můžu..“ „Šarloto dost.To mi stačí.“ Šarlota se usmála a postavila se na nohy.“Tak když jsem ti to všechno řekla,mohla bych jít za tu družičku?“Usmála se zářivým úsměvem a Tomy jen zvedl oči v sloup a přemístil se do společenské místnosti kde se najednou objevila i Šarlota.

Anna se mezitím procházela uličkou.Když uviděla v jednom pokoji Elizabeth s Vůdcem jak se drží za ruce a něco říkají.Anna raději rychle poodešla a potkala další upírku.Byla malá,hubená s černými,rovnými vlasy a krásnou pletí.Pozdravila Annu a šla dál.Anna ji na pozdrav odpověděla ale vůbec netušila kdo to je.Anna se procházela uličkami dál a dál a mezitím přemýšlela co se dneska bude asi ještě dít.Tomy byl mezitím ve společenské místnosti a hrál tam s Janem a Martinem kuželník.Zatím vyhrával Martin a Tomy vedl těsně za ním.Když měl bát Tomy na řadě vystoupila do místnosti Anna.Usmála se na všechny jako pozdrav a sedla si na sedačku a dívala se ještě s pár upíry na film „Dívka na koštěti“.Tomy pak přestal hrát a kývl na Annu ať jde s ním.Anna se zvedla a povzdychla si.“Co asi po mě chce“.A přeběhl ji mráz po zádech až se úplně otřásla.Šarlota ,která hrála kuželky s dalšíma upírama se začala smát.Anna k ní přistoupila a řekla:“Hele začínáš mi s tím četní myšlenek lézt na nervy!“Šarlota se zase začala smát a řekla:“Promiň Anni,ale to fakt někdy nejde“.A začala se smát znova protože Anna si představila jak ji mlátí dvoumetrovou pálkou na baseball.Pak Anna odešla a přišla do Tomyho pokoje.“Tak co potřebuješ?“Zeptala se opatrně a začala se houpat po stranách.“Vlastně nic jen jak se ti tu líbí dneska“.Tomy se zářivě usmál a Anna odpověděla:“Jo je to tu stokrát lepší než u tety jestli se ptáš na tohle“.Tomy přikývl a zeptal se:“Chceš něco vědět ještě?O stvoření Šarloty,o založení naši skupiny nebo o životě Elizabeth a vůdce?“.Anna přikývla a sedla si na černou sedačku.Tomy si přisedl k ní a začal mluvit:“Tak o kom první?“Anna zvedla obočí a chvíli přemýšlela.“Třeba o založení skupiny nebo…já nevím začni prostě ty nějak“.Tomy chvíli přemýšlel a dodal:“Víš já jsem vcelku rád,že jsi si vybrala to založení protože tím navážu i na historii našeho vůdce.Teda jim začnu úplně jako první“ „Dobře tak začni“.Pobídla ho Anna a Tomy začal zase mluvit:“Tak v roku 1857 žil v jedné malé vesnici kovář.Ten vyráběl meče a podobné věci pro šlechtu.Jeho žena pak porodila syna,který se jmenoval Henry Roj protože jeho matka byla Angličanka.Jenže pak někdo vypálil vesnici a jeho matka zahynula v plamenech domu.Henry tehdy měl něco před deset let.Jeho otec pak s ním žil sám a Henry se ve dvaceti letech odstěhoval pryč.Tam si anšel krásnou mladou ženu a měl krásného syna.Vše probíhalo jako po másle.Jenže pak odjel na nějakou dobu pryč prodávat nádobí na trhy a vrátil se asi za pět měsíců a jeho žena mu oznámila,že je těhotná.Měl z toho obrovskou radost a když měl přijít dne kdy se mělo podle jeho výpočtů miminko narodit tak se pořád nic nedělo.Narodilo se až za dva měsíce.A tehdy mu to došlo.Byla mu nevěrná když byl pryč.Žena ho prosila na kolenou o odpuštění a po pár týdnech ji odpustil.Jenže pak jel na lov a když se vrátil dříve našel svou ženu v posteli s jedním vojákem.Neudržel se a oba dva je zastřelil.Pak mu dal soud trest smrti a šel na šibenici.Ale tu poslední noc před svou smrtí ho oslovil krásný muž s bledou tváří.Byl ve vedlejší cele a pořád jen nadával strážím,že jsou neschopní pitomci a,že ho stejně nikdy nechytí i když bude v cele.Pak když stáže usnuly začal Henry vyprávět svůj příběh tomu muži.A ten mu dal nabídku.Zachrání ho ale už se nikdy nesmí přiblížit na slunce a bude jíst jen krev.A za oplátku jemu musí chránit naše prozrazení.Henry souhlasil a muž se protáhl mříží a kousl ho.Pak ho vzal do lesa a nechal ho tam proměnit.Když se Henry proměnil šel se podívat na své dvě děti.Jeho sny ho přivítal ale nedokázal mu odpustit vraždu jeho matky a šlechta ho povýšila mezi vojáky.Jeho nevlastní dcera byla v cizí péči a nikdo nevěděl kde je.A tak se vrátil do lesa a přemýšlel.A dospěl k tomu,že by mohl založit skupinu upírů-když nějaké upíry najde kteří nebudou pít lidskou krev.A tak nepil vůbec krev pár týdnů a začal se rozpadat.Začalo ho to bolet a tak našel nějakou spící lišku a začal z ní sát krev.Ta krev byla úplně něco jiného než lidská ale uspokojila ho aspoň na chvíli.A tehdy taky dostal tu myšlenku o upírech co budou zabíjet jen zvířata v minimálním množství a jen tam kde je jich hodně.A tak našel Elizabeth.Ta byla u druhé skupiny a moc se jí do toho nechtělo.Lidé se ji báli nejvíc protože byla nejagresivnější a nejzlejší upír snad v celé existenci.Znali ji.A pak začali být lovci a pro každého osamoceného upíra to bylo v celku nebezpečné.A když pak našel Šarlotu kterou stvořil nějaký upír když šla z knihovny a ostatní začalo se mu říkat Vůdce.Elizabeth se pak k němu také přidala ale asi před sedmdesáti lety se od něj zase odpojila.A pak už byla historie zase o mě.Našla mě jak mě mění ten upír a přišlo ji to zlé.Tak ho-ačkoliv byl její druh z první skupiny vyplašila a mě nechala být.A za pár týdnů se vrátila zpátky k Vůdci.A mě pak našla Šarlota..a dál už to znáš.Šarlota akorát pak si mohla vybrat svého druha a tak si stvořila Filipa.Oni byli do sebe velmi zamilovaní a když se jednou v noci procházeli městem Šarlota šla na chvíli pryč a když se vrátila viděla jen jak na místě kde Filip před tím stál je jen hromadu prachu a nad ním lovce kušemi a šípy pro nás smrtelné.Šarlota utekla do úkrytu a měsíce se pro něj trápila,teď je vše v pohodě ale raději o něm před ní nemluv“.“Proč by o něm neměla mluvit?Už je to velmi dávno.kdybys chtěla klidně se zeptej“.Ozval se najednou známý hlas.Do místnosti vešla Šarlota a na tváři měla krvavou slzu.Utřela si ji a sedla si mezi Annu a Tomyho“.Anna se lítostně zatvářila a řekla:“Hele a jak to je mezi Elizabeth a Vůdcem?Oni jsou manželé nebo tak něco?Protože jsem je dneska viděla spolu jak se drží za ruce atd.,taky všude chodí spolu …nerozumím tomu“. „No u nich je to složité.Už léta mají spolu vztah kterému nikdo nerozumí.Před těmi sedmdesáti lety byli zasnoubeni ale den před svatbou Elizabeth zpanikařila a utekla.Pak dostala druhou šanci ale to co k sobě cítí ví snad jen Šarlota“.Šarlota se usmála a řekla“To víš!Mám prostě štěstí.Ale ti dva spolu mají hluboký vztah,který ani já nemůžu pochopit ačkoliv jim vidím přímo do mozku“.Šarlota se usmála a objala Annu i Tomyho kolem ramen a zasmála se.

„A co takový Martin?jakou ten má historii?“Šarlota se prosebně podívala na Tomyho a ten ji dal slovo.“No Martin je taková naše čistá krásná dušička.Byl stvořen prý někdy kolem třicátých let a byl voják.Takže asi při druhé světové válce ho stvořili…je to tak vzrušující!Byl totiž něco jako zdravotní bratr!A spadla na ně střecha a Martin jako jediný přežil.Pak ho našel nějaký upír když a kousl ho.Asi chtěl mít společnost nebo tak něco.Jenomže ani ne za dlouho ho chytili lovci a zabili a Martin zůstal sám.A tak se později připojil k nám“.Šarlota se zářivě usmála a zvedla se ze sedačky.“Já padám děti moje!mějte se jak chcete!“ Šarlota se vyřítila z pokoje a Tomy se podíval se zvednutým obočím na Annu.“Nezašla bys zítra do kina?Myslím,že hrají „Pařbu v Las Vegas“ nebo ještě Harryho Pottera.Tak nevím“.Anna se usmála a řekla:“Klidně na Pařbu v Las Vegas je mi to fuk hlavně,že odsud vypadnu aspoň na pár hodin!“ zvedla se také ze sedačky a šla směrem do svého pokoje.

Když zapadalo slunce úplně dostal Tomy nápad.Šel za Annou a pozval ji ven.Před jeskyní si ji nahodil na záda a přemístili se oba na nějakou louku s pytlem plnýma sena.Byly oblepeny nějakou páskou aby nezmokli.Tomy si na ně sedl a Anna se snažila naskočit na jeden pytel vedle Tomyho.Když byla skoro nahoře a zarývala nehty do pásky Tomy ji chytl za ruku a vytáhl.Chvíli si povídali jak se Anně tady líbí atd. a pak Tomy vytáhl s kapsy krabičku cigaret.“Na co to máš?“Zamračila se Anna.“No na co to asi je?“Řekl Tomy ironicky začal krabičku rozbalovat.“Já myslela,že nekouříš.“ „Taky,že ne nikdy jsem to nezkoušel tak to chci zkusit“ Tomy se zakřenil na Annu a ta jen povytáhla obočí.“Nesnáším kouř z cigaret.Proč nehulíš s kámošema?“ „No protože Jan řekl,že hulí jen „silné zboží“ a to zase ani já nechci vědět jaké a…napadlo mě,že bys sis taky …“ Tomy se opatrně podíval na nechápající Annu a pak Anna vytřeštila oči.“Ne!Ne!Ne!To …jak tě to vůbec mohlo napadnout?Jsi se zbláznil nebo co?Víš jaký to je hnusný ty cigarety?No fuj!A ještě to nutíš mě!Ne prostě!Si to klidně zkus ale mě do toho nepleť!“ Řekla Anna a odvrátila obličej z nechuceným obličejem.“Prej já a kouřit!se zbláznil snad!“Pomyslela si Anna a najednou ucítila pach cigarety.Zavřela oči a představila si Tomyho jak má tři dny hlavu v záchodu.A po chvíli uslyšela jak Tomy kašle.“Fuj!Ty jo si mě mohla varovat ne?Ble to je ale hnusný!“Začal nadávat Tomy a odkukávat.“Já ti říkala,že to není dobrý.To je tak když někdo musí mít všechno!“ !Hele celých šedesát něco let jsem to nezkusil!Takže nemám všechno!“Tomy Začal zase kašlat a najednou zařval:“Au!“ „Co je?Upíři nezvracejí?“Zeptala se Anna ironicky začala se smát.“Ne propálil jsem si tím svinstvem kalhoty!“Tomy si položil cigaretu vedle kalhot a když se pohyboval propálila mu kalhoty.“Bože ty jsi exot!“Anna se začala smát a to začal pak už se pokoušet i Tomy být vtipný.“To není vtipné!Budeš mi ty díry zašívat!“ !Zapomeň na to!“A oba se začali smát a pak se přemístili zpátky do jeskyně.

6.Nebe plné hvězd

V noci se Anně zdál sen.Byla v nějaké místnosti a přišli tam nějací muži,které neznala.Řekli ji aby šla s nimi ale ona nechtěla.A tak ji chytili za ruce a odvlekli někam ven z místnosti.Najednou byla na jakési zahradě a tam stál Tomy,který se usmíval.Vedle něj stála Annina maminka a tatínek s babičkou a všichni byli ve společenském oblečení.Najednou se ocitli všichni v nějakém sále a začala hrát tichá hudba z klavíru.Do sálu začali chodit zástupy lidí a všichni v šatech jako na nějakou oslavu.Tomy vyzval Annu k tanci a protančili spolu mlčky snad dvě hodiny.Pak ale najednou pohaslo světlo a v místnosti začal foukat vítr.Do té chvíle to byl příjemný sen.Anniny rodiče se smáli a tančili,babička se smála a tancovala a všichni byli veselí a šťastní.Pak začal foukat vítr,který pořád sílil.Sílil a sílil až z toho byla vichřice.Najednou Anna uviděla před sebou babičku,která se usmívá ale naráz zbledne a její úsměv zmizí.Vidí sama sebe v desíti letech jak se drží matčiny ruky nad babiččinou rakví a druhou rukou dává babičce růži.Pak se vidí jak ji rodiče utěšují nad ztrátou jejího nejmilejšího člověka.Pak vidí jak už se rodiče usmívají a mávají ji a slibují,že se brzy vrátí.A pak vidí jen z předního skla jak se na rodiče řítí opilec v náklaďáku a zmasakruje jim auto.Rodiče pak leží mrtví a zdravotníci je dávají do černých pytlů.Pak už jen zase vidí sebe jak hází další růži do dalšího hrobu.A vidí jak ji matčina kamarádka říká,že musí jet k tetě,které je soudně přivlastněna.A zase vidí sebe jak sedí v koupelně na vaně a v jedné ruce drží žiletku a v druhé ruce napíná tepnu.Chce se říznout ale najednou do ni vrazí Tomy a žiletku ji vytrhne z ruky.Najednou je z ní upír a saje krev.Saje lidskou krev.Saje krev těch co vždycky milovala.

Anna se najednou probudila celá zpocená a vyděšená.Malé polštářky,které měla v posteli byly na zemi a postel byla celá pokrčená.Anna vstala a podívala se na malé hodiny na stolku.Bylo půl druhé ráno.Všichni ještě spali.A tak se Anna zvedla z postele vzala si svůj krémový župana vyšla se projít na chodbu.Procházela se chodbami a přemýšlela nad tím jaké by to bylo kdyby ještě byla někde u tety a nosila studenou vodu v těžkých kbelících do tetiny vany kde se myla.Ano.Teta se myla.A měla na to sluhy co jí tam nosili vodu a ještě dostali vynadané za to,že můžou za to ,že voda není teplá!Anna se na tuhle vzpomínku rozzuřila a dala pěstí do stěny.Pak poodešla a šla se podívat ven.Byla ještě tma a zvířata také ještě spala.Les šuměl a voda také.Když v tom Anna ucítila povědomou vůni.Připomnělo jí to vzpomínku jak byla malá.Byla tehdy u babičky a ta pekla voňavý jablečný závin.Maminka Annu houpala na houpačce a tatínek je fotil novým fotoaparátem.Babička pak přišla a dala každému kousek závinu.“Tehdy byl krásný den!“Pomyslela si a zavřela oči a vzpomínala na ten den.Byl by krásný.Jenže pak si Anna vzpomněla jak potom večer k babičce přišla teta.Byla opila,páchla alkoholem odpadky a měla rozmazané oči.Křičela na Anninu matku,že ji proklíná a že do pěti let zemře.Pak ji začala vyčítat věci ohledně toho jaké má štěstí na peníze,přátele a manžela a i toho zatraceného haranta čímž myslela Annu.Pak začala po obou rodičích házet flašky od alkoholu a ta už babička nevydržela a zavolala policii.Mezitím ji dala pár facek a řekla ji ať se vzpamatuje.Jenže teta nic.Křičela a házela sebou jako šílená.Pak přijela policie a odvezla ji nejspíš na záchytku.Její kletba se ale splnila.Matka zemřela do pěti let.Přesně.Tehdy bylo Anně deset a někdy za půl roku ji zemřela babička a za dalších pět i rodiče.Pak si Anna pomyslela jak to vzala asi teta když zjistila,že tam Anna už není.Volala policii?nebo to nechala být?Tyto otázky probíhaly Anně hlavou a pak je rázem zastavila odpovědí:Určitě.Určitě mě bude hledat.Bude ji chybět otrok.Pomyslela si Anna odešla zpět do svého pokoje.Tam si uhladila postel a lehla si.Zavřela oči a přemýšlela o svém snu.

Když už bylo pozdější ráno něco kolem osmé hodiny vzbudila Annu Šarlota.Měla na sobě žluté kalhoty se zlatým páskem,bílé triko s nějakým pejskem,žlutou mikinu a bílou čelenku.Vlasy měla stažené do dvou malých culíků a blaženě se usmívala.“Dobré ráno princezno!Mám prosbu!Že tě dneska mohu obléct já?Jdeš přece do kina a já chci aby na tebe mohli oči lidský kluci nechat!A na mě samozřejmě taky protože jdu s vámi!“Šarlota se blaženě usmála a zvedla Annu z postele.“Hele já se ale umím upravit když někam jdu“promluvila rozespale Anna.“No jo ale o todle..přesně nejde..jde o tvou podobu aby tě nikdo nepoznal“.Řekla Šarlota trochu opatrně.Anna zbystřila podívala se podezíravým pohledem na Šarlotu.“Co o tom víš?Už mě hledají nebo co?“promluvila zase Anna.“No zrovna..to…no kluci…to viděli před chvíli v ranních zprávách!“Budou je opakovat asi za pár minut tak se obleč zatím jak chceš ale pak jak se na to podíváš tě trochu pozměním já jo?“Řekla Šarlota radostně a Anna přikývla.Když se Anna oblékla do růžových legín a podlouhlého trika a stáhla si vlasy do culíků namířila si to k televizi do společenské místnosti.Slyšela jen za sebou mumlat Šarlotu,že tohle je děs a jak se takhle může starat vůbec o svůj vzhled apod.Když Anna vešla do místnosti pár upírů tam hrálo karty a Martin s Janem se dívali na televizi.Zrovna začínaly zprávy.Mluvila v nich taková hezká blondýna v černém kostýmu a brýlích.Mluvila něco o uprchlých zvířatech v zoo a spadlém stromě.Pak najela na nějakou důležitou zprávu.Když pak všechno odmluvila o zoo,stromě,opilci apod.začala mluvit o nějakém upozornění.“A teď prosím dávejte pozor milí televizní diváci.Už je to pár dní co na silnici zemřeli dva manželé na srážku s opilým řidičem náklaďáku.Jejich dcera Anna Bártková,které je nyní patnáct let byla svěřena do péče své tety z matčiny strany.Jenomže Anna se po příjezdu k tetě postrádá.Tady máte rozhovor s nešťastnou tetou paní Alicí Fillovou“.Hlasatelka přestala mluvit a na obrazovce se ukázala tvář Aniny tety.měla rozmazané oči a zdálo se,že pláče.Když v tom začala mluvit:“Moje neteř..fňuk..ona..byla úplně v pohodě když přijela..fňuk jenže pak jsem ji nachytala jak brečí v koupelně a utěšovala jsem ji.Brečela kvůli smrti rodičů.Měla je moc ráda a já taky.Tak jsem ji dala večeři a poslala jsem ji spát.O půl noci jsem se šla na ni podívat a spala.Ale ráno jsem na ni volala a nic.A tak jsem šla nahoru a tam jen tenhle dopis na rozloučenou.Já vám ho přečtu“.A vzala nějaký dopis do ruky a začala ho číst.“Moje milá tetičko Alice,mám tě moc ráda a vím,že tě smrt mých rodičů musela velmi silně zasáhnout.Asi tak jako mě.Jenomže já se nemůžu dívat na to,že když trpím já tak trpí i někdo jiný.A protože tě mám velice ráda odcházím.Miluji tě a nehledej mě Anna.Teta přestala číst a hrála divadlo na nešťastnou příbuznou.Pak vzala té reportérce mikrofon a řekla do něj uplakaným hlasem:“Aničko!ty moje sluníčko!Tak jsme ti vždycky říkávali viď?Prosím vrať se domů a opustím ti všechno!I těch ukradených pět tisíc z mé peněženky!Prosím vrať se mám tě moc ráda a my to spolu nějak vydržíme.A kdyby jste ji někdo viděl prosím ozvěte se!Moc mi na ni záleží!“Začala hrát umělý pláč a odložila mikrofon.V tom jen reportérka zadrmolila něco na způsob“předávám slovo do studia“ a tam už byla zase ta hlasatelka jako předtím.A teď vám ukážeme fotografii Anny.A ukázala se tam Annina fotografie.Anna vytřeštila oči a otevřela pusu.Ukázali fotografii kde se usmívá od ucha k uchu a k tomu ji chybí polovina zubů.Na téhle fotografii ji asi bylo deset let.Vedle ní pak ukázali počítačovou fotografii jak by mohla Anna vypadat dnes.Umělá fotografie ji byla skoro podobná.A pak začala hlásit hlasatelka míry apod.“Anna Bártková se narodila 7.5.1994.Pochází z Ostravy,je 170cm vysoká,štíhlé postavy,modré oči,blond vlasy a kdybyste ji někdo poznal nebo o ni cokoliv věděl ozvěte se!Hlasatelka se usmála a řekla své jméno.Pak začalo počasí.Anna seděla na pohovce,oči měla vytřeštěné.Ne,že nikdo ani ona žádný dopis na rozloučenou nepsala,neukradla ji pět tisíc,nebrečela v koupelně,nedostala večeři a nikdo se na ni nechodil o půlnoci dívat ale tohle bylo moc.Ta fotka,ta komedie nešťastné tety..Anna sevřela zápěstí a vybuchla.Zakřičela tak hlasitě,že si museli všichni zacpat uši.Anna utíkala ven z jeskyně a utíkala dolů do vesnice a tam aby se dostala do místa bydliště své tety.Ať to bylo sebevíc daleko byla rozhodnuta,že ji zabije.Ty nervy,ten vztek,ta chuť po krvi..měla šanci a nechtěla ji propásnout.Když tak utíkala z kopce v lese najednou sed před ní ukázala Šarlota s Tomym.Podívali se na ni prosebným pohledem a Anna se zastavila.Když v tom Šarlota promluvila uklidňujícím hlasem.“Prosím tě Anno!Tohle jsi mohla čekat.Nech to prosím tě být.Nestojí ti za to.Navíc ty chceš ochutnat její hnusnou zkaženou krev?“Anně vtrhly do očí slzy a skácela se na zem.“Proč,proč mi tohle dělá?Vždyť ji nikdy nikdo z mé rodiny neublížil tak proč to dělá?“ Anna se zkroutila do klubíčka a začala brečet.Tomy nasadil lítostný pohled a sedl si vedle Anny.“Podívej to bude dobré,to všechno zpraví čas jen ho tomu dej.Ty víš,že jsou i horší věci na světě..i když..ale no zase…tak si ji třeba představ jak někde má mít proslov a poblije například starostu.Víš co by se pak dělo?Hodně věcí.A asi i soudy.Tomy se podíval na Anna a ta se mezitím posadila.“Poblije starostu?“A uchechtla se.“No jo fakt poblije z té trémy a výčitek svědomí“.Tomy se zářivě usmál a pomohl Anně na nohy.“Jenže…já..mám chuť na krev..musím jít na lov.Pokrčila Anna obočí a udělala křivý úsměv.“Tak fajn chceš jít se mnou nebo ze Šarlotou?“Zeptal se Tomy rozpačitě a podíval se na Šarlotu.“Asi se Šarlotou chce mi ještě zlepšit vzhled nebo tak něco“.Řekla Anna a pousmála se.Pak se Tomy od Anny a Šarloty odpojil a vrátil se zpátky do jeskyně.

Když se Anna se Šarlotou vrátili z lovu Šarlota zamířila k sobě do pokoje.Anna udělala to samé a v pokoji se lehla na postel.Pak se postavila a podívala na své oblečení,které bylo od krve.Šla do sprchy a když se vrátila seděla už Šarlota na posteli.Měla na rukou sáčkové rukavice a v jedné měla misku a v druhé štětec ,kterým míchala jakou si směs v té misce.“Co to děláš?“Zeptala se Anna a protřela si vlasy ručníkem.“Musíš změnit vzhled.Doufám,že se na mě za tuhle barvu na vlasy nenaštveš.Je to hnědá..Víš…a taky ti budu muset udělat ofinu a nebo aspoň patku.Je to moderní a bude to velký vzhledový rozdíl“Anna mučeně pokrčila obočí a přikývla.Za chvíli měla tmavší vlasy a patku na hlavě.Vypadala úplně jinak než dřív.Vlasy ji ještě Šarlota trochu prostříhala a zarovnala konečky a z Anny byl úplně jiný člověk.Když Šarlota skončila se stříháním a barvením vlasů vstala a podívala se na Annu.Panečku!Ty to,že jsi špinavá blondýna nezapřeš!Ty vlasy ti snad ztmavly jen o malý odstín!“Anna povytáhla obočí a podívala se do zrcadla.A Šarlota měla pravdu.Blond vlasy se nezapřely.Anna měla úplně světloulinkohnědé vlasy,že to ani nešlo poznat.Pak ji Šarlota posadila na postel a začala Anně vytrhávat obočí.Když to dodělala dala Anně černou sukni s lebkami a bílé tílko s černou čelenkou.Pak vzala nějakou tužku na oči a začala je Anně malovat.Pak ji učesala a vyfénovala vlasy,Anna se pak oblékla a Šarlota ji vyfotila.A teď přišlo finále.Šarlota přišla a ukázala Anně dvě fotky.Na každé z nich byla Anna.Jen na jedné byla se špinavě blond vlasy bez ofiny apod.,s kruhy pod očima a obnošeném oblečení.Na druhé fotografii už měla vlasy trochu tmavší,měla ofinu,namalované oči a v oblečení jak na nějakou párty.“Hele ale jestli si myslíš,že budu chodit jako nějaká barbie tak se velice pleteš!“Pohrozila Anna Šarlotě,která se jen uchechtla.

Za pár minut přišel do pokoje Tomy.“wow!my máme novou upírku?nebo to je snad nová večeře Šarloto?Kde je Anna?“Anna zavřela oči a nasadila uražený výraz.“Vtipný opravdu.To,že vypadám jako barbie z Hollywoodu tak to je jen na dneska jasné?A to jen kvůli tvé a mé skvělé kamarádce!“Pronesla Anna a otevřela oči.Tomy se usmál a vybídl Šarlotu a Annu ať jdou už do toho kina.Šarlota se jen přemístila do svého pokoje pro kabelku a hned byla zpátky.“Tak můžeme jít ne?“Vybídla Annu a Tomyho a vyšli ven z pokoje.Když došli do města uviděli plakát kde byla Annina podobizna s nápisem“Viděl jí někdo?“A Anna si skousla ret.Šarlota se usmála a chytla Annu za ramena.“Neboj nikdo tě nepozná jsem dokonalá maskérka!“A uchichtla se.Pak vešli do kina a poddali se hodinu a půl trvající komedii.Když pak kino skončilo,vyšli všichni tři z kina a vedli si to pěkně do obchodu se zvířaty.Šarlota se rozhodla koupit si rybičky.“A to jako až budeš mít mega hlad tak budeš vysávat jednu rybičku po druhé jako bonbóny?“Usmála se Anna a mrkla na Šarlotu.“Samozřejmě,že ne chci být chovatel.A Jendou mít třeba i v koupelně tygra,kterého měli ti chlapi v tom filmu“A všichni tři se začali smát při vzpomínce na film „Pařba v Las Vegas.“Ale byl to fakt nářez ten film!“ „To mi povídej smála jsem se tam celej film takže ani moc nevím děj!“ !Ne nenuť mě Šarloto abych ti ho vykládal už po třetí!“A všichni se začali zase smát.A pak jim to došlo a překvapeně se na sebe podívali.“Teď se bavíme jako normální,bezproblémoví lidé“.Pronesla Šarlota a zářivě se usmála.Když v tom šla nějaká partička kluků a plácla Šarlotu po zadku se slovy:“A co bys jako měla kotě bejt?Upírka?“A všichni v partě se začali smát.Šarlota měla chuť vycenit na ně své špičáky a říct,že ano ale káravý pohled Tomyho ji zadržel.Když si Šarlota koupila deset neonek a akvárium šli všichni tři spokojeně cestou do jeskyně.A když byli na autobusové zastávce přišel k Anně muž a v otrhaných šatech – nejspíš bezdomovec a začal mumlat zvláštní věci.“Podívejte slečno,bejt váma pokud si myslíte,že tady ti jsou lidé tak se jich straním.Protože dokud as myslíte,že jsou lidé je to pro vás v pořídku.Ale pro ně ještě v větším!Budou se tvářit jako vaši mega kámoši a pak si vás dají na večeři jako zákusek.Vy víte o čem mluvím,že?Slečno Bártlová?“Anna vytřeštila oči a Tomy jelikož poblíž ani na zastávce nikdo nebyl vycenil zuby.“Ona ví co jsme!ona je na tom stejně jako my!“Zasyčel Tomy a chytil Annu za ruku a kývl na Šarlotu.Když v tom muž začal křičet.Upíři!Upíři tu jsou!Slyšíte pane Najbrte?!Jsou tady přímo vám na mušku!“ „Šarloto,postarej se o něj my mezitím odejdeme do lesa.Pak nás dožeň.“ Přikázal Tomy a vzal si od Šarloty akvárium a rybičky a táhl Annu s sebou do lesa.Když byli oba v lese už byla celkem tma Tomy se podíval na zadýchanou Annu a zastavil.“Odpočiň si.Promiň nemůžu si ještě pořád zvyknout na to,že existuje i poloviční upír bez rychlosti“.Anna se ironicky usmála na Tomyho zalapala po dechu.“Co..co Šarlota udělá s tím chlapem?A jak poznal,že jste upíři?“Tomy si povzdychl a začal mluvit:“Víš je to starej lovec.A nás dva moc dobře zná.Když jsme byli „mladší“ tak jsme si s ním hráli.A pak as našel kamaráda – toho Najbrta takovej starej blázen myslí si,že existuje kde co..a tak chodí po ulicích a křičí na nás když nás vidí,že jsme upíři.Samozřejmě,že ho všichni považují za blázna“.Tomy se pousmál na Annu a sedl si na zem a položil vedle sebe akvárium a ryby,které byly v sáčku.Anna si lehla a pobídla Tomyho ať si lehne taky.Pak se Anna podívala na oblohu a uviděla miliony hvězd a kolem nich špičky smrků nebo jiných lesních stromů.Pak svítil měsíc a odrážel se od nedalekého jezera.Anna se pak podívala na Tomyho až jistila,že na ni kouká.“Je to hezké viď?Myslím ty hvězdy..“Promluvila a prolomila tak to napěté ticho.“Jo je jsou jich tam miliony!“odpověděl Tomy a podíval se hlubokým pohledem Anně do očí.Za chvíli už ani nevěděli jak jsou si vlastně blízko.Stále se k sobě přibližovali a přibližovali až na konec došlo k tomu z čeho Anně většinou proběhl mráz po zádech.první polibek.A ještě tomu s upírem.Anna se pak rychle odtrhla usmála se.Pak zabořila hlavu do mechu a Tomy udělal nechápavý obličej.“První pusa co?“Plácnul Tomy aniž by přemýšlel.Anna se zasmála a kývl hlavou.“Jo buď v pohodě u mě je to,to samý.Ale hlavu do země nezabořuju“. „No já taky běžně ne ale nechci abys viděl jak se červenám!“Zakřičela Anna a zase se usmála.“Vždyť my se nemůžeme červenat co je to za blbost?“Prohodil Tomy a začínal se zvedat ze země.“Fakt ne?“Zahuhlala Anna zpod země.“Fakt ne“Řekl flegmaticky Tomy a hodil oči sloup.“Tak to je dobře protože kdybys mě viděl kdybych byla ještě člověk počůral by ses smíchy!“Anna se zvedla ze země a ironicky se usmála na Tomyho.Pak Anna naskočila Tomymu na záda a přemístili se do jeskyně kde už Šarlota ve společenské místnosti vykládala svou historku ze šmírování Anny a Tomyho

7.Osudný lov

Uběhly minuty z těch hodiny a z těch zase dny.Dva dny.Uběhly od Šarlotiny historky ze šmírování Anny a Tomyho a stejně z toho byl pořád hit roku.První den Anna vstala jako každý jiný den a šla na chodbu.Chtěla vejít do pokoje Šarloty aby se jí zeptala jestli bude zase šmírovat když v tom se otevřely dveře a vyletěla z nich Šarlota a utíkala směrem k Tomyho pokoji.Anna byla zakryta dveřmi které teď byly do půlky rozmlácené a zhluboka se nadechla.Šla směrem za Šarlotou když v tom uslyšela hrozný rámus.První bylo slyšet jako by se rozbilo zrcadlo a pak jen Šarlotin křik.“JÁ TĚ SNAD ZABIJU!!!ZA TO MI KOUPÍŠ VŠECHNO NOVÉ A JEŠTĚ ZAŽIJEŠ TADY PEKLO!NAKECÁM TADY VŠEM,ŽE PŘI VČEREJŠÍM POLIBKU TI ANNA ŘEKLA,ŽE SLINTÁŠ!!!!!TO SIS U MĚ PO**!“Anna uslyšela další bouchnutí a raději poodešla do svého pokoje.Pak se rozletěly Tomyho dveře tak,že byly na třísky.Šarlota vyběhla z pokoje a podívala se na Annu.“Co se děje?“Zeptala se Anna.“Nic co by se mělo dít?“Řekla Šarlota a zvedla obočí.“No slyšela jsem rámus“.Odpověděla Anna a pokrčila rameny.“Jo ten rámus…no to ten tvůj pitomec.Nechal to akvárium v lese as rybičkami.A akvárium tam sice ještě bylo ale ty rybičky už ne.Byl tam jen mokrý sáček.Nejspíš nějaký pták nebo kočka.Vrr.Když se plánujete muchlovat tak laskavě si uvědomte,že tam nejste sami.“ „Promiň ale normální lidi nešmírujou dva lidi v lese..“ „No jejda stihla jsem to když jste se zrovna od sebe odtrhovali to jsem nestihla skoro nic“. „Ale je z toho hit roku“ „No co buď ráda seš aspoň slavná!“Šarlota se pousmála a přemístila se někde do svého pokoje.Anna pak někdy odpoledne se ptala jen Elizabeth jak to je s tím upírem,kterého zabila při její proměně.Elizabeth ji řekla,že je to v pořádku a,že se to bude řešit jindy.Další den Už byl jiný takový světlejší.Ráno Anna vstala A hned po obléknutí apod. šla na lov.Dali si s Tomym závod kdo víc uloví zvířat za dvě minuty.Vyhrála Anna a Tomy to jen okomentoval tím,že novorození jsou rychlejší jen ze začátku.A přitom se Anna neuměla moc rychle pohybovat.No jo když se někdo mlátí s medvědem minutu a pak se nají tak ať se nikdo nediví,že prohraje.Anna si to udělala jednoduší.Chytla si dva králíky.Další den byl ještě lepší.Anna vstala oblékla se,najedla se a šla hrát kuželník ze Sárou.Když vešly do společenské místnosti a začaly hrát tak asi po dvou minutách se přiřítila Šarlota.“Ahoj holky!“Pozdravila a začala poskakovat s úsměvem na tváři na místě.“Hele mám dotaz Sáro,ehm mohla bych tě o něco poprosit?“Zašla se Sárou za roh a asi po půl minutě se začala Sára smát.Pak Anna uslyšela Šarlotu jak říká aby Sára byla potichu a jen jak na sebe něco mluví.Pak se Sára vrátila ke kuželníkovému stolu a s úsměvem potřásla hlavou.“Co po tobě chtěla?“Zeptala se Anna a dívala se na tančící Šarlotu.“Ale..myslí si,že umí věštit budoucnost.Prý se ji zdálo,že dnes bude lovit srnky a opravdu lovila srnky“.Anna se pousmála a Sára taky.“No a co po tobě jako přesně chtěla?“Zeptala se Anna znova.“Chtěla,že až dohraju mám jít do pokoje a rozložit karty tak abych si pamatovala kde jaká je.A ona pak bude hádat jaká karta je tam a kde tam…ale moc velkou naději ji nedávám“.Anna se podívala na Šarlotu a ta jen Stála vyděšeně na podlaze naproti knihovně a mrkala rychle očima.Když se vzpamatovala podívala se snad nejvražednějším pohledem na Sáru a Anna raději odtáhla pohled na kuželník.

Když se blížilo odpoledne chystala se místnost už na obřad.Už zítra.Už zítra byl úplněk a Anna měla vypít lektvar,který ji přemění v konečného upíra.V místnosti stála Elizabeth,Vůdce a pár dalších upírů.Byl tam nějaký stůl,který vypadal jako katedra přikrytý červeným ubrusem a k němu vedl jako pro hollywoodskou hvězdu červený koberec.Také tam byly stojany ze svícny a nějaké zvíře,které zděšeně pobíhalo v kleci.Šla ven a slunce ji na minutu oslepilo.Sedla si na větev stromu a přemýšlela.Ptala se sama sebe“Miluji Tomyho?“Seděla na větvi a byla opřená o další větve.Když v tom najednou uslyšela zašustění listů.Podívala se za sebe a uviděla Šarlotu.Ta se kousala do rtu a smutně se koukala na zem.“Šarloto,co tady děláš?“Zeptala se Anna překvapeně.“Šmíruju!Tvé myšlenky.Teda holka,ty máš v tom mozku ale zmatek“. Anna polkla a kývla hlavou.“Kéž bych měla moc abych uklízela myšlenky druhých“.Anna pozvedla obočí a zeptala se“A ty víš jak si to myslí Tomy?“ „Jistě,že vím.A ten tě asi…miluje no jo líbíš se mu tak se nediv hodně ses mu otevřela a tak k tobě začal cítit přátelství a pak malou lásku.No jo když jsem byla mladá v mých letech..tak to se nevyznávaly lásky v lesích ale..kruci kde to bylo?Jo v nějakém musik baru a ještě s prstýnkem otázkou“vezmeš si mě“Bylo to šílené.Typuju to na třicátá léta.Nevím kdy to bylo přesně.Ale můj nejoblíbenější styl byl a je Hipis“. Anna pozvedla zase obočí.“Hipis?“ „No hipis!To byl krásný styl“. „A nebylo to na tebe trochu ironie?Vyznávala si hipis a přitom jsi zabíjela zvířata“. „No tehdy jsem zabíjela trochu i lidi ještě…ale máš pravdu byla to ironie“.Anna se pousmála a opřela se zase o větve,které byly za ní.“Víš..Je to hodně složité…já ani nevím jak ho beru“. „No Ježiš!Vždyť máš na to celou věčnost.Zítra už budeš upírem docela a můžeš si přemýšlet jak dlouho chceš“. „Jo to máš pravdu“.Anna slezla ze stromu a podívala se na krajinu kolem sebe.Nedaleko na obloze se zase stahovalo k dešti a kousek od místa kde stála Anna se páslo stádo ovcí.Anna zavřela oči a najednou uslyšela ve své hlavě hlas,který nepatřil jí.“Máš hlad?“Anna se rychle a vystrašeně podívala na Šarlotu a ta se jen začala smát.“Copak,vyděšená??Neříkej,že o téhle moci nevíš!“ A začala se smát ještě hlasitěji.“Můžu vědět jak to děláš?“Zeptala se Anna pořád vyděšeně.“Normálně.Ještě jsi neslyšela o telepatii?“ „No slyšela…a to my ji máme taky?“ „Jistě!Je to taková pěkná součást.Něco jako vysílačka.Ale než se to naučíš bude to nějakou dobu trvat asi tak…tři dny.Je to dost náročné“. „Aha“.Anna pozvedla obočí a přikývla.Když v tom začalo pršet.“Půjdeme?“zeptala se Anna a podívala se žádostivým pohledem na Šarlotu.“No jo jasně půjdeme.Stejně se musím stavit ještě za Sárou“Šarlota si promnula ruce a slezla ze stromu.Nahodila Annu na záda a přemístila se do jeskyně.

Tam vyhodila Annu ze zad a utíkala k pokoji Sáry.Asi po hodině Šarlota utíkala po chodbě a křičela“Já jsem věštkyně!Já jsem věštkyně!“Pak vyšla Sára z pokoje a šla přímo do společenské místnosti.Tam už seděl Jan,Martin,Karel,Kristýna Anna a Tomy a sledovali modlící se Sáru.“Ježíšku to byl ale vopruz!“Sedla si na pohovku mezi Annu a Martina a začala vyprávět:“Nejdřív po mě chtěla karty.Hádala kde jaká je.Hádala to asi půl hodiny a pořád nic.Pak si vzala nějakou křišťálovou kouli z nějakého obchodu a začala něco kvedlat o tom,že tam nic nevidí.A tak se mi podívala do ruky a vzala si pravítko.Změřila mi mou čáru a řekla mi,že ta čára měří pěr centimetrů tak budu žít jen pět let.Pak se zarazila a řekla,že to není možné když jsme nesmrtelní.No a tak jsme zase zkoušely s těmi kartami a já pořád říkala ne,ne,ne,ne,ne,ne,ne a pak se najednou trefila.Myslím,že tam byla karta s labutí což znamená lásku nebo tak něco a tak začala pobíhat po pokoji jako blázen a vyřvávat,že umí věštit.Možná jste ji slyšeli na chodbě.Doufám ale,že mi dá pokoj už“.Celá místnost se začala smát a Jan se najednou zvedl se slovy,že to musí jít otestovat.A tak šli někteří s ním a on šel v čele jako nějaký vůdce smečky.Když v tom do něj vrazila Šarlota a všichni e narvali k Martinovi do pokoje a poslouchali za dveřmi jako malé děti.ó.Jane!Neuvěříš na co jsem teď přišla.Umím věštit!Ukaž !“Šarlota vzala Janovu ruku a řekla“Vidím,že budeš mít krásný dlouhý život plný krve!A co to tady vidím?Ty budeš mít malé upírky!Hromadu malých upírků ze,kterých by jsi mohl udělat novou Klapzubovu jedenáctku!“ Jan vytřeštil oči a zvedl jedno obočí.“Hele nechci ti nic říkat ale já ten život asi dlouhý mít budu celou věčnost jen tak,a děti?A s kým prosím tě?“ Šarlota se šibalsky usmála a řekla:“Za stovku ti řeknu s kým“.Jan vytáhl z kapsy stovku a pobídl Šarlotu ať to řekne.“Nooo asi budeš mít děti s tou..hm..Elizabeth….?..ne počkej ze Sárou!...ne počkej tak s tou taky ne..s Annou taky ne,s Kristýnou taky ne..Ježiš se mnou…ne to taky ne díkybohu….Mno tak asi s nějakou jinou upírkou od,které si už nepamatuji jméno ale vidím to na Lauru“.Šarlota se provinile usmála a zamrkala očima.“Takže mi okamžitě tu stovku vrať!Neumíš věštit to za prvé a za druhé jak může mít upír děti hm?“ „No normálně..tak jako lidi…no dobře tak to taky ne ale můžeš devět měsíců chodit s polštářem pod šatami pak si nějaké dítě ukrást z Baby boxů….“ „Bože ty jsi šílená!Už ti to někdo řekl?A řekl ti někdo,že upíří děti nesmí existovat?Jo a ještě,že jsi hrozně dětinská?“ „No dovol…nejsem dětinská a umím věštit!Neříkám,že Laura je ta pravá ale..“ „Ale mlč raději jo?A naval tu stovku“. „Ne.Moje stovka.“Šarlota se rozeběhla a utíkala směrem pryč.“Fajn,nejde mi o tu stovku tak jako o princip.Takže něco za něco“.Řekl Jan a přemístil se k Šarlotě do pokoje.Tam ji vzal její oblíbené triko nejmíň za pět set korun a vyšel s ním na chodbu.“Šarloto!!!Buď mi okamžitě vrátíš tu stovku nebo s tím tričkem budu čistit stěny!“.“Ne to neuděláš!“Najednou se tam objevila Šarlota s výrazem plný autority.“Ale udělám koukej!“ Jan najednou zmuchlal tričko do klubíčka a přibližoval se ke stěně.“Ne!!!“Šarlota zavrčela a vrhla se plnou sílou na Jana.Ten se rychle přemístil k Sáře do pokoje s povykem:“Sáro,že neumí Šarlota věštit?“ Sára seděla na posteli a prohlížela si nějaký časopis.Najednou se zvedla začala na křičet na Jana a na Šarlotu,která se právě přiřítila aby se vzpamatovali z té své dospělácké puberty.A najednou tam přiběhla Anna a Tomy a každý měl v ruce polštář.“Jestli toho nenecháte tak vás zmlátíme polštářem!“A Anna hodila jeden Sáře.Najednou se všichni začali smát a mlátit se polštářema.Jenže v tom Sára ztuhla a Jan zakřičel aby byli všichni ticho.Sára měla vidění.Po chvíli se probrala a s chladným klidem řekla“Lovci.Jdou sem.jsou blízko.A zdrží se tu.Nejspíš měsíc.Měli bychom rychle lovit jinak tady umřeme hladem.Budou hlídat každé stádo zvířat a nevíc jeskyně.Zaběhněte někdo pro Vůdce a Elizabeth!“ „Fajn já tam zajdu“.Nabídla se Šarlota a rychle se přemístila za Elizabeth.Anna si sedla vedle Sáry a dívala se na zem.“Co myslíš?Budeme se zase stěhovat?“Zeptal se Tomy Jana.“Ne myslím,že ne.Jen..jak řekla tady Sára musíme se hodně najíst a chovat se více lidsky“.Najednou do místnosti vtrhla Elizabeth s vůdcem a Šarlotou a Sára jim znova popsala své vidění.Elizabeth zavřela oči a Vůdce prohlásil:“Rozdělte se do skupin.Pokud vím jsou tady menší stáda ovcí a srnek.Než to začnou plně hlídat měli bychom se najíst.Šarloto,Jane,Anno,Tomy a Sáro.Vy půjdete jako čtvrtá skupina a půjdete tady dolů na to malé stádo ovcí.Jdu to říct ostatním.Zatím se snažte nějak domluvit.Tomy si povzdychl a kopnul do malé stoličky vedle Sářiného stolu.“A kdo ponese Annu?Není tak rychlá“.Řekla najednou Šarlota podívala se ustaraně na Annu.“Jo máš pravdu.Budu se držet blízko ní.“ „dobře“ „Ehm jdu se na něco podívat ven..jaké tam je ještě světlo..ty se můžeš Jane podívat na internetu jaké bude počasí a ty Sáro se podívej ještě do budoucnosti kde až budou.Všichni přikývli a dělali svou práci.Anna si sedla na zem vedle Tomy a zeptala se:“Co kdybychom e přestěhovali do města..kde tebe ani mě neznají?A žili jako normální lidé.Kdyby chtěli mohla by jít i Šarlota a Jan nebo Martin..Proč jste to ještě neudělali?“ „No to nevím.Snad mají všichni strach ,že by byli prozrazeni a chyceni lovci.Ale můžu ti slíbit,že i Šarlota se s námi odstěhuje do nějakého domu,jestli na to přijde“. Anna přikývla opřela hlavu na postel.Najednou se do místnosti vřítila Šarlota a řekla:“No tak děcka!Pohněte si prý už jsme na řadě!“Všichni tři co byli v místnosti se zvedli a šli k východu z jeskyně.

Když vyšli ven bylo už šero.Tomy si nahodil Annu na záda a rychle se všichni přemístili do stáda.Stádo bylo přeplněné takže nikdo nemusel nikoho honit.Až na Šarlotu.Ta si vždycky něco našla.Tentokrát do ní šťouchla ovce,která ji za to zaplatí.A ta v celém stádu hledala kde je.Každá byla skoro stejná a tak to po uvili nechala být a vytáhla své krásné velké špičáky a začala lovit jako všichni ostatní.Jen Jan byl trošku podivín.Své ovce lákal tím,že na ně volal jemnými slovy:“Pojď sem ovečko!no?na já ti dám chlebíček!Tak pojď!“Někdy ovce přišla a někdy ne.Hůř bylo když se Sára agresivně pustila do ovcí tak,že všechny utíkaly tam a zpátky.Anna vysála nejmíň dvě ovce a už byla tak plná,že si sedla na plot a dívala se na ostatní jak loví.Tomy to bral zajímavě.Chvíli si s nějakou ovcí házel s Janem a pak si do ní kousl.Byla to zajímavá podívaná.A najednou se to stalo.Sára ztuhla a Jan zbystřil.Najednou oba dva proletěli očima les co byl kolem a oba zakřičeli“LOVC!PRYČ!“Najednou zbystřil i Tomy se Šarlotou a bleskově se podívali po lese.A v tu chvíli se to stalo.Omračující šípy se začaly sypat z lesa jako by je někdo házel.“Anno!zakřičel Tomy a utíkal směrem k Anně,která byla snad přes dvě louky daleko a nejblíže u lesa..Jan se Sárou se už přemístili a Šarlota nevěděla co má dělat.Má zůstat a přemístit se až se svými přáteli?Nebo se má zachovat jako sobec a zachránit sebe a utéct?Počkala.Stála na místě a lehce se posunovala směrem k Tomymu a Anně.Anna seskočila z plotu a utíkala k Tomymu.Byli už blízko sebe a Tomyho střelil šíp do nohy.Anna zrychlila tempo a Šarlota se rychle snažila přemístit k Anně.A Když se Anna snažila přeskočit v tom běhu přes malou ovci stalo se to.Šíp ji zasáhl.Najednou Anna zbledla a oči ji pohasly.Spadla na zem a krvácela z břicha.Bolest byla tak hrozná jako by normálního člověka někdo bodal tisíce noži a do toho ještě ho podpaloval.Nemohla se ani pohnout.Tak strašně to bolelo.Tomy si mezitím vyndal šíp a rána se mu začala hojit.Šarlota přiběhla k Anně a chtěla ji vzít do náručí.“NE!ŠARLOTO NESAHEJ NA MĚ!NECH MĚ TADY!NE!“ „Ale PROČ NE?TO TĚ MÁ VZÍT TOMMY?“ „NE O TOMYHO NEJDE..TO..TO STRAŠNĚ BOLÍ!TAK ZAVOLEJTE NĚKOHO NEBO JDĚTE PRO NĚKOHO!“ „Tomy se zvedl ze země a chytil Annu z¨vyndal Anně šíp z břicha.“Tomy ona se nemůže vyléčit sama.Je na půl člověk.Vyléčí ji jen Martin“. „Fajn tak pro něj zajdi!Zakřičel Tomy a chytl Annu za ruku.“Já nemůžu..jsi rychlejší zajdi pro ni ty!“.Najednou z lesů začali vycházet lidé s kušemi a noži.Šarlota se rychle podívala na Tomyho a chytla ho a rychle se přemístila.Přemístila se do jeskyně a cítila,že má nějakou zátěž.Tomyho.Zaháčili se nějak o rukáv a Šarlota ho strhla s sebou.Tam se Tomy vytrhl z Šarlotiného rukávu a rychle utíkal k východu.Jenže ten se zavřel.Elizabeth stála před nimi a dívala se lítostně na Tomyho.“Poděkuj Šarlotě zachránila ti život“.Řekla a podívala se na zem.“ne nezachránila bez Anny nemá můj život smysl!Pusť mě ven!“ „Ne Tomy!NEPUSTÍM TĚ! Je to příliš riskantní.Raději ztratím jeden život než desítky životů“. „Ty nemáš co ztratit!Já jo!tak mě okamžitě pusť!“ „Klidně mě zabij Tomy ale nepustím tě!“Tomy začal křičet a bouchat do zdi.Anna mezitím ležela mezi ovcemi a rozmazaně viděla.Když už upadala do bezvědomí viděla jen už nějaké postavy jak ji berou do náručí a říkají „jak je to možné?“

3. část

Autor: JoHarvelle (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Vampire Story - 2. část: